Předtím než byla Bank of England založena, byly bankovní obchody ve Velké Británii ve značné míře v rukách zlatníků, kteří poskytovali velké úvěry obchodníkům i králi. Jejich směnky (což byla původně potvrzení o převzetí u nich deponovaných vkladů mincí), neomezeně obíhaly jako forma papírových peněz a byly vlastně předchůdcem moderních bankovek.
 
Zejména v souvislosti s vypuknutím nákladné války s Francií v roce 1688 vyvstala potřeba existence „národní“ banky. Z tohoto důvodu skotský obchodník William Paterson navrhl podmínky, za kterých pak byla Bank of England skutečně založena – její charta byla podepsána králem Williamem III. v roce 1694. Jednalo se o akciovou společnost, jejíž kapitál činil 1.200.000 liber.  Jejím prvním guvernérem se stal sir John Houblon.

Původními bankovkami (nebo tzv. Running Cashes) Bank of England byly potvrzenky neboli kvitance, resp.směnky, slibující platit, resp. vyplatit vkladateli jím deponovanou částku. Jednalo se o předtištěný formulář, podrobnosti byly doplněny ručně – jednalo se o datum, jméno vkladatele, vloženou částku číslem i slovem, a jedinečné číslo tohoto potvrzení. Dokument byl potom podepsán zmocněným pokladníkem „jménem guvernéra a společnosti Bank of England“. Byly snadno převoditelné, což způsobilo, že za jméno vkladatele byla doplněna slova „ nebo doručiteli“.

Tyto bankovky nesly již od roku 1694 obrázek ženy, symbolu „Británie“, který byl poději využíván jako „nástroj“ proti padělání. Dalším krokem k odstrašení padělatelů byl uskutečněn v roce 1697, kdy byl do bankovek zapracován vodoznak.  
V roce 1697 přijal Parlament zákon, podle kterého je padělání bankovek zločin a trestá se smrtí. Zákon ale nerozlišoval mezi paděláním a pozměňováním peněz.

První kroky k vydávání bankovek konkrétních hodnot byl učiněn v roce 1725 – v tomto roce začaly být používány částečně tištěné bankovky v hodnotách 20 liber a vyšších (vždy o 10 liber) – nejvyšší hodnota byla 90 liber. Pokladník, který ji vydal, mohl písemně zvýšit její hodnotu. Od roku 1759 byla používána první skutečná „denominace bankovek“ - prvními konkrétními hodnotami byly bankovky v hodnotě 10 a 15 liber.

Od roku 1780 byla banka přes noc chráněna vojenskou gardou, nazývanou Bank Picquet.  Tato jednotka byla zrušena až v roce 1973.

Zajímavou kapitolou historie Bank of England jsou tzv. bankovní dobrovolníci, jejichž sbor byl vytvořen z bankovních úředníků v roce l798. Smyslem jejich existence byla obrana banky v případě invaze francouzských vojsk. Tento sbor byl financován bankou  a odrážel její organizační strukturu, tzn. ředitelé banky byly důstojníci, zatímco úředníci byli řadovými vojáky.

V letech 1797 – 1821, nazývaných „období restrikce“ Bank of England,  se ztrojnásobil státní dluh, což souviselo s obrovskými náklady na financování válek s Francií. Zároveň rostla cena zlata a banka začala vydávat stále více svých bankovek, aby mohla financovat válečné úsilí.  V důsledku toho nicméně rychle poklesly její zlaté rezervy a v roce 1797 byla donucena omezit platby svých bankovek ve zlatě.

Jako reakce na tuto situaci byla v roce 1797 publikovaná karikatura s názvem „Politické znásilnění aneb Stará dáma z Threadneedle Street v nebezpečí“.  Díky této karikatuře začala být Bank of England neformálně označována jako „Stará dáma“.

V této době se začala Bank of England také zabývat nízkou kvalitou vydávaných (zejména jedno- a dvoulibrových) bankovek. Řešení tohoto problému spočívalo ve vylepšení používaného vodoznaku tak, aby jeho linky nebyly rovné, ale byly vlnité, a zároveň ve výrobě speciálního papíru s tímto vodoznakem.

