Pokud se chystáte zrušit bankovní účet, počkejte do listopadu. Nový zákon totiž bankám nařizuje nulový poplatek za zrušení. Ale i přesto vás mohou doslova oškubat na jiných poplatcích.
Ačkoliv to před několika lety vypadalo jako pohádka, zpoplatnění zrušení účtu je na ústupu. V bankovních sazebnících můžete přesto nalézt tři banky, které si za zrušení účtu naúčtují nějaké palmáre. Jedná se o Banco Popolare, Poštovní spořitelnu a Raiffeisenbank im Stiftland.
Poplatek za zrušení účtu u Banco Popolare je rozdělen do dvou variant. První variantou je zrušení účtu zadarmo, ve druhé banka požaduje poplatek 200 korun. Ten vám však naúčtuje jen v případě, že porušíte obchodní podmínky. V praxi byste museli mít sjednaný osobní účet a používat ho třeba k podnikání.
Finanční server Měšec.cz se souvisle věnuje novému zákonu o platebním styku č. 284/2009 Sb., který mění dosavadní bankovní poplatky.
Poštovní spořitelna si naopak za zrušení účtu naúčtuje 200korunový poplatek vždy. Zdůvodňuje to náklady na zavření účtu i nutnost platit provizi České poště. Žádné další úlevy v sazebníku nemá uvedeny. Podobné téma: Jak vybrat nejlevnější účet?
Poslední bankou, kde se stále můžete dočkat zpoplatnění zrušení vašeho účtu, je Raiffeisenbank im Stiftland (tato banka má v Česku pouze tři pobočky, a to v Chebu, Plzni a Plané u Mariánských Lázní). Její poplatek je naprosto nejvyšší. Za zrušení účtu zaplatíte poplatek je ve výši 1500 korun, avšak jen po dobu 3 měsíců od založení účtu. Poté je zrušení účtu bezplatné.
Patrik Nacher ze serveru bankovnipoplatky.com, který v Česku proslul svým kritickým přístupem k bankovním poplatkům, si myslí, že vybírat poplatek za rušení účtu je nemorální. "Je to jeden z absurdních poplatků, který ve své logice snižuje mobilitu bankovních klientů. Je škoda, že některé banky čekají na nový zákon o platebním styku, aby se tohoto nesmyslu zbavily," říká Nacher a svou myšlenku dále rozvádí: "Nicméně se domnívám, že i po 1. listopadu existuje možnost vybírat tento poplatek. O tom, že by rušení mělo být zdarma, se píše v souvislosti s tím, když klient odmítne nové podmínky banky (třeba změna sazebníku), které mu je banka povinna poslat 2 měsíce před spuštěním nových podmínek, a nebo má klient účet déle než 12 měsíců. Co když ale klient zruší účet ze své vůle (tedy bez odmítnutí nových podmínek banky a účet má kratší dobu než jeden rok)?"
Zrušení účtu vás přijít docela draze
Před zrušením účtu se podrobně seznamte, jaké poplatky budete muset ještě zaplatit před tím, než vám banka účet zruší. Čtenář A. F. redakci finančního serveru Měšec.cz poslal své zkušenosti při rušení bankovního účtu u Poštovní spořitelny takto:
Rozhodl jsem se, že zruším účet u Poštovní spořitelny a peníze jsem převedl jinam. Zůstalo tam asi 16 Kč, s tím, že počkám do listopadu, protože do té doby zůstávají jedinou bankou, která si účtuje 200 Kč za zrušení účtu.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem po měsíci zjistil, že se účet kvůli poplatkům, které si strhávají, dostal do mínusu. A nejen to. Dokonce se automaticky vystavila jakási upomínka, že to mám jako zaplatit. A ta upomínka stála dalších 100 Kč.
Účet byl asi 140 Kč v mínusu (po jediném měsíci!). Byl jsem naštvaný, ale řekl jsem si, že nechci potíže, a poslal jsem jim 150 Kč na dorovnání mínusu.
Za nějakou dobu jsem se podíval na účet a spadla mi čelist. Než tam peníze dorazily, strhly se
další poplatky. Tím se účet dostal na mínus více než 150 Kč. A hned za pár dní se samy objevily další připomínky, tentokrát za 400 Kč.
Odečtu-li 150 Kč, které jsem jim poslal, je bilance takováto: když na běžném účtu Poštovní spořitelny necháte 16 Kč, za dva měsíce se dostanete na mínus 625 Kč! To jsou krásná čísla, nemyslíte?
