Chtít porazit více jak dvouprocentní inflaci s běžným, respektive spořicím bankovním účtem je momentálně v České republice nesplnitelný úkol. Nízké úrokové sazby napříč trhem způsobily, že i banky u stávajících účtů podstatně omezily úročení uložených peněz a do budoucna avizují ještě další snižování.

Aktuálně se u klasických spořicích účtů v tuzemských bankách dostaneme nejvýše na úročení jedním procentem ročně, spíše ale na desetiny procenta. Při bližším pohledu navíc zjistíme, že sazby nabízející toto zhodnocení se vztahují jen na omezené částky, často sazba klesne až k nule pro veškeré vklady nad sto tisíc korun.

Pro nižší částky, které potřebuje mít člověk rychle po ruce, je spořicí účet momentálně vhodnou možností, ale znovu připomínám, že o nějakém reálném zhodnocování peněz v tomto případě nemůže být řeč, protože úroky pokrývají inflaci jen částečně.

Peníze pod zámkem

O něco veselejší je obrázek u bankovních termínovaných vkladů, kdy peníze na účet uložíte na konkrétní dobu, po kterou s nimi nebudete hýbat. U termínovaných vkladů na jeden rok se úrokové sazby pohybují v bankách i nad jedním procentem, v případě uložení peněz na pět let už přesahují i dvě procenta. V případě termínovaných vkladů je ale potřeba myslet na několik věcí.

Člověk by měl takto uložit skutečně jen peníze, u kterých minimálně předpokládá, že je po danou dobu nebude potřebovat. Ne, že by v případě nutnosti nešly z termínovaného účtu vybrat, ale peníze nebudete mít v ruce hned jako u spořicích účtů, a navíc vám při předčasném výběru banka pravděpodobně naúčtuje poplatek v podobě určitého procenta z uložených peněz (zpravidla 0,5 až 5 %). Předčasný výběr tak může uložení peněz na termínovaném vkladu ve výsledku prodražit.

Pozornost věnujte také řádnému ukončení termínovaného vkladu. U jednorázového vkladu vám po uplynutí sjednané doby banka peníze vrátí. Druhou možností je revolvingový vklad, kdy se po uplynutí lhůty vklad automaticky prodlouží na stejné období, pokud banku předem neinformujete o opaku. V případě druhé možnosti je tak potřeba hlídat, abyste dali bance včas vědět, pokud budete chtít mít už peníze volně k dispozici.

Na rozdíly můžete narazit také v oblasti úročení. Úroky se připisují například jednou za rok k vkladu a dál se s ním zhodnocují, nebo je banka v pravidelných intervalech vyplácí přímo klientovi. Méně obvyklou variantou je, že banka nebo spořitelní družstvo (viz dále) vyplatí úrokový výnos dopředu.

Bankám konkurují záložny a družstva

Ve výši úrokových sazeb mají tradiční banky konkurenci v družstevních záložnách či spořitelních družstvech, pro které se v češtině vžil minulostí trochu zprofanovaný název kampelička. Nabízejí v některých případech už poměrně zajímavé zhodnocení. Například u termínovaného vkladu na deset let se můžeme dostat i nad tři procenta zhodnocení ročně. Stejně jako v bankách jsou i vklady v kampeličkách pojištěny až do výše něco přes 2,5 milionu korun (ekvivalent 100 tisíc eur).

Ptáte se, kde je háček? Ano, i zde jsou na místě určitá „ale“. Chcete-li své peníze vložit do záložny nebo spořitelního družstva, musíte se stát jeho členem. Spolu s termínovaným vkladem tak musíte vložit i členský vklad, a to v poměru 1:10. Na něj se už pojištění nevztahuje. Reálně tak má člověk pojištěno jen cca 90 procent celkového vkladu do družstva a úroky. V kampeličkách (a některých bankách) se můžeme setkat i s tzv. podřízenými vklady, kde zhodnocení například při uložení na sedm let přesahuje pět procent, ale tyto vklady už nejsou pojištěné vůbec.

Pohled na aktuální nabídku účtů v bankách nebo kampeličkách tak dává jasně tušit, že ti, kdo chtějí své finance zhodnocovat nad hladinou inflace, musí přistoupit k určitému riziku nebo přijmout podmínku, že s penězi nebude stanovenou dobu manipulovat. Současná nabídka investičních produktů, například podílových fondů, je nicméně velmi široká a lze v ní najít i velmi konzervativní strategie, které přinášejí při rozumné míře rizika zajímavé zhodnocení.