Švýcarská národní banka zafixovala frank na euro. Těží z toho země východní Evropy.
„A dost,“ řekla si včera nejspíše Švýcarská národní banka, když určila strop domácí měny na 1,20 franku za euro.
I tato hodnota je ale podle bankéřů nadhodnocená.
Aby banka ochránila zájmy domácí ekonomiky, oznámila, že je připravena nakupovat cizí měnu v neomezeném množství, a pokud si to vynutí ekonomická situace a deflační rizika, přijme další opatření. Jinými slovy to znamená, že je ochotna „tisknout další peníze“ , nehledě na inflaci, která pravděpodobně přijde v dalších měsících. Ta totiž pro alpskou zemi není v současnosti až tak závažný problém.
„Slabší frank by měl především zmírnit deflační tlaky v ekonomice, neboť momentálně se míra inflace ve Švýcarsku pohybuje blízko nuly a silnou měnou by ceny mohly začít klesat,“ říká Jan Čermák, analytik ČSOB.
Po oznámení těchto kroků oslabil frank z 1,127 franku za euro nad stanovenou hranici 1,20.
Kromě švýcarských exportérů, jako jsou například farmaceutický gigant Novartis či hodinářský koncern Swatch Group, jejichž akcie rostly o víc jak pět procent, se mohly radovat země, které nemají společnou měnu euro. Česká koruna posílila po oznámení k euru o 59 haléřů oproti pondělku a vůči franku o více jak dvě koruny. Odpoledne se ale vrátila k pondělní hodnotě.
Někteří investoři vidí Česko obdobně jako Švýcarsko. Otázkou tak je, jestli by takový zájem o tuzemskou korunu byla česká ekonomika schopná ustát. „Frank už se vyčerpal neustálými měnovými pohyby. Hledáme proto různé alternativy,“ řekl před třemi týdny Bob Noyen, hlavní investiční manažer společnosti Record, a dodal: „Koruna a další tvrdší měny východní Evropy z toho mají potenciálně šanci těžit.“
Frank včera neoslabil jenom k euru, ale i k dalším měnám. „Eurozóna je sice největším obchodní partnerem Švýcarska, ale Švýcaři si nemohou dlouhodobě dovolit posílení své měny ani vůči americkému dolaru a ani vůči ostatním měnám rozvíjejících se ekonomik. Proto po dnešní intervenci centrální banky oslabil frank nejen vůči euru o devět procent, ale i například vůči dolaru o osm, jenu o sedm, forintu o 10 a koruně o 9,5 procenta,“ uvedl včera Karol Piovarcsy, ředitel pražské pobočky Saxo Bank.
To je dobrá zpráva hlavně pro Poláky a Maďary. Pro 73 procent Maďarů, kteří mají hypotéku vedenou ve francích, a více než půl milionu Poláků to znamená, že jim zlevní hypotéky. Kvůli posilování franku se totiž mnoho z nich dostalo do závažných finančních problémů.
Investoři, které švýcarská centrální banka vyhání od franku, se také začínají vracet ke zlatu. To v jednu chvíli vzrostlo až na hranici 1915 dolarů za troyskou unci, aby pak kleslo asi na 1877 dolarů.
Evropská centrální banka přijala krok Švýcarů s nevolí. Ve strohém oznámení odpověděla, že rozhodnutí švýcarské centrální banky je na její vlastní zodpovědnost.
Otázkou je také schopnost švýcarské banky ovlivňovat kurz dlouhodobě. „Intervence u japonského jenu ukazuje, že zásahy fungují v krátkém období. Ale dlouhodobě jsou neúčinné,“ řekl listu Guardian Louise Cooper, analytik BGC Partners, a připomněl, jak miliardář George Soros donutil Bank of England, aby devalvovala libru.
Prohlášení švýcarské centrální banky otřáslo kurzem

Jaké rezervní měny centrální banky drží?
(údaje za první čtvrtletí 2011)

japonský jen 3,81 %
švýcarský frank 0,11 %
ostatní 4,72 %
britská libra 4,12 %
euro 26,56 %
americký dolar 60,69 %
Zdroj: MMF, Reuters
1,2 franku za euro je hranice, kterou centrální banka slíbila bránit za každou cenu