Po registru dlužníků přichází sdružení Solus s „pozitivním registrem“, seznamem dlužníků, kteří půjčky řádně splácejí. Podle Davida Šmejkala z Poradny při finanční tísni může rejstřík přispět k pročištění trhu od pofiderních poskytovatelů úvěrů. Zájmové sdružení právnických osob Solus tedy přichází také s podobným systémem, jaký již využívá Bankovní registr klientských informací (BRKI) nebo Nebankovní registr klientských informací (NRKI). Vpozitivním registru budou kromě dat o dlužnících členů Solusu, kteří plní své závazky, také údaje o výši a typu poskytnutého úvěru, počtu a velikosti splátek a délce trvání smluvního vztahu.
Registr je zatím v pilotním provozu a obsahuje informace jen od dvou členů sdružení – společností Cetelem a Home Credit. Podle předsedy Rady sdružení Solus Luďka Čermáka do něj ale má postupně dodat data o svých dlužnících dalších 17 členů sdružení.

Pozitivní registr, do něhož mají přístup členové Solusu poskytující úvěry, tedy může žadateli usnadnit získání úvěru, v některých případech ale může mít zveřejnění dat v něm i opačný efekt. Na rozdíl od registru dlužníků bude totiž obsahovat informace o veškerých úvěrech klientů Solusu a může se tak například stát, že pan Novák sice řádně splácí několik půjček, další ale nezíská, protože se jeho potenciální věřitel bude bát jeho snížené schopnosti splácet.
Vregistru dlužníků provozovaném Solusem je podle jeho mediální zástupkyně Natálie Sedláčkové z agentury Mather Public Relations asi milion záznamů o nesplácených úvěrech. Někteří dlužníci mají více úvěrů, které neplatí. Kolikúvěrů nakonec bude v pozitivním registru Solusu, sezatím nedá odhadnout.

V úvěrových (pozitivních) registrech BRKI a NRKI jsou podle Zuzany Pečené, výkonné ředitelky společnosti CBCB – Czech Banking Credit Bureau, která provozuje Bankovní registr klientských informací, údaje o více než 5 milionech klientů. Za devět let existence shromáždily téměř 17 milionů záznamů o jednotlivých úvěrových smlouvách.

Řádné splácení úvěrů je vyhodnocováno vždy na konci kalendářního měsíce. Pokud je v tom okamžiku dlužník v prodlení se splátkou, je tato informace v registru ihned zaznamenána. Vpraxi se tedy de facto obvykle zaznamenává měsíční zpoždění súhradou splátek. Pozitivní registr se pak pro klienta vlastně stává negativním. Na podobném principu je podle Sedláčkové založen vznikající pozitivní registr sdružení Solus.

Podle Pečené dává zavedení nového registru Solusu za pravdu přístupu Czech Banking Credit Bureau, podle kterého je ke komplexnímu zhodnocení bonity klienta třeba znát celou jeho úvěrovou historii. Pokládá to za férovější přístup ke klientovi, který není pouze penalizován za případné nesplácení úvěrů vminulosti, ale může také získatlepší hodnocení, pokud všechny dluhy v pořádku splácel (a nemá jich příliš).

Kdo si chce zkontrolovat záznamy o svých úvěrech, má možnost nahlédnoutza sto korun do registrů CBCB, pak obdrží výpis do 30 dnů, nebo na počkání za dvojnásobek, a to po vyplnění formulářů, které najde v případě registru bankovních informací na www.cbcb.cz a nebankovních na www.llcb.cz. Jejich součástí je i ověření jeho totožnosti, aby se nedostal k osobním datům někoho jiného. Výpisy lze získat osobně nebo poštou na dobírku.

Pozor, registry BRKI a NRKI se nenacházejí na webových stránkáchwww.brki.cz a www.nrki.cz.Ty patří Centrálnímu registru dlužníků ČR a nemají s Bankovním či Nebankovním registrem klientských informací nic společného. O zvláštních metodáchCentrálního registru dlužníků, který sivůbec zabírá zajímavé internetové domény,jsme psali v článku Kupte si ministerskou webovou adresu. Košer to není, ale sypat to může!

„Pro řadu dlužníků je možnost nahlédnout do registrů Solusu neboBRKI velmi důležitá. Obrací se na nás totiž hodně zadlužených klientů, kteří vůbec nevědí, jaké vlastně mají dluhy. Někdy je zase třeba hradit závazky vyplývající z dědictví. Jindy klienti ztratili příslušné dokumenty při stěhování, po rozvodu, případně při rozchodu s partnerem. Odkaz na stránky institucí, z nichž si mohou stáhnout žádost o vstup do bankovního či nebankovního registru, najdou i na našem webu,“ říká šéf Poradny při finanční tísni David Šmejkal, který si je evidentně problému s matoucími internetovými doménami vědom.

Zmíněné registry představují podle Šmejkalova názoru šanci, jak se vypořádat s některými pofiderními institucemi, kteréna českém trhunabízejí spotřebitelskéúvěry. Podle paragrafu 9 zákona ospotřebitelském úvěru by si měl totiž každý, kdo klientům nabízí tyto půjčky, důkladně ověřit bonitu dlužníka. To poměrně spolehlivě lze v citovaných registrech.

„Může se ale také třeba stát, že se dvě společnosti s podivnou historií, poskytující rovněž spotřebitelům úvěry, vyrovnají s důkladnou kontrolou bonity klienta, kterou požaduje zákon, po svém. Vytvoří si jakousi vlastní databázi z údajů, které si mezi sebou vymění, logicky v nich však bude řada dat chybět,“ varuje Šmejkal.

Na první pohled by tak vyhověly liteře zákona a mohly přitom těžit z problémů dlužníků, kteří nemají od samého začátku šanci poskytnutý úvěr vůbec splatit. Například tehdy, když bude jejich spotřebitelský úvěr kryt zástavou. Firmy, které jim ho poskytnou, se tak snadno dostanou k jejich zastavené nemovitosti.

V tomto směru má – i z hlediska výše pokut – velké pravomoci Česká obchodní inspekce. Pokud bude ČOI pečlivě kontrolovat, zda poskytovatelé úvěrů postupují při ověřování bonity svých potenciálních dlužníků důsledně, mohlo by to vést podle Šmejkalak pročištění českého trhu.

Počet kontrol firem, nabízejících spotřebitelské úvěry ze strany ČOI a výše dosud udělených pokut však zatím nenasvědčují tomu, že se v případě spotřebitelských úvěrů, poskytovaných nejrůznějšími pofiderními subjekty může něco výrazněji změnit k lepšímu.