„Koláč“ plánovaných úspor je relativně dobře rozdělen: cca dvě třetiny připadají na výdaje a jedna třetina na růst nepřímých daní. Takovéto rozdělení zvyšuje šanci na úspěch, uvedla Helena Horská pro Finance.cz. S Helenou Horskou, hlavní analytičkou Raiffeisenbank, jsme si povídali o chystaných vládních škrtech a dalším vývoji české ekonomiky.
Nová vláda bude hlasovat o přichystaných úsporách, které se týkají i společensky citlivých témat. Myslíte, že budou tyto škrty opravdu účinné?
Nová vláda se v rámci velmi krátkého času snaží všemi možnými prostředky, které má v daný okamžik k dispozici, zvrátit nepříznivý trend rostoucích schodků veřejných rozpočtů. Snaha snížit schodek veřejného rozpočtu v roce 2011 pod 5 % HDP a v dalších letech se krok za krokem posouvat směrem k vyrovnanému rozpočtu je chvályhodná. Bez úspor by se státní rozpočet propadl do ještě hlubších schodků a veřejných dluh by rychle bobtnal. Stále víc a víc miliard korun ročně by ukrojovala z rozpočtu samotná obsluha stávajícího dluhu.
A jestli se podaří vládě naplnit plánované úspory?
Myslím si, že ano. A podaří se jí snížit schodek vládního rozpočtu pod 5 % HDP? Pravděpodobně také ano. Bude ale záležet i na výběru daní. Pokud by ekonomika výrazně zpomalila, vybralo by se méně daní a schodek by byl vyšší.
V obecné rovině je „koláč“ plánovaných úspor relativně dobře rozdělen: cca dvě třetiny připadají na výdaje a jedna třetina na růst nepřímých daní. Takovéto rozdělení zvyšuje šanci na úspěch.

Škrty se budou týkat i platů státních zaměstnanců, které se budou snižovat o deset procent. Dají se očekávat protesty odborů a vláda tím riskujesnížení popularity do dalších podzimních voleb. Považujete tuto úsporu za nutnou?
Snižování mezd nebylo a nebude nikdy populární. V boji proti rostoucím veřejným schodkům sáhlo na mzdy úředníků nejen krizí zachvácené Řecko ale i pobaltské státy a Velká Británie. A to i navzdory protestům odborů.
Chce-li vláda rychle a celkem účinně snížit náklady na státní správu, první a jednoduché řešení, které se nabízí, je snížit mzdy. První řešení nebývá ale zpravidla to nejlepší. Lepší cestou by bylo zeštíhlení úřednického aparátu, snížení přebujelé a sebe samu zaměstnávající byrokracie. Takové řešení ale vyžaduje časově náročnou hloubkovou revizi všeho, co je a co není nutné, kolik lidí je na to potřeba, jak je odměňovat a motivovat. To nelze stihnout během krátké doby. Vyžaduje to náročnou přípravu a silné osobní a politické odhodlání osoby či politické strany, která bude změny prosazovat. Ani to se mnohým úředníkům nebude líbit, protože se v některých případech ukáže, že o jejich služby nikdo nestojí. Zeštíhlení státní správy je ale řešení trvalé a účinné – ušetří ročně daňovým poplatníkům miliardy. V 2009 se za mzdy a platy ve veřejném sektoru vynaložilo 111 miliard korun!
Přijdou vám úspory dostatečné nebo by se mělo škrtat ještě víc?
Je těžké objektivně zhodnotit rozsah úspor. Někomu se mohou zdát příliš radikální, jinému zase naopak střídmé. A co říkají čísla? Nová vláda chystá na příští rok škrty v řádu 1,5 % roční produkce (tzv. nominálního HDP). V jiném krizovém roce, v roce 1997, kdy česká vláda pod tlakem asijské finanční krize musela přijmout dokonce dva úsporné balíčky během několika měsíců, se veřejné rozpočty musely rozloučit s ekvivalentem více než 2 % nominálního HDP. To znamená, že chystané škrty na příští rok nejsou výjimečné.
Existuje nějaká oblast, kde by podle vás nebylo nutné škrtat? Nebo naopak, pokud byste škrtala víc, tak kde?
