Výzkum dále zjistil, že z těch, kteří by si nějaký produkt pořídili, většina sází spíše na jistotu a na to, jak se lépe zabezpečit před dopady ekonomické krize anebo jak výhodně v současné době umístit finanční prostředky. Převažuje zájem o penzijní připojištění, které chce uzavřít 12 procent a o stavební spoření, pro které se vyslovilo 11 procent dotázaných. O spořícím účtu nebo termínovaném vkladu uvažuje 10 procent dotázaných. U pojištění převažuje zájem o pojištění majetku (12%) a o úrazové pojištění (10%). Uzavřít životní pojištění plánuje pouze 9 procent dotázaných. O tom vzít si hypotéku uvažuje 8 procent lidí a o úvěru 7  procent. Nejméně v kurzu jsou nyní podílové fondy, o které projevují zájem 4 procenta dotázaných a stejné procento by využilo leasing nebo splátkový prodej.

Výzkum proběhl v druhé polovině ledna a zúčastnilo se ho 1000 respondentů reprezentujících statistický vzorek populace ČR starší 18 let. Jedním ze zajímavých zjištění je, že průměrný Čech v současné době využívá 9 finančních produktů, což je vysoké číslo. Přitom jen necelá 2 procenta dotázaných uvedla, že nevyužívají žádný finanční produkt. Naopak více než 2 procenta uvedla, že využívají 16 produktů.

Výzkum také zjišťoval, jaké finanční produkty lidé v současné době využívají.

Největší podíl podle výsledků získaných v tomto výzkumu zaujímají bankovní produkty. Běžný účet udává 84 procent lidí, platební karty používá 80 procent lidí, elektronické bankovnictví 47 procent, tedy již téměř polovina české populace.

Bankovnictví v posledních letech rostlo nejvýrazněji. Například počet uživatelů bankovních karet vzrostl jen za minulých pět let o čtvrtinu, z 60 na 80 procent. Rychlý vývoj však v sobě skrývá i úskalí, zejména v tom, že lidé se v produktech obtížně vyznávají. Ukázal to již loňský výzkum Ipsos Tambor, který překvapivě zjistil, že mnoho lidí vůbec neví, jakou kartu používá. Dvě třetiny si pletou pojmy a zaměňují funkci debetní karty s kartou kreditní. Naproti tomu kreditní karty jsou nejčastěji zaměňovány s kartami úvěrovými, jak výzkum zjistil u 54 procent dotazovaných.

Oproti bankovním produktům mnohem menší zájem, a to i ve srovnání s vyspělými zeměmi, projevují Češi o pojišťovací produkty. Dokládají to nejnovější čísla z výzkumu, podle kterého životní pojištění má uzavřeno 56 procent lidí, úrazové pojištění 55 procent, nemovitost má pojištěnu 47 procent, havarijní pojištění má 38 procent a cestovní pojištění uzavírá jen 24 procent lidí. Oblast pojištění má největší předpoklady k růstu. Obavy z krize, zvláště bude-li mít delší průběh, mohou změnit hodnotový systém a vyvolat zájem o větší ochranu dosažené životní úrovně před nenadálými jevy a událostmi. Pojišťovny by v tomto směru měly být aktivnější a nabízet více produktů diferencovaných podle potřeb zákazníků.

Určitá opatrnost na straně klientů v důsledku postupující krize může při pořizování finančních produktů i podle analytiků vyvolávat větší tlak na kvalitu. Více šancí budou mít produkty srozumitelné a pro klienty snadno dostupné. Takové produkty jsou také pravidelně nejlépe hodnocené v rámci soutěže Zlatá koruna. Část výzkumu byla zaměřena právě na to, jak lidé hodnotí soutěže tohoto typu. Výsledky ukázaly, že  pro 78 procent lidí, kteří znají soutěž Zlatá koruna, jsou finanční produkty oceněné v této soutěži zárukou důvěryhodnosti a serióznosti v porovnání s ostatními finančními produkty. Podle téměř poloviny těchto lidí (49%) výsledky soutěže Zlatá koruna mají vliv na jejich rozhodování při pořizování finančního produktu. Většina z dotázaných (80%) si rovněž myslí, že soutěž Zlatá koruna přispívá k větší informovanosti veřejnosti o finančních produktech. Více než polovina (52%) uvedla, že soutěž je motivuje k vyhledávání podrobnějších informací o jednotlivých finančních produktech, které jsou na trhu.