Henri Bonnet, Nový šéf Komerční banky
Nepřestali jsme půjčovat, a to ani v době finanční krize,která teď doznívá,tvrdí nový šéf Komerční banky Henri Bonnet. Zároveň jedním dechem dodává: Přesvědčíte se o tom na číslech o vývoji úvěrů i aktiv v naší bance. „Na konci srpna se jejich objem meziročně dále zvýšil,“ řekl včera Bonnet Hospodářským novinám ve svém prvním rozhovoru po nástupu do funkce.
* HN: Přicházíte do KB v době, kdy se situace v ekonomice zhoršuje. Konkurence přichází s produkty, které na to reagují: například umožňují při ztrátě zaměstnání odklad splátek hypoték. S čím přijde Komerční banka?
Když říkáte, že konkurence přichází s produkty, které umožňují odklad splátek, tak to není žádný nový produkt. Je to jen o přizpůsobování toho, co existuje. Bankéři to musí dělat, je to jejich práce. S klienty, kteří mají obtíže – ať už jsou to jak podnikatelé, tak běžní lidé, musí jejich situaci analyzovat. Za předpokladu, že je firma životaschopná nebo občan může za několik měsíců znovu pokračovat ve splácení, jim restrukturalizaci úvěru, tedy odklad či snížení splátek, banky dávají. Neděje se to jen v České republice, podobná řešení pro klienty hledají bankéři v celé Evropě. Mimochodem, například k hypotékám Komerční banka prodává pojištění, které při ztrátě zaměstnání odklad splátek umožňuje.
* HN: Chystá KB ještě nějaké další produkty, které by reagovaly na zhoršení situace mnoha firem a lidí?
Řekl, bych, že na to už reagujeme. Firmám ani občanům jsme nepřestali půjčovat. Dá se to doložit i na číslech. Až budeme porovnávat výsledky z konce letošního a loňského roku, tak to uvidíte na objemu úvěrů. Nebo když srovnáte konec letošního srpna se srpnem 2008, tak aktiva Komerční banky dále rostla. Je to vidět i na příkladu menších podnikatelů a malých firem. Pro ně máme Profiúvěr, který je na jeden rok. A i v letošním roce tyto úvěry prodáváme.
* HN: Začátkem listopadu budete prvně oznamovat výsledky KB. V 1. pololetí banka vydělala nad očekávání trhu 5,76 miliardy korun, to bylo meziročně jen o desetinu méně. Jak se zisk vyvíjel ve 3. kvartálu?
Víte lépe než já, že Komerční banka se obchoduje na burze a nemohu výsledky, dokonce ani trend výsledků komentovat. Bude ale v souladu s naším očekáváním.
* HN: V 1. pololetí měly tuzemské banky solidní zisky, výhledy na zbytek a příští rok byly horší. Bude muset Komerční banka kvůli úsporám propouštět?
Druhé pololetí nevypadá tak skvěle jako byl první půlrok. Nakonec tento výhled potvrzuje i celosvětový vývoj v bankách. Ale co se týče snižování nákladů, tak naší filozofií není v této době zavírat pobočky nebo propouštět. Snažíme se šetřit permanentně, stále hledat prostor pro úspory. Příkladem je centralizace činností, které podporují naše obchodování, takzvaný back office.
* HN: Budete v centralizaci neobchodních činností pokračovat? Středoevropská ING například kvůli šetření nákladů vyčleňuje neobchodní část svých středoevropských bank do Rumunska.
Nebudu komentovat rozhodnutí našeho konkurenta. U nás je to tak, že sice činnosti centralizujeme, ale nepůjdeme mimo Českou republiku. Úspory také dosahujeme zlepšováním produktivity. Já za tím vidím hlavně vyšší počet transakcí na jednoho zaměstnance.
* HN: Lidé i firmy si teď méně půjčují. Kde vidíte prostor pro nové obchody Komerční banky, když jak jste řekl, očekáváte větší objem obchodů na jednoho zaměstnance?
