Po krizi jsou Češi na své finance opatrnější než dříve. Hodně peněz tak nyní končí na spořicích účtech
Kam s penězi? Na spořicí účet do banky. Právě tímto způsobem nakládá se svými financemi čím dál více tuzemských domácností. Zájem Čechů o spořicí konta je až neskutečně vysoký, a to i přesto, že sazby u některých z nich v poslední době klesají. „Spořicí účet AXA jsme začali nabízet teprve letos začátkem února. Za tu dobu zde klienti uložili již zhruba 1,4 miliardy korun,“ uvedl Marek Zeman, mluvčí AXA Bank Europe. „Zájem lidí o toto konto zcela předčil naše očekávání. V současné době jsme zavaleni množstvím dalších žádostí o založení AXA spořicího konta,“ dodal.
Podle Petra Skoka, generálního ředitele AXA Bank Europe pro Českou republiku, se denní nárůst depozit pohybuje okolo 40 až 50 milionů korun. „Takový zájem klientů jsme skutečně nečekali. Podle dosavadního vývoje nárůstu vkladů předpokládáme, že náš cíl v objemu depozit překonáme s velkým předstihem,“ uvedl Skok.
Velkým lákadlem pro klienty je v případě AXA Banky atraktivní úroková sazba. Ta může dosáhnout až tří procent ročně za podmínky, kdy má klient na účtu průměrný zůstatek za rok ve výši alespoň 40 tisíc korun. V opačném případě činí úroková sazba 2,5 procenta.
Pořiďte si spořící účet on-line zde
Velký zájem lidí ukládat peníze zaznamenává i hlavní konkurent AXA Banky – společnost ING. Její klíčový produkt, spořicí účet ING Konto, je stále mezi lidmi vyhledávanou variantou pro uložení peněz. „Aktuálně evidujeme přes 300 tisíc otevřených účtů, na kterých mají klienti uloženo asi 69,5 miliardy korun,“ uvedla mluvčí ING Alexandra Gjurićová.
O vkladové produkty s nulovou mírou rizika, jakými jsou vkladové účty či termínované vklady, mají stále velký zájem i klienti České spořitelny. „Co se týká investičních produktů, pořád existuje velká skupina klientů preferujících produkty s nižším rizikem,“ potvrdila Vendula Voláková z tiskového centra České spořitelny.
Zájem lidí neopadá ani přes klesající úrokové sazby Finanční krize velmi výrazně ovlivnila chuť a ochotu českých domácností aktivněji pracovat s vlastními úsporami, a to na několik dalších let. V současné době se lidé ani tolik nezajímají, jaké jsou výnosy u té které varianty. Rozhodující pro ně je bezpečnost, respektive jistota, že o své peníze nepřijdou.
Právě v nejlikvidnějších aktivech, která lze snadno převést na hotové peníze, mají Češi uloženu drtivou většinu svého finančního majetku. Podle odhadů bank jde zhruba až o 70 procent finančního majetku českých domácností.
Proto i když úrokové sazby na spořicích účtech v poslední době klesaly, na zájmu klientů se to téměř nijak nepodepsalo. Výsledkem je tak nárůst vkladů v bankách.
Na nezájem lidí ukládat volné peníze si ale nestěžují ani stavební spořitelny. „Zaznamenáváme nejen zvýšený zájem klientů zakládat nové spořicí smlouvy, ale i navyšovat cílové částky u starších spoření,“ uvedla Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny.
„Čisté zhodnocení, které klienti získají, činí dvě procenta ročně. K tomu mohou ještě získat i státní podporu ve výši 15 procent, maximálně až tři tisíce korun ročně,“ dodala Vaněčková.
Abnormální zájem o spořicí účty
Spoření
V důsledku finanční a ekonomické krize jsou lidé výrazně opatrnější při investování svých volných peněz. V současné době drobní investoři preferují bezpečné uložení peněz i za cenu nižších výnosů. Velmi vyhledávané jsou nyní spořicí účty s vyšší úrokovou sazbou. V nabídce je má většina bankovních domů.
Spořicí účty lidé vyhledávají i jako dočasnou přestupní stanici pro své volné peníze, protože často zatím neví, jak s nimi lépe naložit.