Nebankovní úvěrový registr zavádí úvěrové skóre, číslo, které finančním institucím ukáže, jak jste dobrý dlužník. Klienti se ho ale nedozví, říká Karel Kolář, výkonný ředitel nebankovního úvěrového registru LLCB. Nebankovní úvěrový registr LLCB zavedl nový způsob hodnocení bonity žadatelů o úvěr, tzv. Credit Bureau skóre.
Toto úvěrové skóre bude mít přiřazeno každý, kde se do registru dostane. Co vyjadřuje? Vyjadřuje pravděpodobnost, že se dotyčný klient dostane v příštích dvanácti měsících do potíží se splácením. Našim uživatelům, tedy leasingovým a splátkových firmám, budeme skóre nabízet jako doplněk k úvěrovým zprávám, které obsahují údaje o všech existujících a ukončených úvěrových smlouvách. Jsou tam i všechny aktuální žádosti o finanční produkty. Finanční instituce tak bude moci buď studovat celou úvěrovou zprávu, nebo se podívá jen na skóre.
Jak tento ukazatel budou finanční instituce používat?
To záleží na nich. Každá instituce má míru rizika, do jakého ještě je ochotna jít. Když jí naše skóre řekne, že u daného klienta je pětapadesátiprocentní pravděpodobnost, že se dostane do problémů se splácením, tak se může ještě podívat do úvěrové zprávy na podrobnosti. Pak se rozhodne, zda klientovi úvěr dá.
Více informací o úvěrech naleznete zde
Jak se skóre počítá?
Těch parametrů je obrovské množství. Stručně řečeno do výpočtu vstupuje celková úvěrová angažovanost klienta, doba splácení jednotlivých smluv, případné minulé problémy se splácením, věk či region, ze kterého klient pochází.
Jak souvisí bydliště s pravděpodobností, že člověk přestane splácet půjčky?
Jsou oblasti, kde je zadlužení podstatně vyšší a kde klienti spadají častěji do nesplácení.
Není to diskriminační, automaticky někomu snižovat skóre jen proto, že bydlí v problémovém regionu?
To že bydlíte v potenciálně problémovém regionu, vám sice o něco sníží skóre, ale celkový výpočet hodnoty skóre tato informace ovlivní jen málo. Skóre vychází především z finančních údajů, které v registru zpracováváme.
V jakých hodnotách se bude skóre pohybovat?
Bude to v rozmezí od 150 do 650 bodů. Čím vyšší je tato hodnota, tím nižší je pravděpodobnost, že budete mít problémy se splácením.
Promítají se do výpočtu i údaje, které o klientech vede bankovní úvěrový registr?
Ano. Započítáváme do něj i informace, které si můžeme vyměňovat s bankovním registrem. Jde o údaje o zhruba šesti milionech úvěrových smluv z celkových třinácti milionů smluv, které jsou evidovány v bankovním registru.
Budou se moci klienti finančních institucí podívat, jaké úvěrové skóre mají, jak je to běžné třeba v USA?
Ne. Nabízíme jim jen úvěrové zprávy.
Proč?
Protože skóre je to hodnota určená jen pro finanční instituce. Pro většinu lidí by stejně neměla vypovídací hodnotu. Museli by k ní dostat náš číselník, který by jim řekl, s jakou pravděpodobností by se dostali do problémů.
Proč by skóre nemělo vypovídací hodnotu?
Když uvidím, že mám skóre 200, tak mi bude jasné, že na tom asi nejsem dobře. Jenže my náš skoringový model dvakrát ročně upravujeme, aby co nejvíc odrážel realitu. Takže bychom těm lidem museli dvakrát ročně volat, že jsme změnili metodiku a proto teď dostávají jiné hodnoty.
Jak osobní úvěrové skóre pomůže klientovi, který si jde pro úvěr nebo chce něco koupit na splátky?
Mělo by se zrychlit poskytování úvěrů. Alespoň taková je skutečnost v bankách, z nichž už dvaadvacet používá podobné skóre založené na údajích v bankovním registru. Navíc se díky tomuto skoringu nezvyšuje tak rychle objem nesplácených půjček, jako institucím zapojeným do nebankovního registru.
Znamená zavedení úvěrového skóre, že každý by měl začít to své skóre dlouhodobě budovat, a tedy žít na dluh?
Nemusíte žít na dluh. Nyní existuje zhruba čtvrtina klientů, kteří přijdou pro úvěr, ale v našem registru nejsou. To ale rozhodně není bráno jako negativní informace o klientovi.
Kolik bude mít takový člověk úvěrové skóre?
V takovém případě nepůjde skóre spočítat, protože to se stanoví jen na základě dat v registru.
Jak bude takový klient vypadat před finanční institucí ve srovnání s klientem, který už bude nějaké skóre mít?
To by měly spíše říct finanční instituce. My jim nabízíme jen nástroj. Už jim neříkáme, jak se mají ke klientům chovat. Asi jsou společnosti, které by potvrdily, že klient, který už měl dříve třeba kreditní kartu a dobře ji splácel, je pro ně bonitnější, než člověk bez jakékoli úvěrové historie. To, že někdo nemá úvěrovou historii, může znamenat, že buď nikdy žádný úvěrový produkt neměl, nebo ho měl, ale neuměl s ním zacházet a smlouvu po čase zrušil.
V registru necháváte údaje o klientech ještě čtyři roky po splacení úvěru. Jaké skóre bude mít klient, který si chce vzít další úvěr třeba po pěti letech od splacení poslední půjčky?
Opět to skóre nepůjde určit, protože o něm nebudeme mít informace. Většinou ale na jednoho klienta vycházejí zhruba dvě úvěrové smlouvy. Takže když jedna skončí, pořád je slušná pravděpodobnost, že tam ta druhá ještě zůstane.
Jak nyní obecně hodnotíte podle úvěrového skóre české dlužníky?
Mají spíše sklon dostat se do problémů, nebo jsou v dobré finanční kondici? Platební morálka klientů se mírně zhoršuje. Takže většina klientů je spíše v té dolní polovině skoringového intervalu.
Co může klient udělat, aby si úvěrové skóre vylepšil?
Řádně platit své závazky. Pokud se dostane do problémů se splácením, měl by si nechat vyjet úvěrovou zprávu o své o sobě, zjistit, kde všude dluží a pak kontaktovat všechny věřitele. Aby oni nezačali o něm posílat do registru negativní informace. Dnes jsou finanční instituce daleko více otevřeny úpravě splátkového kalendáře, snižování měsíčních splátek a také se samy snaží hledat způsob, jak klientovi pomoci.
Když se takto změní parametry úvěru, objeví se to v registru?
Ano.
Jak se tato informace promítne do hodnoty úvěrového skóre klienta?
Je možné, že se mu skóre o něco sníží, ale podstatně méně, než kdyby se v registru objevilo, že přestal splácet.
Dá se říct, od jaké hodnoty úvěrového skóre už by klient neměl u žádné rozumné instituce dostat další úvěr?
To se nedá stanovit, to záleží na jednotlivých bankách či nebankovních poskytovatelích. Třeba se vyskytl klient, který překročil v minulosti kontokorentní úvěr. Pro tři banky byl následně zcela nesolventní. Pak se ale objevila jiná banka, která mu klidně půjčku poskytla. My prostě řekneme, že klient se může dostat do problémů se splácením s pravděpodobností šedesát procent. Na základě tohoto čísla může finanční instituce s klientem dál pracovat. Třeba mu kvůli vyššímu riziku nabídne, že mu úvěr dá, pokud si sežene ručitele, zastaví nemovitost nebo si vezme úvěr na kratší dobu.