- Vnímaná inflace je pro průměrnou domácnost historicky o polovinu vyšší než měřená
- Senioři vnímají inflaci oproti průměrné domácnosti intenzivněji; vyšší měřená inflace ale posouvá jejich vnímání blíže realitě
UniCredit Bank na základě vzoru používaného řadu let v Německu sestavila index, který má za cíl měřit, jak cenové změny opravdu pociťují české domácnosti. Zatímco oficiální inflace v posledních devíti letech dosahovala průměrné meziroční hodnoty 2,6 %, nově vypočítaná vnímaná inflace podle UniCredit Bank dosahovala 3,9 %. Odchylku způsobovaly převážně jiné vlivy než pohyby daní. Zejména se jednalo o zdražování energií pro domácnosti a zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví.
Zvýšení inflace, zejména pokud přijde nečekaně, ukrajuje z reálných mezd a snižuje kupní sílu domácností. Na druhou stranu hraje do karet dlužníkům, kterým klesá reálná hodnota půjček. Nadměrné vnímání inflace působí na spotřební chování domácností z další strany. Takové vnímání možná přispělo k tomu, že domácnosti v minulých letech utrácely méně, než odpovídalo jejich příjmové situaci (což data naznačují, ale nikoliv se statistickou přesvědčivostí).
„Index vnímané inflace je pohledem na cenové pohyby blízkým vnímání běžných spotřebitelů, zůstává ale zároveň objektivním měřítkem. Stoupne-li index vnímané inflace výrazně nad hodnotu měřené inflace, zvyšuje se mezi spotřebiteli ekonomická nepohoda a ti reagují zavíráním svých peněženek,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Výpočty dále odhalily, že oproti průměrné domácnosti jsou ještě vnímavější vůči cenovým pohybům domácnosti výdělečně nečinných seniorů. „Ve spotřebním koši seniorů hrají větší roli potraviny, energie a zdraví, tedy právě položky, na jejichž cenové pohyby jsou spotřebitelé citliví. Není proto překvapením, že vnímaná inflace seniorů s průměrnou hodnotou 4,1 % mírně převyšuje vnímanou inflaci průměrné domácnosti. Měřená inflace pro seniory ovšem dosahuje průměrně 3,5 %, takže je jejich vnímání blíže realitě než u průměrné domácnosti," uvádí Pavel Sobíšek.
Studie se zároveň stala příležitostí připomenout, že koupěschopnost českých domácností dlouhodobě roste. Zatímco inflace za posledních 16 let dosáhla 47,7 %, průměrná mzda vyrostla za stejné období o 112 %. Nejvíce zdražuje péče o zdraví, alkohol a tabák a také bydlení a energie. Levněji naopak nakupujeme oblečení, obuv, vybavení domácností. Výrazná sleva je od loňského roku patrná také na trhu telekomunikačních služeb.
Z konkrétních komodit jsou nyní meziročně výrazně dražší brambory. Zlevnily paradoxně banány, dovážené ovoce, kterého se negativně dotkla nedávná intervence ČNB proti české měně. Levnější jsou meziročně také vejce nebo jablka.
Meziroční inflace podle predikce UniCredit Bank letos začne pod hodnotou 1 %, vlivem oslabení koruny ale v průběhu roku postupně stoupne až nad 2,5 %. Její letošní průměr očekává banka ve výši 1,9 %. „Podle zkušeností z Německa očekáváme, že v dlouhodobém horizontu bude také v Česku vnímaná inflace častěji převyšovat tu oficiální. Pokud jde o letošní rok, mohou se ale rozdíly mezi indexy smazat, a to zejména díky poklesu cen energií,“ uzavírá Pavel Sobíšek.
Diskuse
Vložte svůj dotaz