Stěžoval jsem si u nich, ale poslali mě do háje - jejich postup je v souladu s podmínkami. To vím taky, ale rozhodně mi to přijde krajně nemravné. Za to, že pro mě ani nehnou prstem, si za dva měsíce vezmou přes 600 Kč.
V případě, že máte k účtu platební kartu, výpovědní lhůta při zrušení účtu u Poštovní spořitelny je (ale i u ostatních bank) dlouhá 45 dnů. U méně seriózních bank musíte po celou výpovědní lhůtu platit poplatek za vedení účtu, u těch lepších už ne a pouze čekají, zda nedojde nějaká zapomenutá karetní transakce. Pokud necháte na svém účtu jen minimum peněz a nezaplatíte z nich poplatky, banka začne svou pohledávku vymáhat. Podle sazebníku Poštovní spořitelny je první výzva k úhradě dlužné částky pojmenovaná jako avízo k vyrovnání a zpoplatněna 100 korunami. Pokud včas nezareagujete, přichází upomínka k vyrovnání, za kterou si banka účtuje 400 korun. Z dopisu je patrné, že kdyby čtenář nechal na svém účtu jako zůstatek zhruba 250 korun, nemusel by platit za upomínky k úhradě a „ušetřil“ by.
Ještě předtím než budete rušit svůj účet, je nutné zrušit veškeré trvalé příkazy, povolení k inkasu a SIPO. To je nejlepší provést pomocí přímého bankovnictví, protože jinak vám banka může (ale nemusí) naúčtovat poplatek za ruční rušení těchto příkazů. A to jsou další stokoruny, máte-li jich více. Můžete se setkat i s případem, že vám banka naúčtuje poplatek za předčasné zrušení karty. Při rušení celého účtu to není zrovna etický postup, ale ne nelegální.
Poplatek na zrušení účtu
Kdy ho lze účtovat
Účet je zrušen na vlastní žádost majitele do 12 měsíců od otevření.
Kdy se nesmí účtovat
Účet je vedený více jak 12 měsíců nebo
majitel účtu vysloví nesouhlas s novými obchodními podmínkami či sazebníkem. O změně musí finanční instituce informovat nejméně 2 měsíce předem.
"Dalším momentem, na který je třeba upozornit klienty, je, že dnes často už nezaplatí za samotné rušení účtu, ale za rušení jednotlivých služeb na tomto účtu (SIPO, inkaso, trvalé příkazy), pokud je ovšem nezruší přes kanál přímého bankovnictví, kde to je vesměs zdarma. Často se stává, že je pak klient, který toto rušení nechává na vyřízení na pobočce, překvapen, že zrušení účtu vlastně vinou poplatků za rušení těch jednotlivých služeb není zdarma a pěkně se mu může prodražit. I přesto, že jsem letitý kritik bankovních poplatků, nemyslím si, že řešení jednotlivých poplatků zákonem je zrovna ideální. V důsledku se to může obrátit proti klientům a navíc se sazebníky mohou opět rozšířit a zaplevelit jinými poplatky a nebo různými výjimkami či jinak pojmenovanými poplatky," doplňuje Patrik Nacher.
Jak se rušily účty v posledním desetiletí?
Zrušení bankovního účtu bylo ještě před pár lety zpoplatňováno u většiny českých bank. Ekonomičtí novináři měli tehdy dostatek práce, neboť u každého účtu jedné banky byly poplatky odlišné. Například u České spořitelny jste mohli za zrušení Sporožira 200 korun, avšak u Sporožirového účtu – komplexní program jste si museli připlatit další stokorunu. Podobná situace byla i mezi účty ČSOB, kdy se poplatek zrušení pohyboval v rozmezí 200 – 400 korun podle typu účtu.
Něco na způsob poplatkové amnestie vyhlásila Česká spořitelna už roce 2004, kdy jste mohli bezplatně zrušit účet. Amnestie však byla časově limitovaná na březen a duben.
V květnu 2005 přinesl finanční server Měšec.cz zprávu, že Komerční banka zrušila ve svých sazebnících poplatek za zrušení účtu.
Postupem doby, jak sílil zájem veřejnosti o bankovní poplatky, začaly banky postupně část svých poplatků samy rušit, pokaždé za veliké mediální podpory. Od 1. listopadu 2009 tak na poli poplatků za zrušení účtu padnou poslední mohykáni a tento poplatek bude pro spotřebitele snad navždy historií.