Domnívám se, že máme prostor pro nové obchodní příležitosti v exportním financování a ve financování obchodu. Exportní financování se samozřejmě může víc rozjet za předpokladu, že se český vývoz opět vzpamatuje. Další příležitostí k novým produktům je leasing, například leasing nemovitostí. A konečně, po světě má Société Générale pobočky, chceme využít této synergie, která se nám v tom nabízí.
* HN: Na jaké klienty s leasingem nemovitostí míříte?
Na firmy.
* HN: Co vlastně máte na mysli tím využitím synergií vašich mezinárodních sítí? Jaké nové produkty v této souvislosti můžeme čekat?
Bude to nová nabídka nejen pro firmy, ale i pro občany. Je mi to líto, ale víc vám zatím nemohu říct. Víte, jak to chodí. Když vymyslíte nový produkt, konkurent se té myšlenky hned chopí. Těžko o tom mluvit dopředu.
* HN: Hodláte vylepšovat zisk například prodejem budov nebo jiného majetku?
Ne, ničemu by to nepomohlo. Investoři nejsou hloupí a tenhle laciný trik by nám do budoucna nijak nepomohl.
* HN: Société Générale dnes oznámila, že navýší kapitál o 4,8 miliardy eur, aby splatila státní podporu a přichystala si zdroje na nové akvizice. Vidíte pro svou mateřskou banku nové příležitosti i na českém trhu?
Rád bych upřesnil, že ty 4,8 miliardy eur jsou rozděleny na tři cíle. První cíl Société Générale je splatit závazky vůči francouzskému státu, a to proběhne formou zpětného odkupu prioritních akcií, k jejichž úpisu francouzským státem došlo před několika měsíci. To odpovídá částce 3,4 miliardy eur. Druhým cílem je posílit ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1. A to proto, že se počítá s vyššími požadavky na kapitálové vybavení bank. Jak víte, zaznělo to i na posledním zasedání G20 a předpokládá se, že dojde k jeho přijetí. A další část z těchto peněz se použije také na akvizice. Prvním krokem bude odkup dvacetiprocentního podílu ve společnosti Credit du Nord, což je druhá síť Société Générale. Když se ale vrátím k vaší otázce na nové investice v České republice, tak to samozřejmě závisí na příležitosti, cenách a tvorbě hodnoty pro Komerční banku.
* HN: V jaké oblasti by Komerční banka mohla nejlépe posílit akvizicemi než pozvolným růstem?
Nevyjmenuji vám konkrétní oblasti. Obecně se jedná o oblasti, kde Komerční banka nemá dosud svůj obvyklý tržní podíl, což je zhruba 20 až 25 procent. Pokud se naskytne příležitost v oblasti, kde Komerční banka má jen dvou- nebo tříprocentní podíl, pak se tím budeme zabývat. A naopak, máme skoro 400 poboček, tak by žádný smysl nedávalo, abychom kupovali nějakou další banku.
* HN: Měla by KB zájem o koupi splátkové firmy, leasingové firmy nebo třeba životní pojišťovny?
Ne, tyto aktivity posilovat nákupem jiných firem nepotřebujeme. Naše splátková společnost Essox se rozvíjí dobře, máme i vlastní leasingovou firmu, působíme v oblasti pojišťovnictví a na segment pojištění škody majetku jsme právě navázali užší spolupráci s Českou pojišťovnou. Tržní podíl v těch oblastech jsme navíc schopni posílit křížovým prodejem produktů v rámci naší celé skupiny.
* HN: Znáte bankovní trh v Brazílii, Jižní Koreji, v Německu, donedávna jste měl na starosti i splátkové, pojišťovací a leasingové firmy skupiny Société Générale ve třinácti zemích včetně Česka. Které produkty na českém trhu chybí?
