Od července posílily pravomocí finančního arbitra. Nově bude rozhodovat i spory klientů s investičními společnostmi a zastání se konečně dočkají také klienti pochybných úvěrových firem. Jen škoda, že ministerstvo financí opět zůstalo na půli cesty – chránit potřebují i klienti jiných institucí.
Než se ale k těm „jiným finančním institucím“dostaneme, zůstaňme chvíli u aktuálních změn. Do budoucna jistě poroste i počet sporů týkajících se podílových fondů, protože způsob prodeje investic není vždycky právě férový. Často se klientům slibuje jistota a zároveň vysoký výnos, ikdyž se tyto věci vzájemně vylučují, afondy se doporučují na základě minulých výsledků. Pokud ale finanční arbitra jeho tým udrží vysoko nastavenou laťku, dočkáme se lepšího zacházení s klienty.
Otázky na finančního arbitra můžete pokládat zde

Mnohem více sporů – a mnohem smutnějších – ale čeká arbitra u spotřebitelskýchúvěrů. Pro naprostou většinu oklamaných klientů bude finanční arbitr jedinou šancí na spravedlnost. Poskytovatelé půjček totiž již roky zneužívají rozhodčí doložkya spřátelení rozhodci, kteří si na blízkém vztahu s firmami půjčujícími peníze vybudovali výnosný zlatý důl, rozhodně nerozhodují spory spravedlivě a často zavírají oči i před těmi nejhoršími způsoby zneužívání neznalosti nebo tísně klientů.

Soudy, které by měly být zárukou dodržování práva, si mnou ruce, protože kvůli existenci rozhodčích doložek jsou údajně z obliga a spory klientů a úvěrových firem se nemusí zabývat. Několik vyšších soudů sice již velmi jasně formulovalo opačný názor, soudy nižších instancí ale volí pohodlnou cestu zamítání žalob – a ministerstvu spravedlnosti je zřejmě okrádání desítek tisíc lidí ročně úplně ukradené.

Zákon o finančním arbitrovi naštěstí výslovně říká, že arbitr může spor rozhodnout i v situaci, kdy ve smlouvě je rozhodčí doložka. Ajelikož arbitr během svého funkčního období dokázal, že umí rozhodovat spravedlivě a přitom důrazně, může zřejmě brzy očekávat velkou vlnu odporu ze strany mocných úvěrových firem, kterým bude šlapat na kuří oko.

Naštěstí arbitrovi dobrý trénink nedávno poskytla Česká asociace pojišťoven, která se bojí, že by se arbitrovy pravomoci mohly rozšířit také o oblast pojištění. Jen by příště mohly být argumenty proti zlému arbitrovi postaveny trochu lépe, protože v tomto případě se rozpadaly už při prvním ohledání. Přitom pokud by nějaký sektor finančních služeb potřeboval udělat pořádek, je to po spotřebitelských úvěrech právě oblast pojištění. Některé pojišťovny by ale tlak na slušnější zacházení s klientem zvládaly jen obtížně – a tak arbitrovi nezbývá nic jiného než se připravit na další útoky. Pokud totiž myslí stát ochranu spotřebitelů vážně, měl by arbitrovu pravomoc o pojištění rozšířit co nejdříve.