Ukázalo se, že téměř 37 % z nich má problémy s „kočírováním" běžných příjmů a výdajů. Ve srovnání s rokem 2011, kdy byla aplikace spuštěna, se jejich počet zvýšil zhruba o 10 %. Varující je, že tito lidé se do nejhorší rozpočtové skupiny dostali z oblasti „přijatelná finanční situace", kde se jim dříve dařilo udržet i mírnou finanční rezervu.

 

Statistiky Koeficientu, do něhož lidé zadávali v prvním letošním čtvrtletí jednotlivé položky svých měsíčních příjmů a výdajů, ukazují, že součet peněžních aktiv je u 37 % českých domácností jen o něco málo vyšší nebo stejný jako jejich výdaje a dluhy. Případně dokonce i mírně nižší. Jednoduše řečeno, tito respondenti žijí od výplaty k výplatě. „Tato skupina lidí by si rozhodně měla udělat revizi svých výdajů a rozdělit je na nezbytně nutné a na ty, které je možné si odpustit. Druhou radou je neřešit dluhy dalším zadlužením a do třetice je nutné se zamyslet, jak by se daly zvýšit příjmy například příležitostnou večerní či víkendovou prací," konstatuje Jan Doubek, ředitel Klientské komunikace Ery. Takovým způsobem doplňuje své pravidelné příjmy jedna desetina lidí. Získávají tím v průměru necelých pět tisíc korun měsíčně. V roce 2011 přitom tento způsob dodatečných příjmů využívala téměř třetina respondentů a jejich výdělky byly dvojnásobné.

 

Podle Koeficientu průměrný plat ve srovnání s rokem 2011 klesl o 6 tisíc korun a nyní lehce převyšuje hranici 37 tisíc. Jen 8 % lidí pobírá mzdu do 7 tisíc korun. Nejčastěji – téměř ve čtvrtině případů – se ale průměrné čisté mzdy pohybují, v pásmu mezi 20 a 30 tisíci korun. „Zajímavé srovnání vidíme u dodatečných příjmů z pronájmu nemovitostí. Takové příjmy přiznává desetina respondentů, kteří si tímto způsobem měsíčně přijdou v průměru na 14 tisíc korun. Ještě před dvěma lety byl jejich počet o několik procent vyšší, ale v průměru dostávali zhruba o šest tisíc korun méně," dodává Jan Doubek.

 

Pokud jde o výdaje, ve srovnání s rokem 2011 lidé nejvíce omezili platby za bydlení, potraviny a energie. „Za samostatnou zmínku stojí útrata za dovolenou. Roční výdaje se zde v průměru snížily dokonce o 15 tisíc korun," doplňuje Doubek. Podle dostupné statistiky pak ročně za dovolenou česká domácnost utratí téměř 11 tisíc korun. Tato částka je přitom téměř totožná se sumou, kterou Češi ročně v průměru zaplatí za energii.

 

Více než tři čtvrtiny českých domácností se již nějakým způsobem naučily sledovat své měsíční výdaje. „Dlouhodobou rozvahu o svých finančních cílech má sestaveno sice jen 17 % Čechů, ale dobrou zprávou je, že polovina z nich skutečně dopředu plánuje své měsíční výdaje," podotýká Doubek. Ke sledování se nejčastěji využívá internetové bankovnictví a tištěné výpisy z účtu. Třetina lidí si své měsíční výdaje přímo eviduje.

 

V rámci zodpovědného přístupu k rodinným financím si také lidé začínají tvořit vyšší rezervy na svých bankovních účtech. „Nějakou částku ze svého rozpočtu pravidelně odkládá zhruba 40 % domácností," uzavírá Doubek.