Jak se v bankách stanovují úrokové sazby?
Úroková míra z úvěru je pro většinu dlužníků velmi důležitou informací. V tomto článku Vás chci krátce seznámit s vlivy, které na ní působí. Základem pro stanovení úrokové sazby z úvěrů je tzv. cena depozit, tj. jaký úrok banka platí svým klientům, kteří si u ní založili běžné nebo jiné depozitní účty. Zisk banky je totiž min. z cca 60% tvořen rozdílem mezi placenými a přijatými úroky (z hlediska banky), tj. rozdílem mezi úroky přijatými za poskytnuté úvěry a úroky, placené za klienty poskytnutá depozita.
Rozdíly mezi úrokovými sazbami z úvěrů v jedné zemi obvykle vyplývají především z rozdílů v době splatnosti úvěru. Z dlouhodobého úvěru klienti platí vyšší úrok než z krátkodobého, protože banka si do ceny půjčky započítává vyšší riziko splácení své půjčky, dlouhodobé snížení své likvidity. Zdroje dlouhodobých úvěrů jsou vytvořeny dlouhodobými úsporami, za které obchodní banky obvykle platí vyšší úrokové sazby. Nicméně může nastat situace, kdy u úvěrů v některé měně může úrok z krátkodobého úvěru vyšší než u úrok ú dlouhodobého úvěru.
Úroková míra z úvěrů se také obvykle liší podle odvětví a jeho rozvojových tendencí (jistota brzké, resp.včasné návratnosti úvěru) nebo podle bonity úvěrovaného klienta. Půjčky dobrému klientovi konkrétní obchodní banky mohou být úročeny dokonce zvýhodněnou sazbou, tzv. prime rate. Naopak úvěry k odstranění přechodných nebo trvalejších nedostatků a hospodářských potíží jsou většinou dražší, protože jsou pro obchodní banku rizikovější.
Dalším faktorem, ovlivňujícím výši úrokové sazby, je nabídka a poptávka po penězích.
Úrok lze také dělit na hrubý a čistý úrok.
• Hrubý úrok zahrnuje náklady spojené se získáním úspor, riziko, správní náklady a zisk.
• Čistý úrok obsahuje jen čistý zisk po odečtení nákladů od hrubého úroku. Je označován také jako efektivní úrok.
Obchodní banky mohou stanovit tzv. pevné úrokové sazby vycházející z ceny zdrojů a pevné odchylky. Sazby jsou neměnné po celou dobu trvání daného bankovního obchodu a jsou proto vhodné především pro krátkodobé obchodní případy. Stanovení pevné odchylky od pevné úrokové sazby vychází z konkrétního obchodního případu, rizik s ním spojených, posouzení bonity, kvality záruk apod. Tato odchylka vyjadřuje stupeň rizika klienta.
Další možností jsou pohyblivé úrokové sazby, které se tvoří prostřednictvím pevné nebo neměnné odchylky po celou dobu obchodního případu a indikativní sazby (např. PRIBORu nebo LIBORu, což jsou úrokové sazby, stanovené na základě fixingu vybraných bank, působících v Praze, resp. v Londýně). Tyto sazby lépe odrážejí momentální cenu peněz na mezibankovním trhu, proto jsou pro obchodní banku i pro klienta méně rizikové, pokud by došlo k výraznějším pohybům.
autor přednáší na BIVŠ
Diskuse
Vložte svůj dotaz