Počítá s tím nový občanský zákoník * Pro mnohé dědice to může být nemilé překvapení. Každoročně v České republice umírá na 100 tisíc lidí, ale jen zlomek jejich rodin má přehled o stavu osobních financí svých příbuzných. S platností nového občanského zákoníku se posílí pozice věřitelů a dědici budou muset uhradit dluhy po zesnulém v jejich plné výši, a to i nad rámec samotného dědictví, tedy ze svých úspor.
„Řada lidí tak může být od 1. ledna 2013, kdy by měl nový občanský zákoník vejít v platnost, nemile překvapena,“ varovala ve své zprávě Poštovní spořitelna ze skupiny ČSOB.
„Uzavření jakékoli úvěrové smlouvy by mělo být vždy doplněno vhodným pojištěním, které chrání dlužníka i jeho rodinu. Dlužník se tak může pojistit pro případ ztráty zaměstnání, nemoci, invalidity či smrti. V posledním případě pak chrání zejména svou rodinu, neboť zbývající část dluhu po vypořádání pojistné události za dědice nakonec uhradí pojišťovna,“ popisuje Libor Svoboda z Poštovní spořitelny.

Zemřel, ale stále platí

V souvislosti s úmrtím může nastat řada situací, které mohou přinést komplikace pro chod domácnosti. Je vhodné se proto ujistit, že nemohou nastat následující situace: * Na účet zesnulého i nadále chodí důležité platby (výplata, důchod, dávky, renta apod.), ke kterým se pozůstalí nedostanou, neboť nemají dispoziční právo k příslušnému účtu. * Přestane se provádět některá z důležitých plateb (nájem, SIPO, poplatky za elektřinu, plyn, vodné, telefon, pojistné atp.). Může se stát, že časem na účtu poklesne zůstatek a tyto platby se zastaví nebo že tyto platby měly probíhat jen do smrti majitele účtu.
* Probíhá naopak platba, která je nyní nežádoucí.
* Nejsou zajištěny splátky hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření.
* Nastane komplikace ve splácení zboží, které bylo nakoupeno na splátky.
* Nastanou komplikace s úhradou pojištění (zejména pojištění nemovitosti, domácnosti, motorového vozidla).

Smrtí smluvní vztah nezaniká

Smrtí majitele účtu smluvní vztah nezaniká, ale pokračuje dál až do ukončení dědického řízení. Pokud není ještě vystaven úmrtní list, který by skon majitele účtu prokázal, doporučuje se úmrtí bance oznámit. Pracovník banky zaznamená jméno a příjmení zemřelého majitele účtu, datum úmrtí, jméno a příjmení oznamovatele a jeho vztah k zemřelému. Poté banka zastaví ty výplaty a platby z účtu (trvalé příkazy, svolení k inkasu, SIPO apod.), u kterých majitel účtu písemně stanovil, že po jeho smrti nemá banka ve výplatách a platbách pokračovat.
Zanikne platnost vzoru podpisu majitele účtu, jeho platební karta bude zablokována. Optimální je odevzdat bance všechny platební karty, šeky a příp. jiné platební instrumenty zemřelého. „Jsou-li na účtu disponující osoby, rozhoduje, zda majitel účtu stanovil, že jejich zmocnění platí i po jeho smrti. Pokud ano, mohou tyto osoby v průběhu dědického řízení dále ovládat účet, a to i vydanými platebními kartami. Novou platební kartu k účtu však vydat nelze, a to ani disponentovi, jehož zmocnění pokračuje,“ dodal Svoboda.
Po úmrtí majitele účtu může tedy na účtu dále probíhat řada nastavených trvalých plateb a inkas. Pokud tento stav nebude pro pozůstalé vyhovující – např. se budou provádět platby, u kterých to již není zapotřebí, a naopak budou zastaveny platby, které by měly pokračovat –, nezbývá než čekat na ukončení dědického řízení. Je důležité, aby každý majitel účtu určil disponenta účtu a neomezoval jeho oprávnění nakládat s peněžními prostředky pouze po dobu svého života. Dále je možné formou notářského zápisu pověřit vybranou osobu správcem dědictví. Správce dědictví pak má po dobu dědického řízení stejná práva a povinnosti jako majitel účtu.

Vkladní knížky

V případě vkladní knížky je důležité, zda na vkladní knížce byli dva vkladatelé. Pokud ano, pak banka nemůže bez usnesení soudu nijak zasahovat do práv druhého vkladatele, ten může s vkladní knížkou dále libovolně nakládat. Pokud byl na vkladní knížce pouze jeden vkladatel, který zemřel, pak je situace zřejmá – vkladní knížka se stává předmětem dědického řízení, v rámci kterého bude rozhodnuto, kdo knížku (či část jejího zůstatku) zdědí.

Úvěry

V případě, že zesnulý měl úvěrové produkty, je opět základním krokem navštívit banku a nahlásit úmrtí předložením úmrtního listu. Není-li dosud vystaven úmrtní list, je možné úmrtí oznámit a úmrtní list předložit dodatečně. „Dosud platilo, že pokud v rámci spotřebitelského úvěru pozůstalý nefiguruje jako spoludlužník (osoba, která je uvedena v hlavičce úvěrové smlouvy), není jeho povinností řešit splácení dlužné částky,“ říká Libor Svoboda. Pokud jsou splátky úvěru nastaveny na běžný účet zesnulého, jsou nadále automaticky prováděny. Dojde-li k vyčerpání prostředků na běžném účtu, zbylá dlužná částka vstoupí do dědického řízení jako pohledávka. Jak již bylo řečeno, nejlepším preventivním opatřením, které chrání dlužníka i jeho rodinu před možnými problémy, je doplnit úvěr vhodným pojištěním proti neschopnosti splácet v případě ztráty zaměstnání, nemoci či úmrtí.

Odmítnutí dědictví

Dluhům z dědictví se můžete vyhnout také tím, že dědictví odmítnete. Mějte však na paměti, že dědictví nelze odmítnout pouze zčásti, ale jen jako celek. Prohlášení o odmítnutí dědictví také již nelze následně odvolat. Návrh nového občanského zákoníku, který je v současné době připravován, nabízí navíc i možnost předem se dědického práva zřeknout, a to na základě smlouvy se zůstavitelem.