FINANČNÍ KRIZE: Stát chce nově jistit 97 procent vkladů v bankách. Hůře na tom jsou firmy

Je to otázka, která napadla v této době asi každého: nepřijdu o svoje, často veškeré, úspory v bance? Nemám si je raději vybrat, ale kam pak s nimi? Křivky propadajících se akcií bank a zprávy z Evropy o pádech některých finančních institucí jsou velkým strašákem. Přesto však platí: panikařit není třeba a vybírat peníze z banky a strkat je pod polštář nemá smysl. Důvodů je několik.

České banky snášely poslední léta svým mateřským společnostem v zahraničí zlatá vejce a vydělávaly miliardy. Tyhle peníze se jen tak nevypařily. Češi jsou tradiční spořivci a s půjčkami si teprve začali více „hrát“. Banky tak měly dost peněz a nemusely si jinde tolik půjčovat mnohdy „otrávené“ peníze.
Samozřejmě, pokud by zkrachovala mateřská banka, těžko předpokládat, že to její dcera ustojí. V tom případě však platí povinná záchranná síť pojištění vkladů. Dnes jistí zhruba 70 procent vkladů, po plánovaném zvýšení limitu to bude podle ministerstva financí až 97 procent všech vkladů.

Většina vkladů bude pojištěná

V tuto chvíli jsou vklady v bankách, které mají v Česku licenci, což jsou ty největší, pojištěny z devadesáti procent a do výše zhruba 613 tisíc korun. Nový návrh ministerstva financí však počítá s tím, že se tento limit zdvojnásobí. K tomu bude navíc zrušena desetiprocentní spoluúčast vkladatelů. To znamená, že pojištěno bude sto procent vkladu, do maximální výše 1,2 milionu korun. Podle Jakuba Haase z tiskového odboru ministerstva financí by návrh měla vláda zřejmě projednat už tuto středu. Pak jej ještě musí schválit poslanci. Až se tak stane, výrazně proti dnešku stoupne podíl krytých vkladů. Dnes je garantováno zhruba 70 až 75 procent vkladů, nově půjde o 95 až 97 procent vkladů. „U každé banky je to ale trochu jinak,“ upozorňuje Renáta Kadlecová, šéfka Fondu pojištění vkladů. Právě ten má ze zákona výplaty náhrad vkladů v případě krachu bank na starosti. Firmy jsou ohroženy více než drobní střadatelé Rozdíly mezi bankami jsou dány především tím, že mají rozdílnou skladbu střadatelů. Ty, které se zaměřují na bohatší klientelu a firmy, mají také větší podíl nechráněných vkladů. Například Česká spořitelna už dnes kryje zhruba 90 procent vkladů, zatím více na firmy orientovaná ČSOB „jen“ 70 procent. „V případě, že by se limit garance vkladů posunul na dvojnásobek, pak by objem nepojištěných vkladů klesl na 105 miliard korun a pojištěno by bylo zhruba 80 procent vkladů,“ říká Ondřej Vychodil, který má v ČSOB na starosti vztahy s investory. Připouští zároveň, že jsou to právě firmy, kterým zůstanou ne zcela krytá záda. Pro ně a pro klienty s více než milionem na účtu pak má smysl, aby své peníze rozdělili do více bank. Platí totiž, že záruka za vklady se vztahuje zvlášť na účet v každé bance. Pojištění se přitom týká i peněz v hypotečních bankách, stavebních spořitelnách či kampeličkách. Několik bank má však na českém trhu odlišný režim pojištění, který se řídí zákony jejich mateřských společností. Ani u nich se drobní střadatelé nemusí o bezpečnost peněz obávat. Jde o banky jako Citibank, ING Bank, mBank, HSBC či Commerzbank. Ve většině případů zajišťují dnes vklady ve větší míře než český zákon. Jistit vklady méně, než je u nás obvyklé, si nikdo nedovolí a obzvláště pak dnes. Například mBank s mateřskou bankou v Polsku se tak na českém trhu připojistila. Pokud by polská vláda neschválila zvýšení limitu na 50 tisíc eur, připojistí se na tento limit banka u nás.
Černého Petra však v případě některých bank pojištěných dle cizích zákonů mohou držet opět firmy se svými účty. Některé země jako Irsko, Velká Británie či Nizozemsko totiž vklady velkých firem nezaručují. V Česku se to tak týká firemních účtů Citibank či ING Bank. Podle britského zákona by nebyly pojištěny ani firemní účty u HSBC, ale ta si je v Česku připojistila. MARTINA PATOČKOVÁ Redakce MF DNES a iDNES.cz připravily poradnu kolem aktuální krize. Ptát se můžete na adrese www.idnes.cz/poradna. Odpovědi najdete tam a od zítřka vybrané z nich i na stránkách MF DNES.

Nejčastější otázky

Mám peníze v podílovém fondu a prodělávám. Mám je tam nechat, anebo vybrat?
Nejlepší rada zní: nepanikařte. Pokud peníze akutně nepotřebujete, což byste neměli, když jste je investovali na delší dobu, nemá smysl je nyní vybírat. Nejlepší je mít je rozložené ve více typech investic, od rizikovějších, jako jsou akcie, po stabilnější, jako jsou zajištěné fondy, účty u bank či stavební spoření. Otevřený podílový fond jako takový zkrachovat nemůže, pokud nezkrachují všechny akcie nebo dluhopisy z jeho portfolia, a to není pravděpodobné.

Mám zrušit své stavební spoření?
Jednoznačně ne. Krize nyní dopadá bezprostředně pouze na ty lidi, kteří své peníze investovali do akcií, a to buď přímo, nebo přes podílové fondy. Stavební spoření na akcie navázáno není, je proto velmi bezpečným produktem. Peníze na něm jsou ze zákona pojištěny. Stát navíc vyplácí ke spoření příspěvek.

Mám rušit penzijní připojištění?
Penzijní fondy prožívají „hubené období“, přesto by nebylo moudré je nyní rušit. Jejich zisky klesají, což se projeví v menším výnosu. Podle českých zákonů se však nesmí propadnout do ztráty, takže nanejvýš budete na nule.

Jak se dotkne finanční krize hypoték?
Získat hypotéku bude těžší. Banky budou pečlivě posuzovat schopnost lidí splácet dluhy. Kvůli nedostatku peněz panujícím v Evropě na volném trhu mohou mít banky nedostatek peněz, což by se promítlo do dražších půjček. Na druhou stranu, Česká národní banka zřejmě 6. listopadu úroky sníží, což by mělo zlevnit i hypotéky. Lepší je proto nyní roční fixace úroků.

Vyplatí se teď investovat do nemovitosti?
Ceny bytů a domů půjdou pravděpodobně dolů, vyplatí se proto ještě chvíli počkat.