ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA TESTOVAL ZDRAVÍ DOMÁCÍCH BANKOVNÍCH DOMŮ
Fokus
Zátěžové testy ukázaly, že české banky by obstály i v případě, že se v příštích dvou letech zhorší ekonomická situace
Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer si v lednovém rozhovoru pro HN posteskl, že ho až „znervózňuje“, jak dobře vypadají výsledky zátěžových testů, které banka provádí. ČNB je včera zveřejnila a banky si skutečně mohly oddychnout – i velmi nepravděpodobný sled událostí by české banky vcelku v pohodě ustály. Banky jako celek by i nadále splnily požadovaný osmiprocentní poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům (tedy celkovému majetku bank). Jen několik bank by případně potřebovalo kapitálovou injekci v celkové výši 13 miliard korun.
Tento katastrofický scénář může nastat v případě mezinárodní nákazy spojené s nejistotou na finančních trzích – například kdyby výrazně stoupla neschopnost vlád financovat schodky státního rozpočtu.
Česko by takovou situaci odneslo stagnací své ekonomiky, prudkým oslabením koruny a vzedmutím inflace. Bankám samotným by taková situaci přinesla výrazný pokles příjmů. K úvěrovému šoku by se přidaly ztráty způsobené poklesem finančních trhů – hospodaření bankovních domů by poškodil například pokles ceny dluhopisů či výrazné oslabení koruny.
Jenže takový scénář je velmi nepravděpodobný – žádné významné instituce ani nezávislí analytici s tímto vývojem nepočítají. Ale co kdyby...
silné české banky Zatím je vše spíše naopak. České banky jsou v dobré kondici – a to například ve srovnání se svými zahraničními matkami.
Například Komerční banka, která minulý týden zveřejnila loňské výsledky: její čistý zisk klesl „jen“ o 16 procent na 11 miliard korun, zatímco zisk mateřské Société Générale se snížil o dvě třetiny na 678 milionů eur.
Zdraví českých bank potvrzuje i hlavní expert ČNB pro oblast finanční stability a autor zátěžových testů Jan Frait. „Domácí banky zatím prošly krizí velmi dobře a pro období následujících dvou let jsou v dobré pozici,“ řekl včera Frait.
A lepší „výchozí“ pozice umožní bankám lépe čelit rizikům, která ještě finanční stabilitu ohrožují. Hlavní hrozbou je obnovení recese v Evropě a nárůst ztrát bank ze špatných úvěrů. Dalším výrazným rizikem je možná ztráta důvěry trhů ve schopnost vlád financovat rostoucí dluhy.
Ze zátěžových testů vyplývá, že banky s největší pravděpodobností nebudou mít problém s dostatkem kapitálu. Nemají ho ani teď. Kapitálová přiměřenost výrazně převyšuje osm procent, která vyžaduje ČNB. Podle posledních údajů je pro celý bankovní sektor na úrovni 13,4 procenta, a žádná z bank nevykazuje hodnotu pod 10 procent.
Část bank dokonce minulý rok dokázala poměr vlastního kapitálu vůči rizikově váženým aktivům posílit.
prokletí špatných úvěrů
Velkou hrozbou do budoucna tak zůstávají špatné úvěry. I základní scénář, který vychází z aktuální prognózy ČNB, počítá s jejich prudkým nárůstem – a to jak u domácností, tak u firem. V případě podniků by mohly na konci roku 2011 tvořit až 13 procent celkového objemu půjček. A pokud by nastal některý z krizových scénářů, neplatičů by ještě přibylo.
Například návrat recese (a průběh ekonomického cyklu ve tvaru W) by znamenal vzestup nesplácených podnikových úvěrů – tedy těch, které jsou splaceny déle než 90 dní po splatnosti nebo vůbec – až k 18 procentům celkového objemu poskytnutých půjček.
Na špatné půjčky přitom musejí banky vytvářet opravné položky, což jim snižuje provozní zisk. Není tedy podle ČNB vyloučeno, že v případě zátěžových scénářů by některé banky skončily ve ztrátě.
