Zlatou éru vkladních knížek dávno odvál čas, Češi však dál nakládají s penězi velmi konzervativně. Pokud vůbec investují, obvykle do fondů peněžního trhu či zajištěných fondů. Loni tomu ale bylo trochu jinak. Že by si lidé uvědomili, že je třeba k lepšímu zajištění na důchod investovat agresivněji?
Je lepší zkusit vydělat v delším období více peněz a riskovat, že taky můžete o část nebo celou investovanou částku přijít, nebo sázet spíše na jistotu a menší výnosy? Většina Čechů obvykle volí druhou variantu. Vysvětlení proč tomu tak je, nabízí jeden z průzkumů finanční gramotnosti, podle něhož rozumí pojmu podílový fond jen procento Čechů. Fondy ovšem podle partnera poradenské firmy PricewaterhouseCoopers Petra Kříže spravují majetek několika procent Čechů. Část z nich tedy investuje do něčeho, čemu vlastně pořádně nerozumí. Logicky jsou pak při výběru fondů opatrnější.

Pořiďte si spořící účet on-line zde
Loni byl podle slov místopředsedy Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Radka Urbana o podílové fondyvětší zájem než v roce 2009. Objem majetku, který spravují fondy členů AKAT, sdružující nejdůležitější hráče na trhu, vzrostl totiž o 13 miliard korun na 247,48 mld. Kč. Z data AKATu je zřejmé, že k tomuto přírůstku přispělo spíšezhodnocení akcií či jiných spravovaných aktiv, nežpříliv nových peněz od investorů.

Češi mají nadále nejvíce peněz (viz tabulka) ve fondech peněžního trhu (68,55 miliardy korun) a v zajištěných fondech (55,12 miliardy korun). Aktiva těchto fondů však loni prořídla o 9,22 miliardy, respektive o 6,52 miliardy korun. Ostatní typy fondů si polepšily, nejvíce – o 12,12 miliardy korun – dluhopisové fondy. Majetek akciových fondů vzrostl o téměř osm miliard korun, smíšených o 5,31 miliardy, fondů fondů (většinou jsou zde zastoupenyrovněžsmíšené fondy) o 2,63 miliardy korun a nemovitostních fondů o 690 milionů korun.

Odliv peněz z konzervativních fondů peněžního trhu zjevně souvisí s výnosy, které jsou u řady těchto fondů zhruba na úrovni spořicích účtů, někdy i níže. Také zhodnocení zajištěných fondů šlo většinou výrazně dolů.Ze statistik ČSOB investiční společnosti, kteráv ČR spravuje nejvíce zajištěných fondů,vyplývá, žeprůměrný roční výnosfondů, které ukončily činnost v roce 2006, činil 0,01 až11,52 %, v roce 2007 se pohyboval od nuly do 7,73 %,o rok později činil v průměru -1,96 %až 5,49 %.Předloni to bylonula až 4,77 %. Lonivykázala řada zajištěných fondů nulový výnos, nejvyšší průměrnývýnos činil4,47 % p. a.

Lepší stav světové ekonomiky, zejména snižující se obavy z jejího druhého propadu, známého jako W, nahrály, jak upozornil Urban, akciím a akciovým fondům.

Enormní nárůst zájmu o dluhopisové fondy nejspíš vychází z fetiše zajímavého ročního výnosu, jemuž nezkušený investor jen těžko odolá. Podle redaktora časopisu Fondshop Aleše Vocílky činila loni průměrná anualizovaná výkonnost korunových dluhopisových fondů 4 %, z toho 4,9 % v prvním a 3,1 % ve druhém pololetí. Letos očekává spíše nižší zhodnocení.Kolik bude činit, však neuvedl. Znovu se tak ale potvrzuje, ženení nic klamnějšího, než vycházet z minulé výkonnosti fondů. Nota bene v době, kdy se spekuluje o růstu inflace.
Ve vyspělých zemích, ale také v ČR, se očekává pozvolný růst inflace, byť poslední čísla (v lednu meziročně 1,7 %) zatím v Česku vypovídají spíše o opaku. To se má však prý, i kvůli deregulaci cen nájemného, změnit. Navíc se spekuluje, že časem přijdepostupnézvyšování úrokových sazeb, což není příliš úrodná půda pro fondy peněžního trhu či dluhopisové fondy.

Bez křišťálové koule není snadné předjímat budoucnost, právě tyto typy fondů však nejsou v době rostoucí inflace dobrou volbou. Odborníci na druhé straně doporučují nakupovat reálná aktiva, což jsou komodityči komoditní fondy (jejich výběr je ovšem v Česku omezený), reality a realitnífondy, případně i některé akcie.

Člen představenstva AKAT Roman Pospíšil doporučuje investovat alespoň část aktiv do akcií. Portfolio s malým podílem akcií (5-10 procent) více rozkládá riziko a je proto považováno za bezpečnější, než čistě dluhopisové. Ve prospěch akcií hovoří podle něj i fakt, že jejich desetiletý výnos není nijak závratný. To se sice v minulosti několikrát rovněž stalo, podle Pospíšila to však není příliš častá situace. Navíc roste zájem Američanů o akcie, který zvedá jejich ceny.

V Česku má podle Urbanova odhadu podílové fondy 1-1,2 milionu drobných investorů. Problémem zůstává jejich konzervativní přístup ruku v ruce s jejich krátkým investičním horizontem. Ten se v poslední době poněkud prodloužil, a to na více než rok. Tento údaj však zahrnuje i české občany, kteří vložili peníze na kratší dobu do spořicích účtů či třeba termínovaných vkladů. Při doporučené délce investicedo smíšených fondů (alespoň tři roky), nemluvě o akciích (pět a více let), je to však u podobně rizikových investic stále málo.

Kdo se chce alespoň částečně zajistit na důchod, s konzervativním investováním totiž rozhodně nevystačí. Riziko agresivnějších investic (akcie, komodity) lze snížit pravidelnými investicemi, při nichž se cena zakoupených fondů průměruje, což snižuje riziko případných výkyvů trhů. „Zatímco jednorázová investice nemusí být pro každého, pravidelná investice je pro každého. S výjimkou sólo investic do akcií. Ta záleží na investorově ochotě riskovat“, říká Urban.

Nedávná finanční krize notně postrašila prakticky všechny investory a leckteré na delší dobu odradila od akcií či akciových investic. Kdo si ale hodlá skutečně zajistit větší obnos peněz na důchod, bez dlouhodobého (a pravidelného) investování do akcií či akciových instrumentů se navzdory rizikům neobejde.