Více než polovina českých dětí (54%) dostává od svých rodičů kapesné ve výši 300 až 500 korun měsíčně, více než pětistovku si do peněženky strčí 21% dětí, čtvrtina pak musí vystačit s třemi sty měsíčně. To Poláci svým potomkům moc peněz nesvěří. 70 % se nechalo slyšet, že dítěti dají maximálně tři stovky za měsíc, víc než pětistovku dostane jen 5% malých Poláků. Také kapesné slovenských dětí (73%) nepřesáhne pět stovek měsíčně. „Respondenti ve všech třech zemích se shodují, že ideální věk, kdy by děti měly začít samy hospodařit s penězi, je deset let. Třetina Čechů dětem pravidelně přilepšuje už od začátku školní docházky, tedy od šesti let,“ doplňuje marketingový ředitel pro Střední Evropu společnosti PROFI CREDIT Ondřej Šmakal.
Kapesné za odměnu?
Zhruba Polovina Čechů (56%) a Slováků (49%) sází na motivační kapesné a slibuje dětem peníze za hezké známky ve škole, dobré chování či pomoc v domácnosti. S tím ale souhlasí jen zhruba třetina Poláků. Dvě třetiny polských rodičů dávají přednost spíše pravidelnému, nejčastěji měsíčnímu kapesnému. Děti by podle nich měly doma pomáhat, aniž by za to dostávaly zaplaceno.
Češi jsou benevolentní
Polovině českých dětí rodiče dovolí, aby si za kapesné koupily, co je libo. Na Slovensku a v Polsku je takto liberální jen třetina rodičů. Dvě třetiny pak dají potomkům peníze jen na konkrétní věci. Podle dospělých děti utratí peníze nejčastěji za sladkosti a hračky, pak následují koníčky a potřeby do školy. „Většina rodičů souhlasí s tím, že je důležité, aby si děti z kapesného dokázaly něco ušetřit a naučily se tak s penězi hospodařit,“ říká Ondřej Šmakal z PROFI CREDITU.