Kamil Janáček člen bankovní rady České národní banky

* Úrokové sazby v Česku jsou na rekordně nízké úrovni. Podobně jako ve světě. Například v USA, kde jsou sazby blízko nuly, se však začíná stále častěji mluvit o tom, že příliš nízké sazby ekonomice škodí. Jak se vy, jako nový člen bankovní rady, stavíte k nastavení úroků v Česku?
Zcela určitě se bude o úrovni úrokových sazeb mezi členy bankovní rady ve čtvrtém čtvrtletí diskutovat. Samozřejmě to rozhodování velmi ovlivní další čísla o vývoji české ekonomiky. A především o vývoji německé ekonomiky. Víme přitom, že ta podle prognóz poroste mnohem rychleji, než očekávali i největší optimisté. A především tam roste vývoz. To evidentně bude mít během několika měsíců velký pozitivní vliv na český export. Protože podstatná část českých exportů do Německa není závislá na německém HDP, ani průmyslové výrobě. Ale na německých exportech do dalších zemí Evropské unie a do třetích zemích světa. A potom tu budou tlaky na inflaci. My nevíme, jak se budou chovat ceny komodit. Zatím platí, že zdražují. Do poloviny srpna vzrostly tyto ceny o 12,5 procenta. A není jasné, jak bude mírně zpevňující koruna schopna tento vliv neutralizovat.
* To všechno znamená, že budete v dohledné době úroky zvedat?
Jisté je, že období nízkých sazeb a jejich snižování v této ekonomice skončilo. Za druhé zůstává otázkou, jak dlouho vydrží mít tato ekonomika nižší úrokové sazby než Evropská centrální banka.
* A jakou máte na tuto otázku odpověď?
Pro tuto ekonomiku není výhodné mít takto nastavené úroky. Může to způsobit odliv kapitálu z Česka. Udržovat dlouho nízké, nebo dokonce záporné reálné úrokové sazby není možné. Normální situací je mít mírně pozitivní reálné úroky, které zabraňují vzniku bublin na finančních trzích.
* Já vám ale mohu namítnout, že je přece dobře možné, že tu vznikne situace velmi nepříznivá pro zvedání úroků. A to, že vládní škrty, které zasáhnou i mzdy státních zaměstnanců, přimějí lidi méně utrácet, a inflace se tak bude držet velmi nízko, nebo bude dokonce klesat. A vy zvýšením úroků ekonomiku utlumíte.
Máte pravdu, že okamžitě se snížení mezd projeví poklesem spotřeby. Jenže to nemusí být v plné výši, protože velká většina lidí má úspory a teď na ně prostě sáhnou. V horizontu dalších měsíců to může mít naopak pozitivní efekt. Pokud lidé uvěří tomu, že po škrtech vláda provede reformy a stav rozpočtu se začne zlepšovat, podnikatelé začnou investovat a rodiny začnou víc utrácet.
nevěřím na dvojité dno
* Nezastaví se zvýšením úroků zlevňování hypoték a úvěrů v bankách?
Musíme si uvědomit, že růst úroků v bankách byl způsoben hlavně nárůstem rizikových prémií. V momentě, kdy se situace dostane do normálu, vám sice porostou sazby centrální banky, ale zase poklesnou rizikové prémie.
* A co když rizikové prémie prostě neklesnou?
Lze s určitou vyšší mírou pravděpodobnosti říct, že začnou klesat, protože prostě před krizí nižší byly.

