Miroslav Singer, viceguvernér ČNB

* HN: Světové ratingové agentury tento týden pohrozily některým zemím včetně České republiky, že pokud nezlepší rozpočty, sníží jim rating. Tento krok by vedl ke zdražení státních dluhů. Jak moc velké ohrožení to pro tyto země znamená?
Jde o návrat k normálnímu stavu. Po roce od krize si všichni uvědomili, že ani země nejsou nezranitelné a že ty, které jsou na tom hůř, musejí platit vyšší prémii než ostatní. Na tom není nic špatného.
* HN: Přesto, může tento krok vyvolat druhou vlnu krize?
Zatím je ještě příliš brzy, nevíme, jak to dopadne. Ale riziko ze ztrátových aktiv nezmizelo. Jen se přesunulo z rozvah soukromých subjektů - převážně bank - na státy. Ukazuje se, že si to některé země dovolit mohly a jiné ne. A ty, které ne, teď trpí.
* HN: Jenže i problémové země vydávají dluhopisy a ty si pak zase kupují soukromé finanční instituce. Nepřinese to nové potíže?
Sekundární krizi nelze vyloučit, finanční instituce jsou významnou součástí zemí, které se za ně zaručily. Navíc se zdá, že problémové země jsou navzájem propojeny. Jen pro příklad, mnoho řeckých dluhopisů drží italské banky. Což znamená, že při katastrofickém scénáři, pokud bude italská banka v problémech a stát ji zachrání, tak se prostě řecké dluhy přesunou do italského rozpočtu.
Česku hrozí, že za dluhy bude platit víc
* HN: Nakolik může tato situace ohrozit situaci České republiky? Najde investory pro vlastní dluhopisy?
Nás se to dotýká zprostředkovaně, i my se můžeme financovat dráž. Investoři jsou víc obezřetní, víc sledují, co se děje. Neznamená to ale, že by v tuto chvíli cítili nějaký bezprostřední problém. Ale vidí velmi nešťastný trend tuzemských veřejných financí, o kterém si právem nemyslí, že zmizí automaticky ve chvíli, kdy se v této zemi obnoví jedno- či dvouprocentní růst ekonomiky. Investoři očekávají, že zde po volbách bude jasné vedení, které bude schopné tuto situaci řešit. Nechci spekulovat o politice, ale ve chvíli, kdy investoři uvidí, že za půl roku budeme opět debatovat například o tom, kdo bude předsedou Poslanecké sněmovny, tak je to minimálně znejistí.
* HN: Hrozí, že se nákaza z dluhopisů problémových zemí přenese do českých bank?
V tuto chvíli přímou nákazu nevidíme. Banky jsou velmi obezřetné a kupují především české dluhopisy. V ostatních případech by se musely vyrovnat s měnovým rizikem. Nemají prostě mnoho důvodů proti korunovým vkladům investovat do exotických cenných papírů.
* HN: Jak se díváte na snahu založit Evropskou ratingovou agenturu?
To mi připadá velmi absurdní. Právem vytýkáme stávajícím ratingovým firmám, že díky tomu, že mají tendenci být příliš pozitivní, neb jsou vždy placeny těmi, které hodnotí, přispívaly ke vzniku krize. Dnes se Evropa rozhodla tento konflikt zájmů regulovat, ale současně spekuluje, že by založila vlastní ratingovou agenturu, neb ratingy některých států jsou příliš pozitivní. Pro mě osobně je to spíše důvod podívat se na to, jaké legislativní prostředky, jež nám mohou umožnit zabránit nevěrohodně optimistické ratingy bankám, samozřejmě včetně ratingů takovéto budoucí instituce, využívat. A pokud zjistíme, že nemáme, zkusit si pro ně jít. Jinak bychom se zpronevěřili jednomu z našich základních úkolů, ochraně bezpečnosti vkladů.
* HN: Některé členské země eurozóny přišly s nápadem založit evropskou obdobu Mezinárodního měnového fondu. Mohla by taková instituce v budoucnu zabránit opakování řeckých problémů?
Záleží na tom, jak bude tento fond založen. Pokud by vznikl na základě německých návrhů, potom by byl ještě přísnější než MMF. Odvody by do něj dávaly jen ty země, které porušují rozpočtovou disciplínu. Což by mohlo vést ke zvýšení fiskální disciplíny v eurozóně. Na druhou stranu jiné země navrhují postavit tento fond jako instituci, která by měla pomáhat při obdobných situacích. A to by pak země k ničemu nenutilo.
Kolektivní ztráta paměti
* HN: Jaké poučení vlastně krize přinesla? V jejím průběhu se říkalo, že svět bude jiný, teď se zdá, že se vše vrací do normálních kolejí.
