Výpis z účtu může být klientovi předáván buď
•    v tištěné („papírové“) podobě na speciálním tiskopise banky  nebo
•    v „elektronické formě“ podle smlouvy mezi bankou a klientem.

„Papírové“ výpisy obchodní banka na základě „Smlouvy….“, kterou uzavřela s konkrétním klientem posílá klientovi na adresu, kterou si sám určí, nebo mu je předává v prostorách svého konkrétního obchodního místa, pokud si to klient tak přeje.

Občas se stane, že klient zapomene sdělit pracovníkům pobočky banky, která mu vede jeho účet, změněné údaje, nutné pro správné zasílání výpisů (jedná se zejména o změnu adresy nebo o změnu jména) - přestože tato jeho povinnost bývá součástí tzv. „obchodních podmínek“ jako součásti „Smlouvy ….“. V tomto případě se vytištěné a odeslané výpisy z účtu vracejí obchodní bance jako nedoručitelné, banka je pak musí archivovat a tak jí vznikají dodatečné náklady.
Takovéto „opomenutí“ může mít negativní dopad rovněž na klienta. Obchodní banka mu totiž může spolu s výpisy nebo jako samostatný dopis na jeho adresu posílat různé důležité informace, které pak klient neobdrží. Takže klient by měl ve vlastním zájmu „svojí“ bance sdělovat změny svých identifikačních údajů.   

Výpis z účtu však vždy musí obsahovat následující náležitosti, které jsou uvedeny v zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku:
•    údaje, které mu umožní identifikovat platbu, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci platby, resp. jejím plátci,
•    částku platby ve měně, v níž byla odepsána z účtu plátce, nebo ve měně použité v platebním příkazu, resp. ve měně, v níž byla připsána na účet příjemce,
•    údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit  bance za provedení platby, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, také rozpis těchto položek,
•    tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý bankou plátce a částku platby po této směně měn (plátci), resp. před touto směnou měn (příjemci platby),
•    den valuty částky odepsané z účtu plátce nebo datum přijetí platebního příkazu (příjemci platby), resp. den valuty částky, připsané ve prospěch účtu příjemce. Den valuty je okamžik, ke kterém je platba evidována na účtu pro potřeby výpočtu úroků.

Součástí výpisu z účtu bývá také „název protiúčtu“ tj. název účtu „druhé strany transakce“. Tento název odpovídá údaji „název účtu“ v příslušné „Smlouvě o vedení partnerského účtu“, resp. v informačním systému příslušné „partnerské“ obchodní banky. V této souvislosti zdůrazňuji, že jméno, resp. název klienta nemusí být zcela totožný s názvem jeho účtu. „Název protiúčtu“ nemůže být uveden na výpise z účtu plátce u úhrad do jiné obchodní banky, protože tuto informaci nemá obchodní banka plátce „odkud převzít“. Na výpise z účtu příjemce této úhrady je ovšem „název protiúčtu“ uveden, protože je přenesen do obchodní banky příjemce zúčtovacím centrem ČNB. „Název protiúčtu“, uvedený na výpisu z účtu, může být zkrácen proti názvu tohoto účtu, který je uveden na příslušné „Smlouvě….“.

Důvodem pro to jsou tyto skutečnosti:
•    V počítačovém systému konkrétní obchodní banky existují omezení, týkající se délky pole „název protiúčtu“, tj. „počtu pozic“, které mohou být zobrazeny na výpisu.
•    Počet pozic, přenášených mezi bankami zúčtovacím centrem ČNB, může být odlišný od počtu pozic příslušného údaje, který je veden v obchodní bance plátce nebo příjemce.

Obchodní banka je povinna výpisy z tzv. platebních účtů poskytovat nebo zpřístupňovat klientovi v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než jeden měsíc, ve „Smlouvě…“ dohodnutým způsobem tak, aby klient mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu. Obchodní banka je tuto svoji povinnost povinna plnit bezplatně, resp. dohodnutá úplata musí být přiměřená a musí odpovídat jejím skutečným nákladům. Na výpisech z účtu může obchodní banka uvádět také nejrůznější (např. marketingové) informace pro klienta. Podle dikce zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku je informace poskytnutá klientovi zachycená na trvalém nosiči dat (tedy např. na speciálním tiskopise). Informace je klientovi zpřístupněná tehdy, pokud mu obchodní banka sdělí údaje, které mu umožní si tuto informaci vyhledat (např. prostřednictvím služeb tzv. „přímého bankovnictví“).

Jak již bylo řečeno, výpisy mohou být klientům „předávány“ buď v elektronické nebo v „papírové“ podobě. „Papírové“ výpisy bývají tištěny na tzv. obálkovací lince příslušné obchodní banky. Na konci tzv. nočního zpracování  je na obálková linku zaslán v elektronické podobě soubor výpisů k vytištění. Tento soubor bývá rozdělen do dvou částí, a to na výpisy, které jsou klientovi zasílány poštou na jím stanovenou adresu, a na výpisy, které si klient vyzvedne na tom obchodním místě, v němž je účet veden.

Soubor výpisů, určených „k zaslání poštou“, bývá setříděn a (tedy výpisy jsou z něj vytištěny) podle poštovní adresy (resp. podle PSČ) a předán poště k doručení klientům – konkrétní forma tohoto předání je domluvena mezi bankou a poštou. Obchodní banka namísto pracovníků pošty třídí zásilky a předává je poště až na její místo přepravy, šetří poště náklady na zpracování. Kromě toho obchodní banky zajišťují každý den relativně vysoký počet zásilek, takže pravděpodobně mohou požadovat i tzv. množstevní slevy. Je proto možné předpokládat, že náklady obchodní banky na zasílání výpisů klientům poštou jsou nižší než náklady na „standardní poštu“, což může mít pozitivní dopad do výše poplatků, které platí klienti za tuto službu.

Soubor výpisů „k vyzvednutí klientem na pobočce“ bývá setříděn a vytištěn podle jednotlivých obchodních míst (podle toho, ve kterém z nich je konkrétní účet veden). Všechny výpisy tohoto typu jsou doručeny na příslušnou pobočku, kde si je bankovní úředníci zakládají a vydávají klientům (klient se musí přitom identifikovat svým průkazem totožnosti a příp. i s plnou mocí).

Jinak řečeno, tento způsob doručování výpisů je pro každou obchodní banku poměrně finančně náročný, což se může odrážet také v ceně za danou službu, kterou musí bance zaplatit klienti. Výpisy z účtů, vedených na různých obchodních místech konkrétní obchodní banky, mohou být v „obálkovací lince“ vytištěny v různých dnech v rámci „cyklů zpracování“ odlišných od cyklu zpracování  „každý den“.

Cykly zpracování výpisů z účtů pro každé obchodní místo, resp. pro každý typ účtu (a řada dalších informací) jsou stanoveny v tzv.softwarovém administrátoru počítačového systému obchodní banky. Pokud tedy mají různí klienti ve „smlouvě o vedení účtu“ uvedeno, že jejich výpis z účtu bude vytvářen např. jedenkrát měsíčně, nemusí být tyto výpisy tištěny ve stejný den, pokud jsou příslušné účty vedeny v různých obchodních místech dané banky.
Důvodem pro tuto skutečnost je nutnost zajistit rovnoměrné vytížení obálkovací linky.