Každý rozumný hospodář ovšem přemýšlí, jak s odloženými penězi naložit. Pro jejich efektivní využití je optimální vložit je na spořicí účet některého z renomovaných finančních ústavů. Jedná se o krátkodobé spoření s horizontem 12 měsíců, respektive o smysluplné využití operativní rezervy. Je ovšem potřeba zdůraznit, že základní úroková sazba České národní banky je od 2. listopadu 2012 na historickém minimu 0,05 %. A od této takzvané reposazby se odvíjí úročení nejen komerčních úvěrů, ale i termínových vkladů, běžných a spořicích účtů. Ty v důsledku nabízejí nižší zhodnocení, než na jaké jsme byli během uplynulého roku zvyklí. Aktuálně se úrokové sazby pohybují v úrovni 1,5 až 2,1 % p. a. 

 

Přestože se zhodnocení vkladu zdá jediným důležitým kritériem pro výběr spořicího účtu, opak je pravdou. Sice je to jeden z hlavních ukazatelů, ale ne jediný. Je potřeba zvážit také poplatky, likviditu finančních prostředků, způsob připisování úroku a podobně. Právě likvidita je důvod, proč jsou pro dané účely vhodnější spořicí účty před termínovanými vklady. Ty jsou totiž zpravidla vázány výpovědní lhůtou a při předčasném výběru pak navíc případnou sankcí. Produkty, které se pro průběžné ukládání prostředků pro daňové přiznání naopak vůbec nehodí, jsou akcie a komodity. Je to především kvůli výraznému kolísání jejich hodnoty v krátkém čase. Nicméně pro dlouhodobý investiční horizont jsou z pohledu výnosnosti atraktivním finančním nástrojem. 

 

V problematice hrazení daní z příjmů je klíčové v rámci poplatníků rozlišovat mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Za zaměstnance totiž zálohové daně odvádí každý měsíc zaměstnavatel. Podobně je to i u živnostníků, ovšem pouze pokud si platí daň zálohově v průběhu celého roku. Díky tomu ve většině případů předejdou zbytečným potížím a nedostatek financí k platbě daně řeší jen velmi zřídka.