V prvé řadě je to politické poučení nezapojovat se do eurozóny, pokud na ní země nemá. Eurozóna nevyřeší problémy. Ty velké změny, především v regulaci, teprve přijdou a budou důsledkem snah částečně organizovaných, dílem chaotických. Organizovanější návrhy vycházejí z dílny basilejského výboru. Jde o zpřísnění stávajících kapitálových požadavků, i když ještě není moc jasné, jak bude velké. Nemělo by škrtit instituce ve chvíli, kdy mají podporovat růst. Pokud by to mělo být tak, jak se to navrhuje dnes, což by znamenalo, že by většina západoevropských bankovních skupin měla skončit nebo ztrojnásobit kapitál, pak si umím představit, že dojde k nějaké korekci toho názoru. Jinak se na dlouhou dobu můžeme s růstem, který vždy potřebuje růst úvěrů, v Evropě rozloučit. Ty chaotické nápady vycházejí od politiků. Rozumím tomu, že chtějí daňovým poplatníkům vysvětlit, že se snaží zabránit krizi. Jenže už to je absurdní, u finanční krize se nikdy nedá říct, že už nepřijde. Krize je součástí tržního hospodářství. Mezitím si ale nikdo neuvědomuje, že už teď z Evropy utíká byznys, peníze a firmy do blízké či vzdálenější Asie.
* HN: Loni se hodně hovořilo o nutnosti regulovat platy bankéřů. Má tato snaha nějaký reálný výsledek?
Regulace v odměňování je součástí změn basilejského výboru, je to politická zakázka. V návrzích lze nalézt i formulace říkající, že by dohled měl kontrolovat, jestli odměny jsou stanoveny tak, aby se banka orientovala na oblasti, které jí dlouhodobě zajistí ziskovost. Kdyby tohle lidé z dohledu uměli, tak mají být generálními řediteli. Dohled může zkontrolovat, aby odměny nebyly navázané na rizikové obchody. Ale dohled může jen těžko vyhledávat oblasti ve kterých bude banka dlouhodobě generovat zisk
* HN: Jak se díváte na snahu zakázat některé finanční instrumenty, které podle mínění řady politiků vedly k rozpoutání krize?
Nyní všichni zakazují tzv. short selling (Prodávající prodá na termín cenný papír, který ještě nemá ve vlastnictví. Za získané peníze se do konce domluveného termínu snaží cenný papír koupit jinde a levněji; pozn. red.). Reálné studie o vlivu zákazů v současné krizi ale v drtivé většině případů říkají, že toto omezení nic nezlepšilo. Mně se zdá, že dnešní situace je podobná. Pokud vím, kritizovaný instrument CDS (credit default swap - finanční derivát, který funguje jako pojištění ve chvíli, kdy dluhopis ztratí cenu, kvůli tomu, že stát, který jej vydal, zbankrotuje; pozn. red.) si kupují především banky, které mají v portfoliu řecké dluhopisy, aby alespoň částečně snížily riziko. Což považuji za rozumné. Problém není v těchto obchodech, ale v Řecku, které má vážné potíže. Pamatuji si doby, kdy země, které měly vcelku vyrovnané rozpočty, ale vypadaly rizikověji, platily na úrocích za dluhopisy dvanáct procent, a země, které na tom byly špatně, platily třicet čtyřicet procent. Aby se někdo rozčiloval, že kvůli nějaké skupině obchodníků platí šest a čtvrt nebo šest a půl procenta, mi připadá úplně legrační. Připadá mi, jako by došlo ke kolektivní ztrátě paměti.
* HN: Přesto, pokud dojde k zákazu těchto instrumentů, jaký to bude mít dopad na chování investorů měnového trhu?
Podváže to likviditu, všichni se budou bát kupovat a držet dluhopisy. A každá další emise se bude hůř prodávat. Pokud vím, že si kdykoliv mohu koupit CDS v případě problémů, tak po jejich zákazu nebudu kupovat cizí dluhopisy, možná si koupím papíry vlastní země. Systém bude izolovanější, což by samo o sobě nemuselo být špatné. Ale to samé lze dosáhnout jinými nástroji. Rozhodně jakýkoliv zákaz nepomůže problémovým zemím.
Banky tlumí krizi
* HN: Krize ubrala bankám chuť půjčovat. V řadě zemí se politici snaží rozhýbat úvěrový trh. Je vůbec reálné aby se situace vrátila do předkrizového stavu? A pokud ano, tak kdy k tomu dojde?
Tato krize vznikla proto, že banky především ve vyspělých zemích půjčovaly komukoliv a moc a je logické, že se z ní nevyjde tím, že banky zase budou půjčovat komukoliv. Ale musíte také srovnat vývoj úvěrů a vývoj ekonomiky. Pokud úvěry rostou o více než procento a ekonomika v běžných cenách klesá o jeden a půl, pak banky krizi tlumí. A jestli někdo chce po bankách, aby půjčovaly tu či onde víc, zadělává na další krizi a ohrožuje bezpečnost vkladů.
* HN: Inflace v Evropě zůstává nízká, v České republice je opět pod inflačním cílem centrální banky. Půjdou sazby, které jsou už nyní na historickém minimu, ještě dolů?
Byl bych velmi opatrný v tom tvrdit, že sazby nemohou jít dolů. Inflace je níž, než jsme čekali, kurz posiluje. Tím ale neříkám, že v tuto chvíli vidím nutnost snižovat úroky, ale neuměl bych ani říci, že teď už by měly jít jenom nahoru. Ale mám za sebou několikeré hlasování bankovní rady o snížení sazeb na jedno procento, a tak pochybuji o tom, že by tato bankovní rada upřednostnila další snížení sazeb před využitím jiných prostředků, které má centrální banka k dispozici.
***