Objem úvěrů s opožděnými splátkami u tří největších bank vzrostl loni o pětinu na 56,2 miliardy korun

Zisky bank nebudou záviset na tom, kolik peněz půjčí, ale jak rychle je od dlužníků dostanou zpět. Na efektivnější vymáhání jim chybí software a dostatek specializovaných lidí. To jsou zjištění nové studie strategické poradenské společnosti Roland Berger, zaměřené na bankovní sektor ve střední a východní Evropě. „Český trh vychází ze srovnání poměrně dobře. Před krizí zůstávala nesplacena zhruba tři procenta půjček, loni to bylo šest procent. Ukrajinské či ruské banky čelí situaci, kdy se nesplácí čtvrtina všech úvěrů,“ připomněl Constantin Kinský, řídící partner pražské pobočky Roland Berger.
Podíl rizikových půjček, což jsou úvěry nesplácené déle než 90 dní, na všech poskytnutých úvěrech vzrostl u tří tuzemských bank během loňských dvanácti měsíců ze 3,8 procenta na 4,6 procenta, celkem o 9,7 miliardy korun.
„Mezery mají bankéři v komunikaci s dlužníky. Většinou komunikují telefonem nebo dopisy, přitom SMS či e-maily jsou levnější,“ připomněl Kinský. Studie ukázala, že slabým článkem bank v krizi byly informační systémy, pětina dotázaných společností nyní zavádí nový software pro vymáhání pohledávek. Jen pomalu se ale zvyšuje počet lidí, kteří se na vymáhání dluhů v bankách specializují. Pouze 35 procent bank využívá k vymáhání specializované agentury, složitější případy osmdesát procent bank raději prodá jinému finančnímu ústavu nebo investorovi.
K růstu dluhů přispívají banky samy, soudí David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. Poradna má ročně kolem 11 tisíc klientů.
„Čtyři z deseti našich klientů se dostali do dluhové pasti tak, že nekriticky akceptovali reklamu na finanční produkty a následně nedokázali vyhodnotit skutečné podmínky půjčky ve vztahu ke své peněžence,“ připomněl Šmejkal.
Největší tuzemské banky nesplácené úvěry jako velkou hrozbu nevnímají. „Zůstatek půjček domácnostem za loňský rok činí 18,2 miliardy korun. Z toho podíl úvěrů po splatnosti déle než 90 dní činí 4,05 procenta,“ uvedla Pavla Hávová, mluvčí ČSOB. Rizikové půjčky domácnostem tak v ČSOB představují zhruba 730 milionů korun.
Objem půjček České spořitelny loni klesl oproti roku 2008 o pětinu. Firma měla k poslednímu březnu 6,2 procenta rizikových úvěrů. „Zavedli jsme nový způsob vykazování rizikových úvěrů v souladu se skupinou Erste. Ukazatel zahrnuje stav nesplácených pohledávek, ale zahrnuje také splácené úvěry, kde pravděpodobnost jejich úplného splacení je nejistá,“ vysvětlil mluvčí spořitelny Jan Holinka. Spořitelna využívá k vymáhání dluhů telefony i SMS, preferuje nové dohody o splátkách a jen jako krajní možnost používá soudní žaloby. Daří se jí vymáhat 60 procent dluhů, pracuje na tom 300 lidí.
„Se splátkami se u nás opožďuje jen málo klientů, na vymáhání pracuje třináct lidí,“ uvedl Tomáš Pavlík, mluvčí UniCredit Bank.