Pr
Například ČSOB, která má nejvyšší oprávky z českých bank, za poslední čtvrtletí zvýšila rezervy na nesplácené úvěry o 600 milionů korun.
Za uplynulý rok vzrostly o celých pět miliard korun. Přesto tato banka - stejně jako ostatní v Česku i Evropě - vyjednává s řadou podniků odklady splácení půjček, mnoho z nich přefinancovává. Konkurz či insolvence jsou až posledním řešením. Podle strategického ředitele švýcarské společnosti Ameropa Jana Kadaníka se banky chovají jinak než při podobných problémech v minulosti.
„Banky se chovají zásadně jinak než v předchozích krizích, kdy celkem nemilosrdně posílaly firmy do konkurzu, nebo je tlačily k prodeji, či řízené restrukturalizaci. Patrně poučeny tím, co dělaly před deseti lety, se nyní většina bank chová poměrně racionálně. Drží firmy, u kterých si vyhodnotily, že mají budoucnost, samozřejmě to nedělají zadarmo. Řada firem, o kterých jsem si myslel, že se dostanou do tísně a budou na prodej, na trhu stále působí,“ řekl šéf významného hráče na světových komoditních trzích. Banky tuto „charitu“ však nemohou dělat donekonečna. Přestože zejména tuzemské finanční domy vykazují na současnou dobu nadprůměrné výsledky, dojde u velké řady případů v letošním roce k „vyčištění“ bilancí, a na své si tak přijdou obchodníci se špatnými úvěry. První „vlaštovkou“ je případ zadlužené Sazky, která se řadu let přes jasné problémy se splácením dostávala k dalším a dalším půjčkám. Na konci roku však Raiffeisenbank a Komerční banka kývly na nabídku spekulanta Radovana Vítka a raději se svých pohledávek se ztrátou zbavily.
Podobně v Česku bojuje například Spolchemie, která rovněž v loňském roce ze svého 2,6miliardového dluhu, který má například u ČSOB, Citibank, Komerční banky a LBBW, rovněž nesplatila ani korunu.
O podobných případech se v tomto roce budeme dozvídat mnohem častěji než dosud.