Vláda zatím představila balíky úspory v desítkách miliard korun. Až se jednotlivý ministři rozkoukají ve svých postech, měli by se soustředit na efektivní chod svého úřadu. Stálo by jistě zato pokusit se zeštíhlit úřady a prověřit zadané zakázky. I na „drobných“ výdajích za nakupované zboží a služby se dá ušetřit. Stát jen na mzdách a platech vydal loni 111 miliard korun a nakoupil zboží a služby za dalších 148 miliard korun.
Kdy můžeme očekávat dopady úspor na naši ekonomiku a jaké vlastně budou? Nemohou tato opatření náš hospodářský růst dočasně zpomalit?
Pokud plánované změny pro rok 2011 začnou platit hned počátkem roku, mohou ovlivnit naši ekonomiku už na konci tohoto roku. Zatímco jedna rodina se může rozhodnout koupit nějaké zboží dříve, než se zvýší snížená sazba daně z přidané hodnoty, jiná může naopak šetřit a omezí nákup vánočních dárků. Nejviditelnější změny v chování rodin a firem čekáme v prvním čtvrtletí 2011, kdy se lidé budou muset vyrovnat se změnami. Podle mých odhadů chystané škrty a vyšší nepřímé daně sníží růst české ekonomiky v roce 2011 o cca půl procentního bodu. Ve výsledku pak čekám růst okolo 2 %.
Stejně jako celá Evropa jsme ovlivňováni vývojem americké ekonomiky a té se teď opět přestává dařit. Jak se nás dotkne světová ekonomika, budou škrty v tomto kontextu vůbec účinné?
Oživení americké ekonomiky slábne – to je fakt. Na druhou stranu jen největší optimisté věřili v rychlé zotavení USA a Evropy po nedávné finanční krizi. Historie ukazuje, že z podobně hlubokých krizí se ekonomiky škrábou nahoru 4-5 let. Západní ekonomiky budou v následujících letech růst nejspíš pomalejším tempem než v předchozí dekádě. Proto ani česká komika se brzy k růstu přes 5 % ročně nevrátí.
Pokud poroste ekonomika pomaleji, bude se i pomaleji plnit státní pokladna. O to usilovněji musí stát šetřit na výdajích a každou korunu neotočit jen dvakrát ale raději čtyřikrát. Kromě toho chystané reformy důchodového systému nebo zdravotnictví budou vyžadovat počáteční investice, které opět bude muset hradit stát. Na reformy je potřeba vytvořit finanční polštář. Nečeká nás jen jeden rok úspor ale hned několik let.
Dá se odhadnout, jak by se naše ekonomika vyvíjela v případě, že by se žádnou z navrhovaných úspor nepodařilo prosadit?
Ekonomika by mohla rok dva růst rychleji, ale vládní deficit by se nebezpečně rozpínal a náklady na obsluhu dluhu by spořádaly další desítky miliard korun. Česká ekonomika by ztrácela důvěru investorů, stát byl měl problém financovat své výdaje vydáváním dluhopisů, koruna by oslabila a v ČR by se začala zvedat inflace. S inflací by šly nahoru i úrokové sazby, což by omezilo jak investice tak spotřebu. Česku by pak hrozila recese a krize typu např. Španělska. Nakonec bychom museli stejně přistoupit k úsporným balíčkům, které by byly ale několikanásobně bolestivější.
Ovlivní plánované úspory státního rozpočtu vývoj kurzu české koruny?
Ohlášené úspory si už vysloužily chválu od mezinárodních ratingových agentur. Ty stanovují rating českého dluhu a vlastně tak nepřímo rozhodují, jak draze budeme financovat náš veřejný dluh na finančních trzích. Vyhlídka na zvýšení ratingu přispěla k posílení koruny pod hladinu 25 korun za euro. Úspěšné plnění rozpočtových plánů může českou korunu podpořit i v příštím roce, kdy očekávám posílení koruny pod hladinu 24,50 za euro.
V současné době jsou úrokové sazby na minimu, kdy můžeme očekávat jejich zvyšování?
Česká národní banka, která rozhoduje o základní úrokové sazbě, nemusí zatím se změnou sazeb spěchat. Inflace se přes plánované změny nepřímých daní nevymkne kontrole. Na druhou stranu jsou nyní úrokové sazby na rekordně nízké úrovni. Takže si myslím, že jakmile ekonomika po počátečním houpavém rozjezdu začne trvaleji růst, ČNB bude krok za krokem vracet úrokové sazby ke dvěma a později až ke třem procentům.