« Zpět

Stát prohrál: ČSOB nezaplatí 33 miliard a 2 miliardy dostane

| 30. prosince 2010 - 11:00 | Zprávy | Účty

V ČSOB mohou od včerejška slavit. Stát totiž prohrál u pařížské arbitráže spor o 33,3 miliardy korun, které ministerstvo financí požadovalo od ČSOB za údajně neoprávněné obohacení se při převzetí zkrachovalé IPB v roce 2000. Banka má podle soudu naopak nárok na proplacení pohledávky za 1,6 miliardy korun a dalších nákladů spojených s úroky a náklady na soudní spor.

Banky
Ministerstvo financí má ČSOB uhradit peníze do 15 dnů Mimořádný příjem vylepší hospodaření banky

V ČSOB mohou od včerejška slavit. Stát totiž prohrál u pařížské arbitráže spor o 33,3 miliardy korun, které ministerstvo financí požadovalo od ČSOB za údajně neoprávněné obohacení se při převzetí zkrachovalé IPB v roce 2000. Banka má podle soudu naopak nárok na proplacení pohledávky za 1,6 miliardy korun a dalších nákladů spojených s úroky a náklady na soudní spor.
„Rozhodčí nález je konečný a závazný. Od státu máme získat skoro dvě miliardy korun a suma je splatná do 15 dnů,“ řekl včera HN mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.
Pro největší tuzemskou banku tak skončila několikaletá právní bitva. Na základě získaných státních záruk totiž ČSOB v roce 2002 převedla na tehdejší Českou konsolidační agenturu (ČKA) mimo jiné i dluh společnosti J. Ring vůči bývalé IPB, který ČSOB zdědila. Šlo o mechanismus, který dával ČSOB nárok vrátit nevymahatelné pohledávky a inkasovat za ně na základě státních garancí peníze. V případě J. Ring tak ČSOB získala 1,6 miliardy korun. Jenže ČKA pohledávku bance vrátila s odůvodněním, že dluh špatně spravovala. ČSOB musela následně ČKA peníze vrátit. Nárok na uplatněné garance začala poté uplatňovat u pařížského arbitrážního soudu.
Spor se státem pak nabral vysoké obrátky. Ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem se rozhodlo postupovat vůči ČSOB tvrdě – za to, že se banka údajně neprávem obohatila na převzetí IPB, po ní požadovalo nejprve bezmála 27 miliard a později dokonce 33,3 miliardy korun.
Částka měla podle ministerstva představovat rozdíl mezi hodnotou IPB v době, kdy ji ČSOB přebírala, a tím, kolik český stát zaplatil za její očištění. Spor se státem vyvolal i další konflikt. Ministr financí Kalousek se tehdy pokusil zamezit přístupu banky k veřejným zakázkám, konkrétně k tendru na správu 15 miliard korun určených na protipovodňová opatření. Letos v lednu však Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil, že na to stát neměl právo.
Pařížská arbitráž byla posledním velkým sporem, jejž ČSOB vedla kvůli převzetí IPB. V arbitrážích a soudech jí však šlo až o stamiliardy. Jeden z vlastníků bývalé IPB, japonská Nomura, požadoval po ČSOB sumu 31,5 miliardy korun za údajné ovlivňování státu při převzetí IPB. Firma Generale Factoring chtěla po ČSOB 40 miliard korun za neplatnost uzavření smlouvy při převzetí IPB. Spolu s americkou bankou JPMorgan pak ČSOB žalovala také IP Banka o 76,5 miliardy korun za nesprávně určenou kupní cenu IPB. Všechny tyto žaloby byly již pravomocně zamítnuty.
Nejnovější vítězství ČSOB ve sporu se státem je dobrou zprávou pro trh. „Zatímco zaplacení 33 miliard korun státu nebylo pravděpodobné, verdikt o penězích za pohledávku J. Ring jasný nebyl. Nedořešení tohoto sporu by při uvedení akcií ČSOB na burzu vyvolalo nervozitu investorů,“ říká analytik společnosti Atlantik FT Milan Lávička.
Zatím není jasné, jak se částka zhruba dvou miliard korun promítne do účetní bilance ČSOB. Mluvčí banky včera nesdělil, zda má ČSOB na pohledávku za firmou J. Ring vytvořenou rezervu. V tom případě by ji mohla rozpustit v plné výši do svého zisku.
„Jediné, co v tuto chvíli můžu říct, je, že minimální příjem ČSOB navíc bude v řádu několika stovek milionů korun nad rámec běžného hospodaření,“ řekl HN Měšťánek.

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Vložte svůj dotaz

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.