Půjčky

„Řada lidí se kvůli krizi dostala do potíží a snaží se získat další peníze jakýmkoliv způsobem,“ řekl. Podíl nesplácených úvěrů se přitom pohybuje kolem čtyř procent.
„Tento trend jsme zaznamenali,“ doplňuje mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Klienti si podle něj nejčastěji vylepšují svá potvrzení o příjmech.
Banky totiž kvůli krizi zpřísnily posuzování dlužníků, a tak člověk se stejným příjmem dnes dosáhne na nižší částku než třeba před dvěma lety. „Žadatelé o půjčku jednak upravují data uvedená na dokladech o příjmu a jednak potvrzení kompletně falšují. Zatajují své dluhy a přinášejí nám nepravá potvrzení o zaměstnání,“ uvedl Kofroň.
Právě vymyšlený zaměstnavatel je podle bankéřů druhým nejčastějším případem pokusu o podvod.
Půjčku si můžete on-line vybrat zde
Banky se setkávají například i s tím, že jim zájemci o úvěr nahlásí fiktivní telefonní číslo na zaměstnavatele. To ovšem patří nastrčenému člověku, který se za zaměstnavatele pouze vydává a potvrdí bance, že u něj uchazeč o úvěr pracuje. „Jedná se jak o jednotlivce, tak i organizované skupiny,“ sdělil Martin Malý, mluvčí společnosti Cetelem.
Banky si dokonce vedou databáze těchto čísel, které v minulosti odhalily jako podvodná, aby podvodům snáze zamezily.
Třetím nejčastějším způsobem jsou podle České spořitelny zfalšované dokumenty k nemovitosti, kterou dlužník nabídne bance jako zajištění úvěru. Například bance podstrčí nepravý list vlastnictví, kde se vydává za majitele nemovitosti, nebo se jí snaží zamlčet, že na této nemovitosti už vázne jiné zástavní právo.
Banky považují údaje o vývoji pokusů o podvody za interní a nechtějí je zveřejnit. V policejních statistikách zvýšená aktivita podvodníků není vidět, protože bankám se většinu z nich daří odhalit a tyto případy policii nenahlašují. „Drtivou většinu podvodů skutečně odhalíme. Nemáme ale důvod je nahlašovat policii, protože nám nevznikla žádná škoda,“ vysvětlil Kofroň.
Banky jsou v potírání podvodů úspěšnější, protože víc využívají databáze, které jim tyto pokusy pomáhají odhalit. Vypovídá o tom mimo jiné i počet dotazů bank na klienty do bankovního registru. Ten shromažďuje data o všech lidech, kterým peněžní domy poskytly půjčku.
„Přestože objem nových úvěrů vloni klesl o dvacet procent, počet dotazů bank na klienty se snížil jen zhruba o desetinu,“ potvrzuje Zuzana Pečená,“ výkonná ředitelka společnosti CBCB, která v Česku provozuje bankovní registr.
Na Slovensku nedávno banky získaly ještě jednodušší způsob, jak si klienty „proklepnout“. Výši platu a konkrétního zaměstnavatele, které jim zájemce o půjčku uvedl, si prostřednictvím bankovního registru ověřují na sociální správě. Tento systém se chystá i v Česku.