* Nemohou však zůstat dlouhodobě, třeba desítky let na vysoké úrovni?
Ne. Rizikové prémie se již teď mění. Vždycky to tak bylo. Trh prostě reaguje na aktuální situaci.
* Zmínil jste rychlý růst Německa, které s sebou táhne i Česko. Jenže právě to, že Německo roste, je teď v Evropě kritizováno. Třeba podle lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera roste na úkor ostatních zemí EU. Neparazitujeme tak na zbytku Evropy?
Výroky pana Junckera i madam Lagardeové (francouzská ministryně financí, pozn. redakce) ukazují, že vystupují výlučně jako politici. A nikoli jako ekonomové. Nepochopili, že Německo již vůbec nekonkuruje zemím Evropské unie. Německo konkuruje Číně, Japonsku, Indii a je jedinou z velkých zemí staré Evropské unie, která je na tuto konkurenci připravená. A zatím v ní obstála.
* A nemůže přijít prudké zpomalení německého a následně českého růstu, jako se to děje teď v Americe?
Já nejsem zastánce teorie dvojitého dna. Vysoce se přeceňuje to, čemu se říká slabost oživení ekonomiky Spojených států. My máme příliš krátkou paměť. Dvouprocentní růst byl třeba v devadesátých letech pro USA solidní růst. Najednou říkáme, že v roce 2010 je to málo. Je to proto, že před krizí rostla Amerika dvakrát tolik. Ale pořád to není malý růst. Co by řekl Berlusconi, který čeká půlprocentní růst? To by pro ně byl obrovský růst. Pro Francii je to velmi solidní růst. Jakto že pro Francii je solidní, a pro USA slabý? Ta odpověď je někde jinde. USA jsou stále tahounem světové ekonomiky a tím, co ji brzdí, je právě západní Evropa. A právě proto, aby nejpomaleji rostoucí regiony světa, Evropa a Japonsko, rostly rychleji, musí být růst v USA 3 až 4 procenta. Ale když nebude, nedá se hovořit o žádné katastrofě.
* Dá se říct, že i česká ekonomika tedy poroste rychleji než na začátku roku?
Už i ČNB naposledy zlepšila svou prognózu. Já to vidím tak, že česká ekonomika letos poroste o 1,5 procenta a v příštím roce bude růst kolem dvou procent. Pochopitelně se bezprostředně nedostaneme k růstu, který jsme měli těsně před krizí. Ale pokud se podaří reformy, myslím, že můžeme dosáhnout průměrného čtyřprocentního růstu v horizontu tří čtyř let.
Euro ano, ale raději to německé
* Zdá se, že o Česku teď smýšlejí dobře i investoři. Třeba výnosy ze státních dluhopisů jsou na rekordně nízké úrovni. Jak dlouho ale může tento stav vydržet?
Vláda ukázala, že to myslí vážně a i přes drobné folklorní neshody funguje. Pro investory je jasně čitelné, jak se bude o zákonech hlasovat. A oni to po dlouhé době oceňují. A oceňují, a to říkám ještě z větší části jako Kamil Janáček, hlavní ekonom Komerční banky, stabilní měnovou politiku, kterou vede ČNB. Samozřejmě to nevydrží navždy. Již jen proto, že když se ve světě zvýší úrokové sazby, tak vám odpovídajícím způsobem vrostou i výnosy z dluhopisů. Důležité ale je, aby zůstal stejný rozdíl mezi výnosy z českých a německých dluhopisů, nebo se ten rozdíl dokonce zmenšoval. Jinými slovy, aby náklady dluhové služby pro Česko nerostly.
* Stát platí na úrocích přes 50 miliard korun, za rok to má být ještě o 10 miliard více. Je možné, že tyto náklady tedy budou v dalších letech klesat?
Já se domnívám, že neporostou natolik dramaticky, aby to ohrozilo současný cíl vlády České republiky snižovat deficity.
* Nedávné problémy eurozóny velmi oslabily pozici eura. V Česku sílí hlasy, že euro vlastně nepotřebujeme. Vy také nepatříte k velkým obhájcům eura. Co na přijetí společné evropské měny říkáte jako člen rady ČNB?
Ano, jednou euro přijmeme, ale musíme to udělat v situaci, kdy to bude výhodné pro nás. Nikoli, když budeme jenom splňovat maastrichtská kritéria. Eurozóna navíc není v současné době připravena přijmout zemi typu Polska nebo České republiky. Něco jiného je samozřejmě třeba Estonsko.
* Proč není připravena?
Má příliš mnoho problémů se svým jižním křídlem. Takže ve Frankfurtu jsou vlastně rádi, že zatím ta maastrichtská kritéria nesplňujeme a že se do eurozóny ani příliš nehrneme. Bude také velmi důležité vědět, jaká bude evropská měnová unie za čtyři, pět, šest let. To je první horizont přijetí eura pro Českou republiku čistě technologicky. Když jsem při svém nástupu do funkce řekl, že za mého funkčního období se to nestane, měl jsem pravdu. Stihneme to nejdříve v roce 2017, protože technicky to dřív prostě nejde. A jak říká šéf ECB Jean-Claude Trichet: „Ne vous dépechez pas,“ tedy „Nespěchejte“.
* A jak bude vypadat eurozóna za těch šest let?
To samozřejmě nikdo neví. Ale jsem překvapen, kolik mých vážených kolegů ekonomů, kteří byli vždy zastánci eurozóny, se vážně zabývá otázkou, zda nemít eura dvě. Německé a jižní. S tím docela vážně jistá část akademické obce počítá. Je to jenom oprášená myšlenka vícerychlostní Evropy. A tam by bylo velice zajímavé pro Česko vstoupit. Tam bych neváhal. Otázka je, jak si Evropa dokáže rychle vyřešit své problémy. Protože je jasné, že problém Řecka je jen o tři roky odložen a Řecko není technicky schopné problém obrovských státních deficitů vyřešit. A je zřejmé, že z politických důvodů, Německo nadále nebude ochotno dělat pokladníka Evropské měnové unie.
* A chtěli by nás v takovém klubu?

Já myslím, že ano. Nezapomeňme, že přes 150 let od průmyslové revoluce patříme do stejného ekonomického prostoru. Rakousko, Česká republika, podstatná část Německa a po druhé světové válce i Nizozemsko. Ekonomické vazby tady jsou a my jsme jen navázali na přirozené vazby, které tady byly před první a druhou světovou válkou. Pokud bychom prováděli rozumnou hospodářskou politiku, pak bychom do této oblasti zpět zase vrostli.