Problém byl rovněž v tisku bankovek. V jeho průběhu se využívaly se vyryté měděné desky, ovšem jejich použití bylo omezené na relativně malý počet vytištěných bankovek Při použití více desek nešlo zajistit stoprocentní stejnost bankovek, vytištěných na různých deskách. Řešení problému přišlo z USA – Jacob Perkins vyvinul metodu tvrzení vyryté oceli, ovšem Bank of England toto řešení začala používat až v roce 1855.

V roce 1816 Parlament přijal „zákon o zlatém standardu“, kterým byla formálně spojena hodnota libry šterlinků s určitým množstvím zlata, resp. s novou mincí (tzv. sovereignem), která začala obíhat následující rok  Zlatý standard, který sehrál významnou roli při řízení inflace a výrazně přispěl ke vzrůstu mezinárodního obchodu v 19. století, byl ve Velké Británii opuštěn až v době velké hospodářské krize v roce 1931.

V roce 1826 bylo Bank of England povoleno otevřít svoje pobočky po celé zemi, což jí dalo příležitost zvýšit objem svých bankovek v oběhu v jednotlivých regionech – tyto pobočky byly zrušeny v roce 1997. V současné době po celé zemi působí 12 agentur Bank of England, jejichž smyslem je udržovat vztahy s místními bankami.

První bankovky Bank of Englad, které byly zcela tištěné (tj. nebyly do nich ručně doplňovány žádné údaje) se objevily v roce 1853. Na těchto bankovkách byla vytištěna faksimile podpisu pokladníka, nikoli ovšem „vedoucího pokladníka“ (Chief Cashier). Podpis nejmladšího pokladníka nesly bankovky v hodně jedné libry, zatímco  tisícilibrové bankovky byly „rezervovány“ pro podpisy nejstarších pokladníků.

V průběhu vlády královny Viktorie Bank of England konsolidovala svoje pozice jako „národní banka“. Současně stála na čele péče o vlastní zaměstnance a v roce 1894 se stala jednou z prvních institucí v City, která zaměstnávala ženy.

Ve druhé polovině 19. století začala mít Bank of England být problémy s fotografickým falšováním bankovek. Nejstarší takto zfalšovaná bankovka byla zachycena v roce 1876 (bankovka byla ovšem datována rokem 1856). Odpovědí na to bylo zavedení barevných bankovek, k čemuž ovšem Bank of England přistoupila až v roce 1928 – jednalo se o bankovky v hodnotě 10 šilinků (50 pencí) a 1 libra.

V roce 1939 byla dokončena nová budova Bank of England, a to na místě její původní budovy.

Bank of England byla znárodněna zákonem, přijatým v roce 1946 – tento zákon ovšem pouze formalizoval stav, který existoval již řadu let a neznamenal žádnou změnu v jejím fungování.

Ve druhé polovině 20.století se na librové bankovce poprvé objevil portrét vládnoucího panovníka (tj. královny Alžběty II.). Vedle portrétu královny jsou od té doby na britských bankovkách rovněž portréty významných britských osobností.

Významný a mimořádný úkol splnila Bank of England v roce 1971 – zajistila bezproblémový přechod britské měny na desetinný systém.

Všechny současné britské bankovky jsou tištěny společností De La Rue Currency (což je dceřiná společnost firmy De La Rue plc), se sídlem v Loughtonu v Essexu (na východ od Londýna).

Budete-li se chtít dozvědět více informací o popisované problematice, doporučuji Vám návštěvu Muzea Bank of England v Londýně, umístěném v její budově. Vstup je z Bartholomew Lane, nedaleko stanice metra Bank. Otevřeno má vždy od pondělí do pátku mezi 10. a 17. hodinou., za vstup se neplatí. Podrobnosti o muzeu naleznete na internetové stránce www.bankofengland.co.uk/museum.
 
autor přednáší na BIVŠ