V Praze se konalo klíčové ekonomické fórum roku
Ve středu se v pražském TOP HOTELu uskutečnilo klíčové ekonomické fórum roku. Pod názvem Krize jako šance na změnu na něm diskutovali přední politici, ekonomové a podnikatelé o tom, jak bychom se měli dostat z potíží způsobených krizí a následnou recesí. Na fóru vystoupili ministr financí Eduard Janota, předseda ODS Mirek Topolánek, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, viceguvernéři ČNB Miroslav Singer a Mojmír Hampl, expremiér Miloš Zeman a další významní hosté. V diskusi vystoupilo na 60 účastníků. Jedním z ohnisek diskuse se stal právě projednávaný státní rozpočet.
Ve středu 23.9. 2009 se uskutečnilo klíčové ekonomické fórum roku. Na V. Finančním fórum Zlaté koruny pod názvem „Krize jako šance na změnu?“ diskutovali přední politici, ekonomové a podnikatelé o tom, jak bychom se měli dostat z potíží způsobených krizí a následnou recesí. Na fóru vystoupili ministr financí Eduard Janota, předseda ODS Mirek Topolánek, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, viceguvernéři ČNB Miroslav Singer a Mojmír Hampl, expremiér Miloš Zeman a další významní hosté. V diskusi vystoupilo na 60 účastníků. Jedním z ohnisek diskuse se stal právě projednávaný státní rozpočet.
V. Finanční fórum Zlaté koruny přímo v TOP HOTELu Praha sledovalo téměř 450 účastníků. Další desetitisíce zájemců je sledovali v online přenosu na internetu a v živých vstupech, které z průběhu fóra připravila Česká televize na zpravodajském kanálu ČT24.
Už v úvodním vystoupení ministr financí Eduard Janota prohlásil, že je pro něj nepřijatelé podepsat se pod rozpočet s velkým schodkem. Kritiku svého úsporného balíčku odmítá, považuje jej za kompromis a podle něj je rozpočet vyvážený. Překvapilo ho chování tripartity, která pochopila, na rozdíl od politiků, závažnost situace. Pokud jde o problém mandatorních výdajů, došlo v poslední době k jejich neúměrnému zvyšování a úspory v těchto výdajích jsou nezbytné. Ministr upozornil i na to, že tímto rozpočtem problémy nekončí a v rámci příprav dalších rozpočtů bude muset dojít k hlubším změnám. Podle Mirka Topolánka je krize východiskem k rozumnému uvažování. Jedním z nejhorších dopadů krize je zasahování politiků do ekonomiky, krize se tím podle jeho názoru ještě zhošuje. Prioritami ODS je minimalizování rizika a doby rozpočtového provizoria, dále stabilizace veřejných financí, boj s nezaměstnaností a obnova a podpora ekonomického růstu. Mirek Topolánek také připomněl návrhy ODS na snížení deficitu a návrhy, které by v budoucnu legislativně umožnily schválení rozpočtů bez prosazování partikulárních zájmů. Jiří Havel, ekonomický expert ČSSD, oponoval tím, že u nás jsou sociální výdaje podhodnocené. Na rozdíl od průměru zemí EU, kde dosahují sociální výdaje 28 procent, u nás je to pouhých 18 procent. Oživení ekonomiky se na veřejných příjmech projeví s dlouhým zpožděním.
Viceguvernér ČNB Miroslav Singer připomněl, že také většina vládou přijatých opatření bude působit se zpožděním a nepřinese pravděpodobně rychlý efekt. Fiskální konsolidace bude paradoxně oživování ekonomiky komplikovat. Svět se bude pohybovat podle jeho odhadu ve vleklé recesi, žádné drama v oblasti finanční soustavy však u nás nehrozí. Oživení bude pomalé, inflační tlaky budou nízké, výše dluhu není pro nás v nejbližší době tak velkým problémem.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se soustředil na problematiku penzí a zdravotní péče. Uvedl, že tyto náklady prudce stoupají a bilance těchto rozpočtů bude stále obtížnější udržet vyrovnané. Jsme jednou z mála zemí, kde informace o tom, že na těchto systémech se musí občané spolupodílet, není dosud samozřejmostí. V okamžiku, kdy tyto systémy zkolabují, chudí zůstanou bez pomoci a tato krize na ně dopadne nejhůře.
Miloš Zeman se pokusil porovnat pohled na krizi očima ekonomů, politiků a médií. Upozornil na to, že ekonomové nejsou ve svých názorech konzistentní a málokdy mají pravdu. Politikové se podbízejí voličům, lhostejno z jaké jsou strany, a je zbytečné si kteréhokoliv z nich idealizovat. Média prohlašovala v době, kdy již krize vypukla, že žádná krize není. Budoucnost nevidí růžově, ekonomové budou o krizi jen diskutovat, politikové vybírat jen ta nejhorší řešení a média je papuškovat. V závěru pochválil Janotův balíček a vyzval politiky, aby již do jeho podoby nemluvili a schválili jej v současné podobě. Bude to podle něj jediná služba, kterou mohou své společnosti poskytnout. V diskusi padl i návrh, zda bychom neměli mít pro sestavování rozpočtu samostatnou odbornou instituci nezávislou na politicích.
