Kam mohou Češi investovat, když se svět topí ve finanční krizi?
Finanční krize jen utvrdila Čechy v tom, že je lepší peníze raději uložit v bance než investovat. Stoupá i počet lidí, kteří drží finance doma v „matraci“.

Co nyní dělat s penězi? Otázka, na kterou není jednoduchá odpověď. Finanční krize zvýšila nervozitu lidí na takovou úroveň, že se přestali zajímat o investování a pro své peníze naopak vyhledávají jisté (respektive málo rizikové) varianty. V hledáčku zájmu jsou nyní nejvíce termínované a spořicí účty, stavební spoření, ale například i zlato či diamanty.
„Zájem klientů o spořicí účty je v poslední době obrovský. Jen za poslední měsíc nám vzrostl objem vkladů u spořicích účtů eMax o osm procent. Počet těchto kont narostl dokonce o 12 procent,“ uvedla Pavla Renčínová, mluvčí mBanky. V současné době má tato banka vedeno už přes 150 tisíc účtů.
Velký zájem mají také o spořicí účet ING konto.
„Nynější zvýšený zájem o ING konto je možné přirovnat k období, kdy jsme měli reklamní kampaň. Lidé jednak více ukládají a přibývají i nové účty,“ řekl Libor Vaníček, ředitel přímé distribuce ING ČR. Dnes nikdo přesně neví, kdy se na kapitálové trhy vrátí optimismus. A to jen dále přiživuje zájem o termínované účty v bankách. Do bank tak dnes ukládají peníze i lidé, kteří dříve tuto možnost nevyužívali.
Konzervativnost v nakládání s penězi pod vlivem krize jde u některých lidí ještě dál. Než aby své volné prostředky alespoň uložili do banky na termínovaný (spořicí) účet, raději si nechají hotovost doma. Lidé mají doma „v matracích“ stále více peněz. Objem těchto prostředků na konci loňského roku činil asi 60 miliard korun. Přitom jen za poslední dva roky tato částka vzrostla přibližně o polovinu. Na vině byly právě propady podílových fondů. A nyní, kdy se krize ještě stupňuje, jsou lidé ještě opatrnější.
Právě podílových fondů se lidé v poslední době hodně zbavují a peníze přesouvají jinam. A není se čemu divit. Akciové a smíšené podílové fondy od začátku roku prodělávají i přes 40 procent. „Padají ale všechny trhy společně, proto je pro investory obtížné hledat něco, co se bude chovat jinak,“ upozornil Luděk Niedermayer, analytik společnosti Deloitte. Podle něj proto přibývá lidí, kteří se začínají zajímat o investování do umění. „Do těchto investic se pouštějí i obyčejní lidé, kteří nenakupují obrazy za milionové částky,“dodal Niedermayer. Do popředí zájmu lidí v investování se ale dostává i archivní víno. Někteří vinaři s nadsázkou tvrdí, že investovat do lahví kvalitního vína je méně rizikové než nakupovat akcie na burze. Jde jen o to, aby se lahve nevypily dříve, než se dočkají prodeje. Důležitým rysem archivního vína totiž je, že jeho cena prakticky neklesá.
Lidé musejí víno na archivaci pečlivě vybírat. Podle ředitele vinařství Mikrosvín Mikulov Patrika Staška se vyplatí kupovat mladá vína. „Za pár let víno vynese i čtyřnásobek původní ceny. Například mladé víno koupené v roce 2001 za 150 korun se dnes prodává okolo 600 korun,“ řekl Staško.