Zahraniční finanční skupiny, které před zhruba deseti lety privatizovaly tři největší české banky, se jejich rozhodnutí bohatě vyplácí. Úplně nejvíc si ale pomohla rakouská Erste Bank. Ta svou investici do největší tuzemské banky pro drobné klienty v roce 2000 stačila zhodnotit už o více než 127 procent.
K tomuto zjištění HN dospěly součtem vyplacených dividend Erste a nárůstem vlastního jmění České spořitelny, obsahujícím nerozdělené zisky pro akcionáře. Od toho pak byla odečtena hodnota, kterou v roce 2000 Erste Bank zaplatila státu za 52 procent akcií státu a za pozdější nákup podílu od minoritních akcionářů až do současné výše zhruba 98 procent.
Podle stejné metodiky zhodnotila Société Générale svou investici do Komerční banky bezmála o 71 procent a KBC do ČSOB skoro o 62 procent.
Jaká je tržní hodnota?
Prodej bank se vyplatil i Česku. Zahraniční vlastníci rozhýbali trh, banky začaly půjčovat a postupně nabídly srovnatelné služby se západní Evropou. Pod jejich vedením banky obstály i v nedávné krizi bez pomoci daňových poplatníků.
Aktuální hodnota firem podle tržní kapitalizace na kapitálových trzích činí u České spořitelny 133 miliard korun a u Komerční banky 152 miliard. Podíl na této hodnotě - s ohledem na počet akcií, který drží zahraniční majitelé bank, by pro Erste představoval 130 miliard. Na francouzského majitele KB Société Générale by připadlo 91 miliard. Zhodnocení investic by potom bylo ještě vyšší. Faktem ale je, že se s akciemi spořitelny obchoduje jen okrajově (v RM-Systému) a to může hodnotu zkreslovat.
Zvolenou metodou se navíc HN snažily vyrovnat i se skutečností, že ČSOB se zatím volně neobchoduje. „Je to určitě jedna z možných cest, jak úspěšnost vlastníků poměřovat,“ uvedl Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus k výpočtu HN.
Risk se vyplatil K úspěšnosti Erste Bank v České spořitelně přispěla nízká cena. Za 52procentní podíl inkasoval stát jen 19 miliard korun. Byla to daň za to, že Zemanova vláda nemohla v tendru najít jiného vážného zájemce a Erste Bank získala při jednání exkluzivitu.
Vítězství Erste Bank v pomyslném žebříčku nejúspěšnějšího zahraničního vlastníka české banky může trochu relativizovat fakt, že Société Générale je v Česku přítomna o rok kratší dobu - k privatizaci 60procentního podílu KB došlo v roce 2001. Je ale nepravděpodobné, že by KB svými zisky mohla tak výrazný rozdíl rychle smazat.
Rakouské Erste před deseti lety nahrálo, že privatizace bank v postkomunistických ekonomikách nedopadala nejlépe. Ve finančním světě po asijské krizi tehdy také panovala k podobným bankám nízká důvěra. Manfed Wimmer, dlouholetý člen vedení Erste Bank a současný šéf dozorčí rady České spořitelny tento týden vzpomínal, jak mnozí akcionáři byli proti expanzi do Česka: „Považovali to za velmi rizikovou investici. Věděl jsem, že když se to nepodaří, skončím.“ Ještě rok před privatizací byla totiž spořitelna - podobně jako Komerční banka, ve ztrátě a stát měl silný zájem banky po očištění rychle prodat. Nechtěl už do nich lít další peníze.
Očištění České spořitelny přišlo stát na částku kolem 40 miliard korun, u Komerční banky to bylo přes 75 miliard...
Jiná výchozí situace byla u ČSOB. Ta byla v roce 1999, tedy v době prodeje většinového státního podílu zdravá. Na rozdíl od většiny konkurentů ji stát v 90. letech nezatáhl do riskatního úvěrování firem. Na privatizaci ČSOB se podařilo nalákat zahraniční investory. O banku mimo jiné projevila zájem i Deutsche Bank. Belgická KBC ji překvapivě přeplatila a za 66procentní podíl zaplatila zhruba 40 miliard korun. Slibný nárůst zisku zbrzdila ale fúze se zkrachovalou IPB. ČSOB sice získala dvojku trhu pro drobné klienty, fúze jí ale stála hodně sil a konkurence jí „utíkala“.
Vstup Société Générale do Komerční banky byl také drahý. Francouzská skupina zaplatila za 60 procent akcií rovněž 40 miliard korun. Většina analytiků tehdy považovala cenu za přemrštěnou. Nové francouzské vedení však postupně banku pro podnikatele předělalo na významného hráče retailového trhu. V posledních letech získává už zhruba polovinu tržeb od lidí.