Kampeličky totiž nabízejí prostřednictvím svých vkladových produktů lidem vyšší úroky než banky. Strach z jejich krachu je zbytečný. Vklady jsou totiž stejně jako u bank pojištěny - tzn., že do 50 000 eur dostanete 100 % vkladu.
To, že mohou družstevní záložny vyplácet vyšší úroky, je podle odborníků způsobeno zejména tím, že se v rámci své úvěrové politiky orientují podobně jako jiné nebankovní instituce na rizikovější klientelu než banky. Těm pak půjčují za vyšší úrok a díky tomu pak mohou vyplácet vyšší úroky v rámci vkladových produktů.
Družstevní záložny nemají oproti bankám tak vysoké požadavky na bonitu klienta a ti, kteří jsou u banky těsně na rozhraní pro přidělení úvěru nebo jen lehce pod ním, u záložny na půjčku dosáhnou. Člověk s velmi nízkou bonitou ale u nich zpravidla na rozdíl od některých nebankovních institucí neuspěje.
Členství není zadarmo Stejně jako banky i většina družstevních záložen nabízí možnost zhodnocovat peněžní prostředky pomocí spořicích účtů a termínovaných vkladů. Abyste však tuto možnost získali, musíte se stát členem družstva. A to nebývá zadarmo.
Jen za symbolický poplatek ve výši jedné koruny se stanete členem družstva Fio. U některých kampeliček vás členství bude stát několik stokorun. Například Peněžní dům a 1. TZ, družstevní záložna požadují vložit jen základní peněžní vklad ve výši 100 korun. Peněžní dům vás ale na druhou stranu motivuje vložit víc - můžete tím totiž získat vyšší úrokovou sazbu. Podle výše členského vkladu můžete úroky navýšit o 0,1 až 2 procenta. Pro členství v družstvu Unibon je třeba zaplatit celkem 500 korun - 400 korun činí členský vklad a 100 korun jednorázové zápisné. Na ještě víc vás vyjde členství v Moravském peněžním ústavu, zde totiž zaplatíte 1000 korun. A některé záložny mají vklady i vyšší.
Výhodou vkladových produktů u kampeliček je to, že si zpravidla neúčtují ani korunu za zřízení, vedení nebo zrušení daného účtu či vkladu. Na druhou stranu ale snižuje výnosnost právě členský vklad. Pokud je ve výši jen několika málo stokorun, není jeho vliv tak podstatný, abyste se kvůli němu rozhodli peníze vložit jinam.
Pokud ale členský vklad dosahuje řádů tisíců korun, už je dobré počítat. V tom případě byste měli v rámci záložny počítat s dlouhodobějšími a pravidelnými investicemi, nebo uložit větší obnos.
Některé záložny si pro to stanovují i pravidla. Například u již zmíněného Moravského peněžního ústavu s členským vkladem 1000 korun můžete vložit na spořicí účet minimálně sto tisíc korun. Termínovaný vklad tato záložna nemá.
Často bývá dolní limit určován hranicí 50 tisíc korun, v rámci Peněžního domu můžete investovat teoreticky i stovku.
Termínovaný vklad v.spořicí účet
Družstevní záložny stejně jako banky nastavují u svých produktů často individuální parametry a někdy dochází k tomu, že se vytvoří produkt na pomezí spořicího účtu a termínovaného vkladu. Podle poradců je proto vhodnější mluvit o vkladových produktech.
„Například u Moravského peněžního ústavu dostanete nejvyšší sazbu 5,3 procenta jen při výpovědní lhůtě dva roky. Takže de facto jde o termínovaný vklad. Důvod, proč se to jmenuje spořicí účet, je evidentně marketingový,“ říká Aleš Tůma z finančně-poradenské společnosti Partners.
Přesto ale základní rozdíl mezi spořicím účtem a termínovaným vkladem u družstevních záložen spočívá většinou v možnosti výběru a v možnosti ukládání dalších peněz.
