Bankovnictví
Nárůst špatných úvěrů zrychluje, nejvíce u půjček na nákupy Banky varují klienty před oddlužovacími firmami, že ty je ještě více zadluží
Lidí, kteří nestačí splácet své úvěry, v letošním roce prudce přibývá. Největší potíže mají Češi s půjčkami, jež si nabrali na nákupy. V květnu dosáhl podíl hotovostních půjček nesplácených 90 a více dní již desetiny celkového objemu. V případě úvěrů, které si klienti vzali přímo na nákup konkrétního zboží, podíl dosáhl dokonce 15 procent.

Potvrdily se tak obavy bankéřů z počátku roku, že ačkoli se letos firmám začne dařit lépe, domácnosti pocítí potíže ekonomiky více než loni a růst špatných půjček domácnostem zrychlí.
Podle některých lidí angažovaných ve vymáhání dluhů může být realita ještě horší, než banky uvádějí. „Banky v řadě případů úvěr neoznačují za tak špatný, aby na něj nemusely tvořit větší rezervy a nesnižovaly si tak své zisky,“ říká Hynek Filip ze společnosti Stampa Invest, jež se zabývá vymáháním a odkupem pohledávek.
Potřebujete půjčku? Pořiďte si ji zde
Zhoršující se situaci s neplatiči dokládá i velký nárůst návrhů na insolvenční řízení, do kterého se předlužení lidé hlásí. Jen za červen se v insolvenčním rejstříku ocitlo 890 lidí, což je o 558 lidí více než v červnu před rokem. Tito lidé mají většinou na krku hned několik úvěrů.
Banky i splátkové společnosti proto v posledních dvou letech investovaly do lepší komunikace s neplatícími klienty. Průběžně posilují týmy zabývající se pozdními splátkami a vymáháním.
Česká spořitelna loni na podzim spustila nové call centrum v Ostravě. Operátoři upozorňují neplatiče na prodlení, radí jim a pomáhají restrukturalizovat dluhy. Spořitelna v centru původně zaměstnávala asi 150 lidí, nyní se jejich počet blíží dvěma stům. Podle informací HN by se měl tým dále rozšiřovat, i když to banka včera nepotvrdila. Call centrum, odkud banky honí neplatiče, rozšiřovala i Raiffeisenbank. Potvrdil to mluvčí Tomáš Kofroň.
Finanční domy dnes na neplacení reagují okamžitě. Hned druhý či třetí den pošlou upozorňující esemesku. Pokud klient splátku obratem neuhradí, kontaktuje klienta pracovník banky a snaží se s ním domluvit na řešení. „Když se s námi nedohodne, dostane během tří měsíců tři upomínky, za které zaplatí 300, 500 a jeden tisíc korun. Když ani pak nereaguje, snažíme se jeho úvěr prodat vymahačské firmě,“ říká Kofroň.
Horší situace předlužených letos spustila boom takzvaných oddlužovacích firem, jež slibují, že dlužníkům s věřiteli vyjednají nové podmínky, aby se vyhnuli hrozbě exekuce.
Banky však tvrdí, že s nimi odmítají jednat, a nabádají klienty, aby se před nimi měli na pozoru. Také podle včera zveřejněné analýzy organizace Člověk v tísni tyto firmy fungují jako zbytečný a drahý prostředník mezi dlužníkem a věřitelem. Účtují si vstupní poplatky 5-15 tisíc korun a měsíční poplatky ve výši 15-30 procent z výše splátek. Sankce za porušení smlouvy dosahují až 20 tisíc a možnost vypovězení smlouvy je velmi složitá. „Dlužníkova finanční situace ale zůstává neřešena. Dlužník má o jednoho věřitele navíc a narůstají mu sankce z prodlení,“ uvedl autor analýzy Daniel Hůle.