Praha, 26. března 2012 – Před zahájením XII. Fóra Zlaté koruny, které se uskuteční v úterý 27. března v pražském TOP HOTELu  pod názvem „Distribuce finančních produktů aneb Výchova klientů v Čechách“, provedla Zlatá koruna exkluzivní výzkum na téma regulace finančního trhu a využívání služeb finančních poradců a zprostředkovatelů.
Výzkum byl zpracován v březnu 2012 společností Ipsos na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR ve věku 18 – 65 let a zúčastnilo se jej 1024 respondentů.  S přísnější regulací v oblasti poskytování finančních služeb, která by měla být reakcí na problémy způsobené finanční krizí ve světě, souhlasí podle výzkumu 57 % Čechů. 20 % obyvatel se zpřísněním pravidel na finančním trhu nesouhlasí a 23 % nemá jednoznačný názor. Zpřísnění regulace žádají především lidé s vyšším vzděláním, v kategorii středoškoláků i vysokoškoláků jsou to vždy dvě třetiny respondentů.
Malou podporu u Čechů má naopak uplatňování jednotných pravidel regulace ze strany EU pro členské země v oblasti finančních služeb. Pro přijímání společných evropských pravidel se vyslovilo 29 % dotazovaných. Svůj plný či částečný nesouhlas projevilo rovných 50 % respondentů, 21% nezaujalo stanovisko žádné. Větší podporu těmto opatřením projevují lidé s vyšším vzděláním – mezi středoškoláky je jich 33 %, mezi vysokoškoláky 39 %. Mezi lidmi se základním vzděláním podporuje tato opatření 18 % dotázaných a je mezi nimi i největší poměr těch, kteří nemají vyhraněný názor (31 % odpovědí nevím).

„Regulace také patří mezi státní nástroje, ale musí to být inteligentní regulace. Musí to být regulace, která reguluje jenom to, co je potřeba regulovat, a reguluje to správně,“ řekl pro Zlatou korunu Luděk Niedermayer.

„Všechno to souvisí s konkurencí, která je na trhu. Aby mohli vyhrávat ti, kteří jsou nejenom dravější, ale i kvalitnější. K tomu ovšem je nutno nastavit příslušné zákony. A já se obávám, že jsme teprve na půl cesty v tomto směru,“ dodává profesor Michal Mejstřík pro Zlatou korunu (viz záznam z fór na www.zlatakoruna.info).

Jaký mají lidé vztah k finančním poradcům a zprostředkovatelům?
Hlavní část výzkumu byla zaměřena na hodnocení služeb finančních poradců a zprostředkovatelů, jejichž činnosti by se měly dotknout některé chystané právní úpravy. Z výzkumu vyplynulo, že služeb finančních poradců a zprostředkovatelů alespoň jednou využilo 56 % dotázaných.  Nejčastěji si lidé nechávají poradit přímo v bance nebo pojišťovně (29 %). 38 % dotázaných uvedlo, že o žádnou z těchto služeb finančního poradenství nestojí a nemá zájem je využívat.
„Více než polovina populace využila služeb finančního poradenství, je ale zřejmé, že lidé jsou v tomto směru dost opatrní. Výrazně častěji si nechávají poradit přímo v bance či pojišťovně než od nezávislých finančních poradců,“ dodává k výsledkům výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director z agentury Ipsos, která výzkum realizovala.

Kredit finančních poradců u české populace je velice nízký. Za profesionály se vším všudy je považuje pouhých 8 % populace. Skoro třetina lidí (28 %) si myslí, že nabízejí jen takové smlouvy, ze kterých mají pro sebe největší provizi, 16 % je přesvědčeno, že se příliš vnucují a jsou „vlezlí“, 12 % si myslí, že nabízejí jen produkty společnosti, pro kterou pracují.
Další okruh otázek směřoval k výši provizí. Informace o výši provize je pro zákazníky zajímavá, ne však natolik důležitá, aby se na ni zeptali přímo. Podle výzkumu tuto informaci žádala pětina dotazovaných. 13 % ji získalo, 7 % byla odepřena. 29 % se sice neptalo, ale tato informace by je zajímala. Výsledky také ukázaly, že čím vyšší vzdělání zákazník má, tím více ho tato informace zajímá – mezi středoškoláky je to 32 %, mezi vysokoškoláky dokonce 35 %.  Naproti tomu 23 % ze všech dotazovaných tato informace nezajímá a ani se po ní nepídí.
Pokud jde o to, zda má výše provize pro zprostředkovatele význam při pořizování produktu, tak samotná tato skutečnost u poloviny lidí nehraje roli. Pro 48 % lidí není tento fakt rozhodující. Opět silnější je tento postoj u středoškoláků (55 %) a vysokoškoláků (57 %). 25 % lidí naopak uvedlo, že by se podle výše provize rozhodovali. 27 % lidí podle výzkumu nemá na tuto otázku vyhraněný názor. U lidí se základním vzděláním je to dokonce 38 %, zatímco nejméně nejasností mají středoškoláci (19 %).
Velmi citlivá otázka se týkala toho, zda by lidé platili za služby finančního zprostředkovatele přímo, nebo jim lépe vyhovuje současný systém provizí. Polovinu lidí (50 %) tato otázka vůbec nezajímá. Přímou platbu by preferovalo 21 % lidí, formu provize upřednostňuje 29 %.  Zajímavá situace je u lidí se základním vzděláním - jako u jediné skupiny zde zájem o přímou platbu neopatrně převažuje (18 %) nad formou provizí (16 %). U vysokoškoláků je tento poměr 28% pro přímou platbu, 30 % pro provizi. Významný rozdíl je i v tom, že lidí, které otázka typu odměny vůbec nezajímá, je ve skupině se základním vzděláním 66 %, ve skupině s vysokoškolským vzděláním o celou čtvrtinu méně 42 %.
"Pro nás je z analýzy tohoto výzkumu zajímavým zjištěním fakt, že úroveň vzdělání je při posuzování finančních otázek nepostradatelným faktorem. Považujeme jej za jeden z faktorů, který je schopen kultivovat finanční trh a zvyšovat jeho kvalitu. Potvrzuje se tak, že úsilí, které věnujeme v rámci Zlaté koruny podpoře finanční gramotnosti, je cesta správným směrem," říká Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.  
Do banky, nebo na internet?
Další zajímavou otázkou výzkumu bylo, jaký postup při pořizování finančního produktu lidé preferují. Z výsledků vyplynulo, že lidé stále nejvíce preferují osobní jednání v bance anebo pojišťovně. Dává mu přednost nadpoloviční většina obyvatel – 56%. Na druhém místě je to kombinace více možností, např. banka – internet – zprostředkovatel. Tento způsob preferuje 23% lidí. 10% lidí je pro samostatné pořizování finančních produktů prostřednictvím internetu. A pouze 6% by spoléhalo výhradně na finančního poradce nebo zprostředkovatele.
"Sledujeme rok od roku stoupající zájem veřejnosti o internet a tak se zdá, že i u nás se blíží doba, kdy internet bude rovnocenným distribučním kanálem i při prodeji finančních produktů,“  říká Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.