Jednoznačně nejvyšší náklady na novorozence a na teenagera vykazuje Rusko. Náklady na novorozence dosahují až 50 tisíc, na teenagera dokonce 65 tis. Kč. Jenom postýlka je oproti Česku dražší dvanáctkrát, kočárek o polovinu. Přesto jsou paradoxně náklady na prvňáčka nejmenší jak u nás, tak v ostatních zemích. „Náklady na dítě v první třídě v České republice ale přesahují 12 tis. Kč, což je pro průměrného Čecha polovina měsíčního platu. V porovnání s ostatními zeměmi je to jednoznačně nejvíce, podobně se pohybují ještě také Slovensko a Rusko,“ komentuje výsledky průzkumu Michal Kozub, analytik Home Creditu.
Naopak v Kazachstánu a ve Vietnamu jsou náklady na dítě v první třídě třetinové, v Bělorusku poloviční. Školní aktovka, nejdůležitější pomůcka každého prvňáka, se dá v Česku a na Slovensku pořídit zhruba od tisíce korun. Podobná cena je i v Číně.  Pro průměrného Číňana to je zhruba jedna šestina platu, zatímco Čech by si mohl koupit takových tašek 24. „U těchto částek samozřejmě platí, že jsou orientační, většinou se jedná o méně nákladné varianty. V Česku se tak cena aktovky může až ztrojnásobit, pokud si dítě vybere speciální s potiskem oblíbené komiksové postavičky, nebo rodiče dají na značkové produkty,“ doplňuje Kozub, a dodává: „Zatímco u nás jsou dětské sedačky už samozřejmostí a nikdo se nad nimi nepodivuje, například v Číně je rodiče obecně považují spíše za zbytečné a nepotřebné. Proto s nimi například ani ve svých rozpočtech nepočítají.“
Čeští rodiče, kteří mají šestileté dítě, vydají nejvíce peněz za hračky. Za nutné školní potřeby, jako jsou tužky, pastelky nebo pravítka, kromě aktovky, Češi neutratí více než 1250 Kč, za měsíc jsou však schopni utratit až 2 tis. Kč za hračky pro své dítě. Oproti tomu ve všech ostatních státech (kromě Slovenska) jsou tyto náklady minimální. „Z našeho průzkumu jasně vyplývá, že náklady na dítě jsou pro rodinu velkou finanční „zkouškou“. Už samotná první výbava pro novorozence je velmi drahá. Rodiče však často nechtějí šetřit na svém vytouženém potomku, na což spoléhají i výrobci hraček a pomůcek, a logicky se to tak odráží v ceně výrobků. Ceny některých hraček jsou ovšem naprosto  přemrštěné, a neodpovídají ani jejich kvalitě ani životnosti,“ říká Michal Kozub. Zajímavé jsou také některé odlišnosti mezi zeměmi. Školní jídelny nejsou pro Čechy příliš drahé, v Kazachstánu však mají teplé jídlo ve školách děti zdarma. V žádné zemi neexistuje nic jako „pastelkovné“. Státy ani v Číně, Bělorusku nebo Kazachstánu neposkytují zdarma žádné školní pomůcky. V České republice aktuálně Ministerstvo školství příspěvek ve výši 800 Kč na pomůcky pro děti také od 1. září zrušilo. Důvodem jsou úspory v rozpočtových výdajích.
Snaha šetřit se v dlouhodobém horizontu promítá i do myšlení rodičů. Průměrný věk české matky při prvním dítěti je 27,8 let, na jednu matku připadá 1,43 dítěte. Ještě v roce 1980 byl ale průměrný věk matek 22,4 let a na jednu ženu připadalo 2,1 dítěte. Za výrazně klesající porodností stojí jako jeden z faktorů taktéž zvyšující se náklady na děti. „Všechny tři kategorie se liší svými potřebami, obecně lze však říci, že náklady jsou ve všech kategoriích vysoké. Jsou to nejen náklady při narození dítěte a při jeho vstupu do školy, ale náklady v dlouhodobém horizontu. Se zvyšující se nezaměstnaností a snahou o uplatnění tak většina dětí míří na vysoké školy, čímž se doba, po kterou jejich děti studují, výrazně prodlužuje. Zvyšují se také náklady na bydlení, ať už v privátech nebo na kolejích, rostou i náklady na aktivní trávení volného času, ať už se jedná o kulturní nebo sportovní kroužky,“ dodává Kozub.
Tabulku s náklady na novorozence, prvňáčka a teenagera naleznete zde.