Vlastní konto má pro mladé smysl. Podmínky se však mění, a kdo má účet třeba už pět let, platí možná zbytečně za něco, co je dávno zdarma. Porovnejte podmínky v jednotlivých bankách. Banky míří s nabídkou svých produktů už do dětského věku, většina má nějaký typ účtů už od narození do 15 let. Obvykle jsou to účty s omezenými schopnostmi – například internetové bankovnictví nemusí být plně funkční, ale poskytuje jen náhled na stav účtu.
Dětská konta jsou koncipována tak, aby si na nich dítě mohlo ukládat peníze, které dostane třeba od prarodičů. Z toho důvodu jsou i docela slušně úročena. Většina bank přitom úročí takzvaně v pásmech. A tady pozor, pásmová politika je různá. Zatímco například u České spořitelny získají nejvyšší úrok klienti v pásmu od nuly do 20 000 korun, u LBBW mají nejvyšší úrok ti, kdo naspoří 100 000 a víc. Platební karta už pro osmileté

Kartu poskytují k dětskému účtu jen některé banky, a to pochopitelně až od určitého věku. U Fio Banky, ČSOB a České spořitelny ji mohou dostat děti už od osmi let. Stejně tak i u Komerční banky.

Platební kartu ale není možné využít při placení u obchodníků, slouží pouze k operacím u bankomatu.

K dětským kontům bývá nabízeno i speciální úrazové pojištění. Zpravidla je vždy levnější, než kdybyste ho kupovali samostatně a třeba u GE Money bank je zcela zdarma. Nejen studentská konta vyjdou levně

Cena je to hlavní, nač mladí při výběru banky hledí. Pochopitelně. Ačkoliv se banky chlubí tím, že vedení účtu pro mladé je zdarma nebo za snížený poplatek, když jsme zkusili spočítat útratu modelového studenta, paradoxně nejlevnější byly banky, které žádný speciální účet pro studenty nemají, a to Fio banka a mBank.

Pro mladé to má jednu výhodu. Nemusí nikomu dokládat potvrzení o tom, že jsou stále studenti. To je u některých bank (Komerční banka, GE Money bank) třeba dělat dvakrát během historie účtu, u jiných každoročně.

Služby jsou pro studenty levné, pokud používají elektronické bankovnictví. V tom případě je dost věcí zdarma. "Většina mladých však řeší maximum věcí přes počítač, k přepážce chodí minimálně, třeba když si jdou pro novou platební kartu," popisuje situaci Pavla Hávová z ČSOB. Při běžném provozu se student měsíčně vejde do padesátikoruny. Pokud se bude důsledně vyhýbat výběrům z cizích bankomatů, které bývají nejdražší, může mít služby i zdarma.

Nejkomplikovanější systém cen má asi Česká spořitelna, ve výsledku však účet mladým vyjde dost levně: tři služby si může student vybrat zadarmo, další tři se dají přikoupit za 40 korun měsíčně. A výběry z cizího bankomatu u České spořitelny nejsou moc pravděpodobné, protože banka má v Česku 1 300 bankomatů, a tak jsou snadno dostupné, jak doplňuje Jan Holinka z tiskového oddělení.

Banky studentům nabízejí kontokorent – povolené přečerpání účtu, vlastně půjčku. Ve většině případů přitom požadují potvrzení o pravidelném příjmu. Kdo si formou kontokorentu půjčí, musí na účet vrátit peníze nejpozději do roka. Studentské kontokorenty bývají úročeny mezi 12 a 18 procenty.

Komerční banka a Česká spořitelna navíc zavedly ještě absolventská konta, která mohou za zvýhodněných podmínek využívat mladí rok po studiu. Navíc bonusy, nemyslete ale jen na cenu

Pokud využíváte kartu ISIC, v České spořitelně vám na ni přispějí 200 korun ročně, v UniCreditBank a Komerční bance je příspěvek jednorázový. Komerční banka navíc nabízí bonus 333 korun za to, že každý měsíc alespoň jednou zaplatíte u obchodníka kartou. GE Money Bank má zase na kartě pro studenty cestovní pojištění zdarma.

Při výběru vhodného konta hleďte i na to, kde mají účet rodiče. Nejen kvůli poplatkům, které bývají při zřízení účtu u jedné banky odpuštěny, ale hlavně kvůli rychlosti plateb. Občas se totiž ve většině rodin stane, že jedna či druhá strana finance neuhlídá, a aby odešlo nastavené inkaso, potřebuje během hodiny převést na konto třeba 30 korun. Elektronický převod peněz uvnitř banky je prakticky okamžitý, zatímco z banky do banky by to trvalo tři dny.