Tuzemské banky zvládly úspěšně krizový rok 2009. Jenže rok příští je vystaví ještě těžší zkoušce, podle mnoha ekonomů pro ně bude nejtěžší v moderní historii. Na svědomí to má růst nesplácených úvěrů. Jejich poměr se totiž bude stále zvyšovat.
Podle studie UniCredit Bank má v příštím roce dosáhnout na 7,3 procenta ze všech úvěrů z loňských tří procent. Dle jiných odhadů – například Patria Finance by se měl tento poměr dostat až k deseti nebo dokonce jedenácti procentům.
„Domácí bankovní sektor je velmi odolný. Přesto v příštím roce poroste počet nesplácených úvěrů a bude zpomalovat tempo růstu úvěrů,“ komentuje na stránkách ČNB situaci v českém bankovnictví viceguvernér národní banky Miroslav Singer.
Banky tak budou nuceny tvořit velké opravné položky, což bude krátit jejich zisky. Tlak na pokles ziskovosti tak bude jistě vyšší než letos, kdy se bankám dařilo slušně vydělávat. Oproti očekáváním se jim totiž dokonce podařilo zisky zvyšovat.
Pět největších bank v Česku vytvořilo svým akcionářům za 9 měsíců letošního roku souhrnný čistý zisk 31 miliard korun, což je o 16 procent víc, než vydělaly ve stejném období loňského roku.
Je ovšem pravdou, že k tomu jim pomohly i mimořádné faktory. Markantní nárůst zisku totiž zaznamenala hlavně ČSOB. Ta již v roce 2008 musela přecenit hodnotu svých investic do rizikových cenných papírů na nulu, a tím prudce snížila svůj loňský zisk. Letošní nárůst je tak způsoben hlavně tím, že již tuto a žádnou podobnou ztrátu letos neměla. Příští rok se však rozhodně takový růst zisků nečeká, i když to nebude pro banky žádná katastrofa. „Souhrnně očekáváme pokles v řádech miliard korun,“ myslí si hlavní ekonom Patria Finance David Marek. „Téměř jistě však zůstanou v zisku.“
To, že si banky relativně udrží ziskovost, bude však za cenu stále drahých úvěrů. Ani v příštím roce totiž nikdo nečeká, že by půjčky měly nějak výrazně zlevnit. Naopak, ziskovost si banky udrží jen tak, že zvýší úrokové marže – tedy rozdíl mezi úroky na vkladech a úroky z úvěrů. Zatímco ty na vkladech klesají, ty na úvěrech se drží na vysokých hodnotách.
Přesto všechno si české banky vedou velmi dobře. A to především díky tomu, že už když krize začala, byly na tom jinak než ostatní banky a oproti svým evropským a americkým konkurentkám měly hned několik výhod. Především české banky mají stále víc vkladů než úvěrů. Neinvestovaly také ve velké míře do rizikových cenných papírů, které krizi způsobily, a zároveň si Češi nebrali mnoho půjček v zahraničních měnách. Veškeré problémy pro české bankovnictví tak přišly s poklesem světové ekonomiky.
„A právě zahraničí je do příštího roku i dalších let hlavním zdrojem rizik pro české banky. Především pak vysoká míra nejistoty ohledně ekonomické aktivity a s tím spojené rostoucí ztráty z úvěrů i cenných papírů,“ říká Singer.
Podle testů, které si ČNB udělala, jsou však české banky dostatečně silné, aby bez státní pomoci přežily i mnohem delší období krize.
Dopady na český bankovní trh však krize mít bude. Do potíží se totiž dostaly některé matky českých bank a právě pomocí Česka je budou moci řešit. To je třeba případ belgické KBC, které patří ČSOB. Protože potřebují doplnit hotovost, prodají Belgičané 40 procent české banky v první polovině příštího roku na burze.
ČSOB nemusí být jediná, kterou kvůli krizi potkají změny. Spekuluje se o tom, že by na prodej mohly být i české pobočky německých Volksbank a LBBW .
Problémy zahraničních bank navíc zdaleka nekončí. Podle Evropské centrální banky budou muset do konce roku 2010 odepsat evropské banky ještě 187 miliard eur.