Ještě počátkem roku nebyla výjimečná spořicí konta s úročením přes tři procenta, dnes úrokové sazby začínají v lepším případě dvojkou. Některé banky srazily úroky až o 1,6 procenta. Přesto je mají konzervativní Češi v oblibě. Více než polovina obyvatel na nich má podle průzkumů uloženo přes 51 procent úspor.
Na jaře bylo mezi třinácti největšími finančními domy možné najít hned čtyři, jejichž spořicí účty slibovaly roční přípis úroků alespoň tři procenta, v současnosti už maximální zhodnocení nepřesáhne 2,5 procenta ročně. Tuto sazbu ale poskytuje svým klientům více tuzemských bank. Je jich celkem šest a patří mezi ně Citibank, Česká spořitelna (pro částky do 49 999 korun), ING, Komerční banka (u objemu vkladu do 50 000 korun), LBBW a mBank.
Z předních příček tak ustoupily GE Money Bank, Poštovní spořitelna a Volksbank. Právě tyto banky totiž snížily sazby oblíbených spořicích účtů nejvíce, a to v rozmezí od 0,75 po 1,6 procenta ročně.
Vyberte si nejlepší spořící účet pro Vás
Rozhodně ale nelze z poklesu úroků spořicích účtů vinit pouze a výhradně jednotlivé finanční domy. Ty pouze, zejména pak právě u spořicích účtů, reagují na sazby vyhlašované centrální bankou. Česká národní banka v posledních měsících sazby poměrně značně snížila.
Přesto Česká spořitelna, HSBC, ING a LBBW ponechaly parametry své nabídky beze změny. Dnes, vyjma HSBC, navíc u spořicích účtů poskytují nejlepší úročení.
Příznivci výhradně internetových služeb ocení spořicí účet eMax Plus od mBank. Nabízí jedno z nejvyšších úročení, tedy 2,5 procenta ročně. Střadatel však musí zkousnout, že druhý a další výběr z účtu v měsíci je zpoplatněn částkou 150 korun.
Opatrně při výběru. Není účet jako účet
Jestliže jste si už vybrali jako nejvhodnější způsob ukládání volných rodinných financí některý ze spořicích účtů, ověřte si přesné podmínky získání slibovaného úročení. Vyplatí se to zejména proto, že celá řada bank stanoví další požadavky, které musíte splnit jaksi navíc.
Například získání konkrétního spořicího účtu může být podmíněno existencí navazujícího běžného účtu. To samo o sobě dokáže přinejmenším část předpokládaných výhod téměř znehodnotit. Typickým příkladem toho jsou: Spořicí program České spořitelny, Spořicí konto Komerční banky, Spořicí účet Citibank či Spořicí účet HSBC.
Své pevné hranice má ale u vybraných bank i samotné úročení. Nemusí být totiž výhodnou sazbou zhodnocovaná každá vložená koruna, nýbrž pouze část úspor. A to buď do nebo nad určitou hodnotu. Třeba Poštovní spořitelna úročí peníze vložené na Červené konto sazbou 2,25 procenta ročně až od částky 50 000 korun. Stejně tak GE Money Bank připíše k vašemu vkladu dvě procenta ročně jedině v případě, že jste na účtu nastřádali alespoň 40 000 korun.
Opačný způsob zvolily Česká spořitelna s Komerční bankou. Obě maximum vkladu, který zhodnotí 2,5 procenty ročně stanovily na 50 000 korun. HSBC se zachovala podobně, jen vaše úspory, uložené na spořicím účtu nesmí přesáhnout jeden milion korun.
Některé banky dokonce mají ve svém portfoliu služeb i spořicí účty, u nichž je třeba dbát i na výpovědní lhůty. Kupříkladu u ČSOB si počkáte na výplatu svého vkladu sedm dnů, u Poštovní spořitelny jeden měsíc. V UniCredit Bank je tato lhůta dlouhá tři měsíce.
Poslední novinkou je pak eKonto Flexi od Raiffeisenbank. To v sobě kombinuje povinnost mít u banky běžný účet s výpovědními lhůtami. Pro nepodnikatele je spořicí účet ve dvou variantách, přičemž své peníze odkládáte buď na šest nebo 12 měsíců. "Pokud si klient zvolí spořicí účet s výpovědní lhůtou, získá výrazně vyšší úrokovou sazbu než na stávajícím spořicím účtu", říká Roman Přeučil, produktový manažer Raiffeisenbank. Doplnil ještě, že novinkou chce banka klientům kompenzovat aktuální nízké úrokové sazby.