V další části fórum obrátilo pozornost k tomu, jaké příležitosti a nové možnosti mohou z krize vytěžit podnikatelé. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl řekl, že většina podniků chápe krizi jako výzvu. Problémem je přístup státu a odkládání reforem, které by podmínky pro podnikání zlepšily. Podle podnikatelů jsou škrty v rozpočtu menší, než by měly být. Podnikatelé po vládě chtějí, aby připravila střednědobý program na snižování rozpočtů, navrhli změnu jejich struktury a v rozpočtech posílili prorůstové tendence. Ředitel Microsoftu Jan Mühlfeit upozornil na nepříznivý demografický vývoj, nepříznivou strukturu našeho průmyslu a neschopnost strategicky vládnout v této zemi. Jde o zvýšení kvality státní správy, kvality podnikatelského prostředí a vytvoření dalších nezbytných podmínek pro dosažení větší konkurenceschopnosti. Česká republika by měla svou konkurenceschopnost řešit na vládní úrovni, měli bychom být hrdí na to, že jsme Češi, jinak nebudeme úspěšní.
Účastníci měli možnost se seznámit i s výsledky exkluzivního výzkumu, který k fóru provedla společnost Ipsos Tambor. Průzkum ukázal, že 77 % obyvatel nedůvěřuje vládním opatřením na zmenšení dopadů ekonomické krize, z toho 37 % uvedlo, že opatření jsou zcela nedostatečná. S tím, že politici pomáhají v krizi, souhlasí jen 2 % dotázaných. Dvě třetiny lidí nebyli schopni říct, která politická strana má lepší plán na řešení krize. Programy ODS i ČSSD mají shodnou podporu 13 % lidí. K fóru provedla také společnost NEWTON Média exkluzivně analýzu reakcí médií na krizi. Analýza ukázala, že krize je v médiích neustále velmi ostře sledovaných tématem. Největší pozornost věnovala média rostoucí nezaměstnanosti a propouštění, nejčastěji se o krizi psalo a hovořilo ve vztahu k podnikům a firmám. Poměrně velkou pozornost věnovala média i protikrizovým opatřením vlády.
V odpolední části dostali hlavní slovo ekonomové. Diskusní blok na téma Ekonomické prognózy a úloha ekonomů v krizi otevřel profesor Jan Švejnar. Kdyby někdo věděl, jak předpovědět krizi, byl by dneska boháč. Dnes musíme řešit velmi obtížné problémy. Jestliže krize bude pokračovat delší dobu, dojde ke zhoršení nástupu konjunktury a délka „přežívání“ může mít negativní dopad na rychlost následného oživení. Krize je hlubší a horší, než jsme si na jejím začátku mysleli. Pro nás bude důležité, jak rychle a trvale dojde k oživení v Evropě a hlavně v Německu, kam směřuje velká část našeho exportu. Problémem bude i dlouhodobější růst nezaměstnanosti. Na rozdíl od řady domácích oponentů si profesor Švejnar myslí, že naše zadluženost není tak vysoká, jako v jiných zemích a neměla by bránit budoucímu ekonomickému růstu. Pro další vývoj a vytváření důvěry zahraničních investorů je důležitá stabilita na politické scéně a podpora firem.
Profesor Michal Mejstřík se ve svém vystoupení zamyslel nad tím, zda a jak by ekonomové měli radit politikům v krizi. Nemohou problémy řešit, ale mají nabízet různé varianty řešení těchto problémů. Příkladem může být problém stárnutí populace, kdy ekonomové mohou posoudit nákladovost procesů při přijímaných opatřeních v oblasti důchodů, časovou rizikovost těchto procesů atd. Vláda by rozhodně měla mít panel ekonomů, kteří by hledali a nabízeli řešení, tak jak to dělal až do letošního září NERV. Naše země byla až do letošního roku v tomto směru výjimkou a krize tuto potřebu urychlila. Jde o to klást si smysluplné otázky s předstihem.
Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl poznamenal, že všechny lekce z krize jsou nejisté. Krize rozšiřuje úlohu bank. Bankovní systém by měl být garantem jistoty finančního bohatství jako veřejného statku a nikoliv jen soukromých statků, tzn. potřeb bankovních klientů. S růstem bohatství roste poptávka po bezpečí a jistotě tohoto bohatství, tedy jeho ochraně. Jedna z mála dobrých předpovědí je, že toto není poslední krize. Změny musí pokračovat dál. Místo bank můžeme mít něco na způsob veřejných životních pojišťoven. Krize může posílit tyto tendence, protože po poskytovatelích veřejných statků je stále větší poptávka. Ekonom Luděk Niedermayer uvedl, že české banky přestály krizi velmi dobře. V ekonomice se řada sektorů, např. stavebnictví a doprava, nedostala ještě na dno poklesu. I se současnými balíčky nejsme blíže řešení „předkrizových problémů“. Záměr přijmout euro by neměl být založen na snaze získat krátkodobé výhody, ale na dlouhodobých perspektivách. Kurzový vývoj koruny může zkomplikovat cestu z recese a celkový ekonomický vývoj.
V závěru se fórum věnovalo otázkám odpovědnosti a úloze médií v době krize. Jan Mühlfeit, který diskusi na toto téma zahájil, charakterizoval média tak, že se změnila z byznysu informací v byznys historek. I v krizi hledají především senzaci. Česká média by se měla více podílet na propojování ostrůvků pozitivní deviace. Šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský uvedl, že média mají svou roli ve společenském vývoji, ale nesouhlasí s tím, že by publikované materiály byly založeny na emocích. Osobně se domnívá, že odpovědnost médií není v tom, co napsala, ale co nenapsala. Dále připomněl, že krize zrychlila proces přechodu z tištěných médií na internet.
Ředitel zpravodajství České televize Milan Fridrich řekl, že na krizi se můžeme dívat pozitivně i negativně. Krize se stala totemem, kolem kterého média tančí. Dost často z určitých termínů dělají procesy, které často s krizí nesouvisí. Média veřejné služby by měla dávat věcem pravý smysl, na rozdíl od médií komerčních. Měli bychom si uvědomit, že krize není zakopnutí na cestě za dobrem, ale je to zcela přirozená věc.
Diskuse
Vložte svůj dotaz