140 TISÍC PORADCŮ? Podle registru ČNB působí v Česku na 140 tisíc finančních poradců. Jak ale říká Jiří Šindelář, výkonný ředitel Unie společností finančního zprostředkování a poradenství, aktivně jich tu působí pouze 40 tisíc.
Do Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF ČR) nastoupil Jiří Šindelář v roce 2006, asi čtvrt roku po jejím vzniku. Protože tehdy ještě dokončoval doktorát, pracoval pro unii pouze na poloviční úvazek. Postupně vystřídal několik funkcí, pak členství v představenstvu a už po dvou letech od nástupu se stal výkonným ředitelem. Jeho dlouhodobé působení v unii mu umožnilo získat velký přehled o vývoji a současnosti nezávislého finančního poradenství. „Za tu dobu, co se v této branži pohybuji, mohu potvrdit, že v ohledu znalostí a etiky udělal tento obor obrovský kus cesty, a jsem jednoznačně přesvědčen, že finančních poradců bude v Česku jenom přibývat,“ říká. I přes to, že cílem snah unie je počet poradců zredukovat pouze na ty, kteří projdou náročným testováním.
* HN: Říká se, že různých finančních poradců je u nás 140 tisíc. To je velké číslo. Odpovídá podle vás skutečnosti?    
 To je hodně nepřesné číslo, které vychází z registru ČNB. V této kategorii ale není rozlišeno, kolik z nich je skutečně aktivních. Databáze bohužel obsahuje všechny lidi, kteří získali povolení. Jsou v ní tedy i ti neaktivní, a dokonce i ti, kteří už nežijí. Reálné číslo je podle mého odhadu tak 40 tisíc skutečných aktivních poradců.
* HN: Řeší unie nějaké stížnosti na poradce? Jaké, kolik jich je a jaká podnikáte opatření?
 Ano, řešíme, ale stížností je opravdu málo, v jednotkách případů za rok. Poslední dobou se víckrát opakovala situace, kdy klient utrpěl ztrátu při poklesu hodnoty aktiv. Klient tvrdil, že ho poradce neupozornil, že produkty jsou garantovány, ale ony nebyly. A z toho pramenila nespokojenost klienta. To je ale problém kapitálového trhu obecně. Zatím ale nikdy nebyl důvod nějakého člena vyloučit.
* HN: Jak se pozná dobrý finanční poradce?
 Když vám poradce začne hned na první schůzce nabízet různé produkty, tak nejde o poradce, ale o prodejce. Správný poradce nejdříve musí získat spoustu informací o vašich majetkových poměrech, příjmech, výdajích, stávajících smlouvách, investičních cílech a potřebách. Teprve až tohle analyzuje, měl by navrhovat nějaká řešení a produkty.
* HN: Co je v současnosti nejžádanější finanční produkt, který klienti kupují?
 Produktový mix je v Česku dlouhodobě stabilní. Existují tři hlavní pilíře: investiční a pojistné produkty a financování bydlení. Co dlouhodobě nabývá na významu, to je oblast investičních produktů. Jejich oblíbenost roste, jak se zvyšuje finanční gramotnost veřejnosti. Ty půjdou podle mého názoru ještě pořád nahoru. Klienti jsou dnes mnohem sofistikovanější než – dejme tomu – před deseti lety.
* HN: Poslední novinkou, která se před měsícem uskutečnila v branži finančních poradenských firem, je spojení Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR a Unie společností finančního zprostředkování a poradenství. Co bylo smyslem spojení?    
 To nebylo žádné momentální rozhodnutí, ale byl to pozvolný dlouhodobý a logický proces sbližování obou profesních sdružení. My jsme spolu stejně již delší dobu neformálně spolupracovali především při vydávání různých stanovisek k zákonům při komunikaci s regulátorem dohledem trhu. Tomu, že jsme se nespojili už dříve, bránila určitá odlišnost v názorech některých členů na byznys modely a principy společného fungování. Hledali jsme tedy vhodnou formu spojení a našli jsme ji v podobě konsorcia bez právní subjektivity, v rámci kterého můžeme společně komunikovat směrem ke státu, a přitom si zachovat svou samostatnost. Tato aliance bude mít v brzké době svou výkonnou radu, ale nebude to nová právnická osoba, do které by konvertovali obě sdružení.
* HN: Ale proč jste se k tomu kroku rozhodli?
 Tím nejhlavnějším důvodem byla možnost společného postupu při jednání se státem. Na pravidla regulace trhu finančního poradenství jsme historicky vždy měli z devadesáti procent stejný názor, a tak vystupovat v jednání se státem jednotně, ne s roztříštěnými silami, nám přišlo efektivnější. Důvodů, o čem se státem jednat, je dnes celá řada.
* HN: Které změny v poradenství jsou podle vás nejakutnější?
 V současnosti máme na stole návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. To je věc, která zásadně změní pravidla hry v pojišťovacím byznysu. Při ministerstvu financí pracuje skupina v distribuci, která vytváří zákon, který bude platit na všechny oblasti jako jsou úvěry, spoření, investice, pojištění. Například v něm budou zpřísněny zkoušky, které musejí poradci v těchto oblastech absolvovat. Důraz bude také kladen na komplexní servis i v pojišťovnictví a investicích, který bude muset poradce do budoucna zvládnout. Ambice ministerstva je zavést tuto úpravu do tří čtyř let a my se na ní chceme přímo podílet. Další velký úkol nás čeká při konzultacích balíku zákonů týkajících se změny důchodové reformy, konkrétně v její finanční produktové části.
* HN: V roce 2009 se začal přechod k jinému penzijnímu fondu zpoplatňovat poplatkem 800 korun. Platí toto opatření dodnes?
 Ano, stále to je aktuální. Bylo to maximálně 800 korun, a bylo na uvážení společností, jak ho využijí. Až snad na dva případy ho všichni využili v plné výši. Když se zaváděl, nebyl jsem příznivcem této politiky, viděl jsem to jako omezení mobility klientů. Ale až teď s odstupem nějaké doby vyhodnocujeme, nakolik toto opatření bylo prospěšné nebo nebylo. Vím, že ministerstvo financí se v současnosti chystá obdobu nařídit i pojišťovnictví.
* HN: Kolik máte členů a kolik stojí členství ve vaší unii?
 V současné době máme 14 řádných členů. Roční členský poplatek je vypočítáván v závislosti na obratu poradenské firmy. Na základě toho poměru jde o stovky až tisíce korun ročně.
* HN: Máte vy sám svého finančního poradce?
 Jsem typický příklad rčení, že kovářova kobyla chodí bosa. Své osobní finance si spravuji sám, především ale proto, abych zůstal nestranný.