« Zpět

Domácnosti už dluží bankám bilión korun

| 1. dubna 2011 - 10:01 | Zprávy | Bankovní úvěry

České domácnosti dluží bankám a dalším finančním institucím už 1,058 biliónu korun. Za poslední rok zvýšily své zadlužení o zhruba 70 miliard. Vyplývá to z údajů České národní banky. Samotná výše zadlužení není podle ekonomů dramatická. Proti eurozóně je totiž jen poloviční. Problémy může spíše způsobovat přístup Čechů a Moravanů k půjčkám a splácení vůbec. Část z nich si totiž se splácením a schopností do budoucna půjčky splácet příliš hlavu neláme. Podle průzkumu, který zadalo ministerstva financí, se téměř čtvrtina občanů (23 procent) dostala někdy do situace, kdy příjmy nepokrývaly jejich životní náklady. Sedmnáct procent lidí nezaplatilo v termínu v uplynulých dvanácti měsících nějakou splátku.

Jen polovina Čechů ví, co dělat, když se dostanou do finančních potíží * Lidé často nevědí, k čemu se upisují

České domácnosti dluží bankám a dalším finančním institucím už 1,058 biliónu korun. Za poslední rok zvýšily své zadlužení o zhruba 70 miliard. Vyplývá to z údajů České národní banky. Samotná výše zadlužení není podle ekonomů dramatická. Proti eurozóně je totiž jen poloviční. Problémy může spíše způsobovat přístup Čechů a Moravanů k půjčkám a splácení vůbec. Část z nich si totiž se splácením a schopností do budoucna půjčky splácet příliš hlavu neláme. Podle průzkumu, který zadalo ministerstva financí, se téměř čtvrtina občanů (23 procent) dostala někdy do situace, kdy příjmy nepokrývaly jejich životní náklady. Sedmnáct procent lidí nezaplatilo v termínu v uplynulých dvanácti měsících nějakou splátku.
Finanční rezervu na běžný život, která by umožňovala přežít rodině bez pravidelného příjmu šest měsíců, má pouze 23 procent českých rodin.

Splácet úvěr novým úvěrem není řešení

V kombinaci s tím, že půl miliónu Čechů a Moravanů je bez práce, bez pravidelného příjmu, a kdy se nedá očekávat, že dojde k prudkému zvýšení příjmů, by masovější nesplácení úvěrů pro banky už problém mohlo znamenat. Podle průzkumu, který si nechalo zpracovat ministerstvo financí (MF), přitom jen polovina lidí ví, co by měla dělat, kdyby se dostala do obtížné finanční situace. A pětina obyvatel by byla prakticky bezradná.
„Ještě horší je, že část občanů by situaci, kdy by nebyla schopná splácet úvěr, řešila novým úvěrem,“ říká finanční poradce František Macháček. „Vzniká tak bezvýchodná dluhová past, kdy jeden úvěr splácí druhý, až se člověk dostane do situace, kdy už není schopen zaplatit nic.“
To potvrzuje i průzkum MF. Na problémy s příjmy a neschopností splácet by sice 52 procent dotázaných omezilo výdaje, ale 41 % by situaci řešilo novou půjčkou – například od známých, 18 % od banky, a dvě procenta dotázaných by si dokonce vzalo půjčku od lichváře.
Na splátku jiných úvěrů jde podle MF sedm procent spotřebitelských úvěrů. „Problém spočívá v tom, že je možné v České republice jeden úvěr hradit druhým,“ shodují se analytici.
Problémy může způsobit i to, že občané při uzavírání smluv o půjčkách ne vždy plně rozumí tomu, co vlastně podepisují a k čemu se upisují. Někteří ani nevědí, jaký bude úrok. Všemu ve smlouvě rozumí podle průzkumu, který si u STEM zadalo ministerstvo financí, jenom desetina lidí. Naopak třetině dotázaných se zdály smlouvy, které podepisovali, tak dlouhé, že je ani nedočetli do konce.
Zatímco ve Spojených státech jsou hlavní příčinou osobních bankrotů půjčky a úvěry, které si lidé berou, aby zaplatili náklady spojené se zdravotní péčí, v ČR to jsou spotřebitelské úvěry na koupi různého zboží. Při rozhodování o půjčce není pro Čechy klíčová výše úroků, ale rychlost získání peněz a výše měsíčních splátek, podle níž si bere úvěr osmdesát procent klientů.

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Vložte svůj dotaz

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.