PRAHA Nepanikaříme, i když máme mírné obavy. Nic nepodnikáme a věříme vládě. Tak vypadá postoj českých občanů k přetrvávající světové finanční krizi.
Vyplývá to z průzkumu, který pro LN zpracovala agentura GfK, a také z podobného nezávislého průzkumu provedeného agenturou STEM/MARK.
Lidé v Česku se v souvislosti s finanční krizí ani tak nebojí o své úspory v bankách jako spíše o snížení svého blahobytu, zjistila agentura GfK poté, co vyzpovídala jeden tisíc respondentů starších 15 let po celém území republiky.
Více než polovina (52 %) občanů přiznává, že má větší či menší obavy, aby se jejich životní úroveň v důsledku světové finanční krize nesnížila. Strachem o svůj životní standard jsou nejvíce zasaženi obyvatelé středně velkých průmyslových měst (68 %), kvalifikovaní dělníci (65 %) a část populace nacházející se v předdůchodovém věku od 45 do 59 let. Obavy z poklesu životní úrovně přitom nesouvisí se stupněm vzdělání občanů -respondenti se základním a vysokoškolským vzděláním vyjádřili své obavy přibližně stejně často.
Na skutečnosti, že úspory v bankách nejsou bezprostředně krizí ohroženy, se shodlo 55 procent respondentů, zatímco 38 procent vyjádřilo obavy. Poměrně vysokou míru důvěry v domácí bankovní systém potvrzuje fakt, že majitelé účtu se svými penězi téměř nehýbali. Pouze šest procent respondentů v průzkumu GfK se odhodlalo k výběru alespoň části vkladů z bankovních účtů.
Pakliže se majitelé bankovních účtů z obav před znehodnocením svých vkladů rozhodli k výběru peněz, investovali je převážně do nemovitostí, případně do nákupu dražších předmětů dlouhodobé spotřeby. Mezi ty se řadí například šperky, drahé hodinky či archivní vína.
Skutečnost, že vklady na spořicí účty v poslední době výrazně převyšují výběry, potvrdily v říjnu i samotné banky. „Zájem klientů o spořicí účty je v poslední době obrovský,“ řekla mluvčí mBanky Pavla Renčínová.
Závěry exkluzivního průzkumu GfK pro LN potvrdil i nezávislý výzkum agentury STEM/MARK. Podle něj vývoj finanční krize pozorně sledují tři čtvrtiny českých občanů. Většina z nich (66 procent) přitom předpokládá, že jejich domácnost si po ekonomické stránce povede v roce 2009 stejně, nebo dokonce lépe než letos.
Domácnosti se chystají šetřit Toto očekávání je podporováno i vývojem reálných mezd, tedy příjmů očištěných o inflaci. I přes vyšší míru inflace by se reálné mzdy měly letos v Česku zvýšit o 1,7 procenta a tento růst by měl pokračovat v příštím roce.
Přesto však většina respondentů připustila, že hodlají v příštím roce omezit některé výdaje. Šetřit budou domácnosti především na energiích (84 procent), a to i za situace, kdy hlavní dodavatelé elektřiny na domácím trhu (ČEZ a E. ON) oznámili navýšení cen o zhruba deset až patnáct procent. Další možnosti k úsporám spatřují domácnosti v odložení zahraničních dovolených (79 procent), nákupu zboží dlouhodobé spotřeby (77 procent) či odložení rekonstrukce nemovitostí (64 procent). Pouze 40 procent respondentů uvedlo, že šetřit hodlají i na jídle. S poměrně značnou důvěrou vzhlíží v otázkách řešení finanční krize lidé k vládě. Za nejsprávnější přístup považují občané úsporné hospodaření ze strany státu. Nezvyšování vládních výdajů je přitom prioritou ministra financí Miroslava Kalouska.