Osobní bankrot byl už prohlášen na jednoho z tisícovky Čechů. Během tří let bylo soudy povoleno částečné oddlužení u více než 10 tisíc lidí, přičemž počet lidí žádajících soudy o osobní bankrot v únoru vzrostl meziročně o 95 procent. Právu to potvrdila společnost Creditreform.
Osobní bankrot ale neznamená stoprocentní odpuštění dluhů a nový život bez věřitelů za zády, jak se někteří lidé mylně domnívají. Odpuštěna může (ale nemusí) být i více než polovina dluhů. Má to však tvrdé podmínky posvěcené soudem. Pět let budete žít na životním minimu, což je nyní jen něco přes šest tisíc korun měsíčně, dodržíte bez jediného vynechání tvrdý splátkový kalendář dohodnutý před soudem s věřiteli a vše, co si případně vyděláte navíc, dáte věřitelům. Pokud se u soudu prokáže, že si dlužník něco ulévá bokem, lidově řečeno melouchaří, osobní bankrot zruší a ponechá ho zcela napospas věřitelům. Mnozí dlužníci proto unikají třeba s trvalým bydlištěm na adresu obecních úřadů. Jen v Brně počet těch, kteří „bydlí“ na radnici, vzrostl o 70 procent.
V únoru požádalo o oddlužení bezmála 1200 lidí, přičemž ve více než 680 případech ho soud povolil.

Loni přes 700 tisíc nařízených exekucí

Podle ČNB se dluhy tuzemských domácností zvýšily na 1,06 biliónu korun. V souvislosti s tím vzrostl i počet nesplácených půjček ze 3,79 procenta v prosinci 2009 na 5,03 procenta na konci roku 2010. Letos přesáhne podíl úvěrů v selhání zřejmě šest procent.
ČNB to však ponechává v klidu, neboť podle ní mají banky dostatečně silné finanční polštáře, aby případně ztráty pokryly. A kromě toho lidé za půjčky obvykle ručí nemovitostí, o niž přijdou, nebo si na ně věřitel může došlápnout prostřednictvím exekuce. Jejich počet je rovněž rekordní. Počet nařízených exekucí už loni přesáhl 700 tisíc, což je o zhruba půl miliónu více než v letech 2005 a 2004.
Lidé, kteří už mají záznamy v registrech dlužníků, jsou třikrát rizikovější, že přestanou splácet své závazky, než ten, kdo žádný záznam nemá.
Recidivisté mají úvěry dražší

„Z testů našeho systému vyplývá, že lidé se záznamem v registru Solus jsou více než třikrát rizikovější než ti, kteří záznam o dluhu nemají,“ potvrdil Právu šéf kreditních rizik Lukáš Civín z Home Credit.
Rovněž Bankovní a Nebankovní úvěrový registr potvrzuje, že banky mnohem pečlivěji sledují, jak lidé platí i své pravidelné složenky a splácejí úvěry, když žádají třeba o hypotéku. Počet dotazů na platební morálku se meziročně zvýšil zhruba o deset procent.
Mnozí žadatelé se pak diví, že buď novou půjčku či úvěr nedostanou, byť už své závazky z minulosti nakonec po peripetiích uhradili, nebo jim banka či úvěrová společnost nabídne půjčku za výrazně vyšší úrok. Protože čím rizikovější žadatel s horší příjmovou bonitou, tím je půjčka pro člověka ve výsledku dražší.
Úplně nejlevnější úvěry, například hypotéky, tak získávají lidé s měsíčním příjmem nad 50 tisíc korun nebo ti, kteří mají rozsáhlejší majetek.