Napadá mě nejprve oblast malých a středních podniků. Ve Francii vznikla pro určitý sektor garanční společnost, která dávala částečné záruky na i střednědobé financování na investice. A poměrně nedávno vznikl ve Francii státní fond investic, který má k dispozici kolem dvou miliard eur. Fond investuje do kapitálu malých podniků, pro podnikatele je snazší získat v bance úvěr.
* HN: Koncem léta přicházely zprávy o prvních známkách stabilizace situace v českých firmách, teď jsme svědky další vlny propouštění v automobilovém průmyslu. Jak vidíte situaci podniků, začíná se opět zhoršovat?
Domnívám se, že finanční krize se už zbavujeme. Krize reálné ekonomiky ale rozhodně nekončí. Když se podíváme například na automobilový průmysl a podíváme se do Německa, tak od té doby, co německá vláda přestala vyplácet šrotovné, němečtí výrobci v automobilovém průmyslu redukují počet směn. Ve Francii jdeme trochu jinou cestou. Máme taky šrotovné, ale rozhodli jsme se, že jeho výši budeme postupně snižovat, aby se dopady potíží automobilek v roce 2010 zmírnily. Když se vrátíme zpět k české ekonomice, všichni velmi dobře víme, že je vysoce závislá na zemích Evropské unie, konkrétně na Německu. Každý pohyb v německé ekonomice se odráží na české ekonomice. Domnívám se, že firmy by se měly více zaměřit na trhy Jižní Ameriky a také Asie. Pro mě ale hlavní otázkou zůstává, jaké se bude vyvíjet chování spotřebitelů ve Spojených státech a v Číně. Jestliže se tam spotřebitelská poptávka zlepší, tak se bude dařit německému exportu do těchto států, a to bude to mít dopad na českou ekonomiku.
* HN: Pozorujete zhoršování situace firem oproti létu, nebo ne?
V tuto chvíli nic takového nepozoruji. Od našich zákazníků jsme během července a srpna mluvili o mírném zlepšení. Ale o čem se to vlastně bavíme? Snažíme se porovnat situace, kdy dochází k poklesu ekonomiky o minus 4,5 procenta, s příštím rokem, kdy půjde o růst možná o 1,2 nebo 1,5 procenta. To je stále velmi malý růst, aby podpořil nárůst zaměstnanosti.
* HN: Vy opravdu čekáváte příští rok růst české ekonomiky až o 1,5 procenta? Podle posledního odhadu ministerstva financí má pokles pokračovat a HDP má dosáhnout minus 0,5 procenta.
Ano, mluvím o růstu, jsou to odhady našich analytiků.
* HN: Šéf odboru finanční stability ČNB Jan Frait minulý týden řekl, že podíl nesplácených podnikatelských půjček se příští rok může vyhoupnout až na 10 procent. Angažovanost KB ve firmách je velká, jak vidíte toto riziko konkrétně pro vaši banku?
Jsou zlé doby, může se stát cokoliv. To číslo jsem neviděl. I kdyby, tak ČNB ale mluví o úvěrech, které se nesplácí déle než 90 dnů. To ale neznamená, že je firmy nesplatí vůbec. A že je budou muset banky celé odepsat.
* HN: Velké tuzemské banky už v pololetí ztrojnásobily tvorbu rezerv na nesplácené půjčky na případné ztráty. Renomované ratingové agentury vyslovují pochybnosti nad dostatečnou tvorbou rezerv bank na špatné úvěry v bankách střední a východní Evropy, včetně KB. Je to přehnaná opatrnost?
Na ratingové agentury se snesla taková kritika za jejich roli při vzniku celé krize, takže ony jsou nyní vrcholně opatrné, ještě než napíšou nějaké slovo. Bankovní sektor v České republice je v současné situaci velice odolný, banky jsou vysoce kapitalizované a mají dobré výsledky. Strávil jsem deset dní na prezentacích potenciálním investorům, byl jsem ve Spojených státech a v Londýně. Investoři vyjadřovali překvapení nad dobrou ziskovostí, kterou jsme schopni udržovat.