Termínované vklady jsou založeny na určité období, které si můžete v rámci možností zvolit sami a můžete si u nich dojednat tzv. revolving, což znamená, že pokud peníze nevyberete, vklad se znovu obnoví na stejně dlouhou dobu.
Pouze po uplynutí sjednané lhůty můžete celý vklad vybrat. V případě, že byste potřebovali peníze dříve, zaplatíte podobně jako u bank sankci v řádech procent. Některé záložny mohou mít podobně jako banky nastaveny částky ve výši několika desítek procent, které lze vybrat bez sankcí kdykoli.
Na termínovaný vklad zpravidla nebudete moci po sjednanou dobu vložit ani korunu.
U spořicích účtů, které bývají sjednané na dobu neurčitou, si zase zpravidla volíte výpovědní lhůtu. To znamená dobu, po kterou budete čekat na možnost výběru peněz bez sankcí od okamžiku oznámení vašeho záměru.
Výpovědní lhůta může být i v řádech let, jako například u Moravského peněžního ústavu, kde si můžete vybrat mezi 18 nebo 24 měsíci. Variabilnější má Peněžní dům - od 14 dní, různého počtu měsíců či let až po dobu 5 let. Například Fio a Unibon ale výpovědní lhůtu vůbec nemají. Ke spořicímu účtu můžete také dostat internetbanking a platební kartu, což nabízí například právě Fio.
Delší výpověď = vyšší úrok Úrokové sazby mohou být u vkladových produktů pevně stanovené, nebo vyhlašované. V druhém případě to znamená, že může družstevní záložna například v reakci na vývoj sazeb ČNB sazby upravit. Družstevní záložna může nové sazby vyhlašovat i pravidelně - třeba po půl roce. Obecně lze přitom říci, že na spořicí účty se vztahují zpravidla sazby vyhlašované, na termínované vklady to může být jak jedna, tak druhá varianta.
Pevně stanovená sazba se týká například termínovaného vkladu ATTA družstevní záložny Unibon. Minimálně sem můžete vložit 100 tisíc korun, maximálně milion. Délka vkladu je vždy 18 měsíců a úroková sazba 5,2 procenta. „Vklad nelze vypovědět. Úroky se připisují v den jeho ukončení,“ říká Jaroslav Odstrčilík z tohoto družstva.
Pevné úrokové sazby má třeba i Peněžní ústav u termínovaných vkladů do 6 měsíců. Na delší vklady uplatňují sazby vyhlašované.
Úrokové sazby se liší napříč záložnami. Ačkoli obvykle platí, že úroky jsou u nich vyšší než u bank, nemusí to být pravda úplně vždy.
Například Peněžní dům nabízí v rámci spořicího účtu od 100 tisíc do necelých 300 tisíc korun při dvoutýdenní výpovědní lhůtě úrok ve výši 1,05 %, nad 300 tisíc do necelých 500 tisíc pak 1,30. Podobné úroky se u něj vztahují i na termínovaný vklad. Pokud tedy nevložíte vyšší členský vklad, čímž si úrokovou sazbu navýšíte, nejsou úroky příliš zajímavé.
Obvykle ale bývají úrokové sazby vyšší. Stejně jako ubank přitom platí, že čím více peněz vložíte a na čím delší dobu, tím vyšší úrok dostanete. U 1. TZ, družstevní záložny úroky u termínovaného vkladu výší vkladu ovlivněny nejsou.
Obvykle se úroky připisují ke spořené částce, například Peněžní dům ale úroky u termínovaného vkladu připisuje na nastavený účet, kde s nimi může klient disponovat. „Je to zajímavé pro ty, kteří vloží vysokou částku. Ti pak mohou dostávat měsíčn,rentu‘ ve výši několika tisíc korun,“ míní Buřík. Úroky jsou stejně jako jinde daněny patnácti procenty.