Ve srovnání s předchozími zátěžovými testy si české banky o něco polepšily. ČNB přitom podobné zátěžové testy dělá už od roku 2004, tehdy by jim ale sotvakdo věnoval pozornost – na tři strany v HN by to asi nevydalo. Novináři si jich začali všímat až loni v souvislosti s krizí.
Co se podle ČNB může stát
Základní scénář
PŘEDPOkLADY
Nejpravděpodobnější scénář, který je postaven na současné prognóze ČNB, předpokládá návrat růstu ekonomiky během letoška. HDP by měl letos růst v průmeru o 1,4 procenta. Kurzy koruny se bude pohybovat mezi 25 a 26 korunami za euro a inflace se bude postupně zvyšovat.
DŮSLEDkY PRO BANkY
Pro banky neznamená tato situace významné ohrožení, v tomto scénáři nebudou potřebovat doplňovat kapitál. Kapitálová přiměřenost se udrží nad 12 procenty (ke konci roku 2009 to bylo 13,4 procenta). Vzrostl by však podíl nesplácených úvěrů - v případě firem až ke 13 procentům ze současných osmi procent.
Krizový scénář
PŘEDPOkLADY
Modelový scénář počítá s poklesem ekonomiky a obnovením recese, HDP by v takovém případě letos poklesl o 2,3 procenta. Podle ČNB by přechodně posílila koruna až k 23 korunám za euro. Inflace by v takovém případě zůstala velmi nízká.
DŮSLEDkY PRO BANkY
Ekonomický otřes spojený s poklesem ekonomiky v tomto modelu výrazně sníží schopnost firem i domácností splácet půjčky, banky by se tedy potýkaly s prudkým nárůstem špatných úvěrů. Navíc by se snížilo množství poskytnutých úvěrů. Některé banky by mohly skončit hospodaření v červených číslech, kapitálová přiměřenost by však v následujících dvou letech zůstala nad 11 procenty.
Katastrofický scénář
PŘEDPOkLADY
Tento velmi nepravděpodobný scénář rozvíjí situaci, kdy by se od Česka odvrátili investoři kvůli velmi špatnému hospodaření státu. Ekonomika by v takovém případě letos stagnovala, poklesly by ceny vládní dluhopisů a strach z rizika by srazil kurz koruny až k 29 korunám za euro. To by mělo za následek růst inflace a zvýšení úrokových sazeb.
DŮSLEDkY PRO BANkY
Pokud by nastal tento scénář, dojde k největšímu poklesu kapitálové přiměřenosti, celý sektor by se ale i tak udržel nad požadovanými osmi procenty. Do problému s výši kapitálu by spadlo podle ČNB několik bank. Náklady spojené s doplněním kapitálu vyčíslila na zhruba 13 miliard korun.
Zátěžové testy tři scénáře
Cílem testů je zjistit, zda by české banky ustály nepříznivý vývoj ekonomiky. ČNB vychází za prvé ze své vlastní pravidelné makroekonomické prognózy, ten tvoří podklady pro základní scénář – nejpravděpodobnější vývoj ekonomiky. k nim přidává ještě dva krizové scénáře, které berou v úvahu návrat do recese i nárůst nervozity na finančních trzích. testuje se úvěrové riziko i dopady tržních rizik. Dvouletý výhled Centrální banka nově prodloužila horizont testu z jednoho na dva roky. Nynější test je založen z dat ke konci loňského listopadu a vychází z nejnovější únorové prognózy ČNB. Banky zveřejňuje výsledky zátěžových testů už od roku 2004 jako součást Zprávy o finanční stabilitě. Špatné úvěry a kapitál Bankéři v každém ze tří modelů propočítávají, jaký bude mít modelový vývoj hospodářství dopad na úvěrové portfolio bank. tedy jak se zhorší (nebo zlepší) podíl nesplácených úvěrů na jejich celkovém objemu. A zároveň zkoumají, zda budou banky mít dostatek vlastního kapitálu (pravidla požadují kapitálovou přiměřenost minimálně osm procent).