Zřízení společného účtu může manželům či partnerům sice ušetřit poplatky za vedení více účtů, ale také jim může pořádně zkomplikovat život. Jen málokdy totiž mají všichni na jednom účtu stejná práva. Ten, kdo jich má méně, se může najednou ocitnout bez prostředků.
Mladý pár z Brna byl zamilovaný natolik, že spolu začali do měsíce bydlet. Dělili se o náklady na bydlení i na nákupy. Zřídili si kvůli tomu společně účet u Raiffeisenbank . Majitelem účtu byl mladý muž a slečna byla disponentka. Zprvu jim to klapalo. Když se objevily neshody a rozešli se, muž práva k účtu bývalé partnerce zablokoval. Než se jí podařilo změnit účet pro zasílání výplaty, k vlastním penězům se nedostala a na společně naspořené už vůbec ne.
Do podobných problémů se mohou dostat lidé, kterým zemřel partner, na jehož jméno byl účet vedený. I když druhý z dvojice mohl s penězi disponovat, po úmrtí majitele účtu se může stát, že se k penězům nedostane.
Banky totiž zpravidla umožňují vlastnit účet jen jednomu člověku a všichni ostatní jsou disponenti, kterým dispoziční právo a přístup k účtu určí majitel účtu. Banky se spoléhají, že se majitel s těmi, které určí za disponenty, dokáže domluvit. Pokud tomu tak není, mají disponenti, podobně jako slečna z Brna, smůlu.
Majitel může nastavení účtu bez ohledu na disponenty měnit, to znamená zrušit či sjednávat další služby (platební karty, přímé bankovnictví) a přidávat či odebírat disponenty. Ti mohou dle oprávnění nakládat s prostředky na účtu od výběru peněz až pod zadávání příkazů a inkasa. Mohou mít i svoji platební kartu a přístup do přímého bankovnictví. Banka přitom nezkoumá vzájemný vztah jednotlivých osob a disponentem se může podle Tomáše Pavlíka z UniCreditBank stát jakákoliv fyzická osoba nepodnikající, kterou majitel účtu zmocní k nakládání s prostředky na účtu. Může jich být i více.
Variantu účtu, kdy jeden z páru je sice majitel, ale druhý disponent může mít poměrně rozsáhlá práva, má Raiffeisenbank. Partnerům třeba nabízí založení účtu na manžela s tím, že manželka je disponentka, která si například může sama sjednat či změnit platební kartu či založit k běžnému účtu spořící účet. Tato práva jí ale musí udělit majitel. Jediné, co takto zmocněný disponent nemůže, je podle Tomáše Kofroně z Raiffeisenbank zrušení účtu.
Spolumajitelství účtu v Česku neumožňují ani největší banky jako Česká spořitelna, Komerční banka či banky ze skupiny ČSOB , ani nejmenší banky jako jsou Oberbank či Volksbank . Jedinou bankou, kde účet může rovnocenně ovládat více osob, je mBank. Vedle možnosti majitel a disponenti nabízí i variantu dvou spolumajitelů účtu. Ti mají stejná práva i povinnosti. Například platební kartu má každý na své jméno a druhý majitel mu ji nemůže nechat zrušit. To lze jen se souhlasem obou majitelů. Pokud by jeden z majitelů chtěl účet zrušit, musí mu k tomu dát souhlas druhý majitel.
Pravidlo jediného majitele účtu lze v České spořitelně obejít sjednáním jiného typu účtu. „Pokud si to klienti výslovně přejí, je možné zřídit běžný účet pro fyzické osoby v korunách nebo vkladový účet pro fyzické osoby v korunách i pro více majitelů, kteří budou mít stejná práva k účtu. Takové případy jsou ale spíš ojedinělé, protože běžný účet je primárně určen pro právnické osoby,“ vysvětluje Pavla Langová, tisková mluvčí České spořitelny. Tato varianta je také poměrně nákladná.
O to, jak jsou nastavená pravidla disponentů ke společnému účtu, by se měli zajímat všichni, kdo sdílejí s někým účet. Významné je i datum, kdy se stali disponenty. Důležité je vědět, zda se stali disponenty před 1. lednem 2005, nebo po tomto datu. Dispoziční oprávnění udělená před 1. 1. 2005 po smrti majitele účtu zanikají. „Banka od okamžiku, kdy se věrohodným způsobem dozví o úmrtí klienta, tato oprávnění zruší,“ upřesňuje Kofroň.
Pokud pak někomu chodí na společný účet důchod či jiné platby, jejich příjemce se k penězům v podstatě nedostane. Může k nim podle Langové z České spořitelny získat přístup jedině tak, že se domluví s notářem vyřizujícím dědictví po zemřelém a ten bance přesně popíše, jak může původní disponent s účtem nakládat (vybírat vlastní důchod, vybrat peníze na pohřeb atd.).
Dispoziční oprávnění udělená až po 1. lednu 2005 po smrti majitele účtu nezanikají, pokud ovšem majitel účtu neurčil jinak, upozorňují shodně všichni oslovení zástupci bank. Přesto může i v těchto případech nastat situace, kdy se disponent ke svým penězům nedostane. To v případě, že majitel účtu poskytl dispoziční právo jen do konce svého života. Pokud tak neučinil, disponenti mohou s účtem nakládat i po smrti majitele. Proto by se disponenti měli ptát, zda jejich práva k účtu nejsou časově omezena.
Společným účtem se sice dá ročně ušetřit jen na bankovních poplatcích i několik tisíc korun. Ušetří to i zbytečnou diskusi o tom, kdo bude zrovna platit nákup či útratu v restauraci, protože se platí kartou ze společných peněz. Mít ale jeden účet má svá úskalí, zejména při rozchodu partnerů či úmrtí jednoho z nich.