Počet osobních bankrotů vzrostl od loňska na trojnásobek. Další vlna může přijít po Vánocích
Praha -
Od ledna do října jejich počet vzrostl podle statistiky organizace Czech Credit Bureau (CCB), která provozuje registry informací o dluzích, víc než trojnásobně. A za letošek je jich celkem třikrát víc než za celý loňský rok.
V říjnu sice poprvé počet žádostí mírně klesl, podle odborníků to ale neznamená obrat k lepšímu. Za poklesem počtu lidí, kteří chtějí dobrovolně pět let splácet své dluhy a žít z minima peněz, může naopak být další zadlužování. Zvlášť před Vánocemi se totiž mohou někteří předlužení lidé snažit vlastní krach oddálit prostřednictvím dalších půjček.
„Dá se očekávat, že množství osobních bankrotů se bude i nadále zvyšovat. Mluví pro to nejen rostoucí nezaměstnanost a relativně pomalý růst mezd, ale i vývoj vkladů domácností a bankovních úvěrů,“ popisuje analytička CCB Věra Kameníčková. Z porovnání obou čísel vyplývá, že lidé méně spoří, ale stále si dál půjčují. Podle statistiky České národní banky v lednu dlužily domácnosti 876 miliard, na konci září to bylo 950 miliard. I loni před Vánocemi počet žádostí o oddlužení klesal. Po Novém roce však začal skokově růst.
Lidí, kteří mají se splácením problém, je zřejmě mnohem víc než těch, kteří si skutečně o oddlužení zažádají. Podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala k nim přijde kvůli pomoci se se sepsáním žádosti o oddlužení kolem tisícovky lidí měsíčně. Velká část z nich ale nakonec svoji žádost soudu neodešle. „Důvody, proč lidé o oddlužení uvažují, jsou stále stejné. Ztráta zaměstnání kvůli propouštění a obecně velký počet závazků,“ popisuje.
Ve většině případů jde o lidi s nízkými příjmy, bohatších lidí, kteří třeba vlastní dům, je minimum. „Oddlužení využívají klienti, kteří mají většinou několik nezajištěných úvěrů, změnu trendu k zajištěným úvěrům (například hypotékám - pozn. red.) nepozorujeme,“ potvrdila Pavla Langová z tiskového oddělení České spořitelny.
Úvěr by měl jít vypovědět Odborníci přitom očekávali, že bohatších lidí bude mezi neplatiči v tomto období přibývat. Poslanci kvůli tomu dokonce měnili insolvenční zákon. Po jeho úpravě může lidem, kteří procházejí oddlužením, zůstat na živobytí víc peněz než životní minimum.
Díky tomu by bylo oddlužení přijatelné třeba i pro manažery, kteří by si zachovali životní úroveň, na kterou jsou zvyklí a mohli by i díky ní splatit větší část dluhu, než kdyby přišli o své postavení, a tím i o šanci dostat dobře placenou práci. „Zatím nemáme z praxe poznatky, že by se to využívalo,“ připustil Šmejkal.
Většina peněz, které nezvládají žadatelé o oddlužení splácet, tak stále pochází ze spotřebitelských úvěrů. Ty by měly mít od poloviny příštího roku v novém zákoně alespoň přísnější pravidla uzavírání. Díky nim mají lidé mít lepší přehled o tom, k čemu se zavazují. Navíc by měli mítmožnost během čtrnácti dnů úvěrovou smlouvu bez udání důvodu vypovědět. Česko totiž plánuje zavést evropskou směrnici, která bude platit od poloviny příštího roku.
Naopak regulovaci úroků, tak jak na jaře navrhovali sociální demokraté a lidovecký poslanec Cyril Svoboda, nový zákon neobsahuje. „Na rozdíl od pokusů regulovat lichvu například stropováním úrokových sazeb zachovává svobodu rozhodování jednotlivce,“ vysvětlil výhody plánovaného zákona mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Zpřísnit by se měly také požadavky na ty, kteří lidem půjčují. Pokud zákon schválí poslanci, vznikne nová živnost, která bude lépe kontrolovatelná.