Šéf České spořitelny připouští, že krize může vést k růstu bankovních poplatků. Úvěry prý nezdražují

Úvěry pravděpodobně nezdraží, větší nároky na firmy a lidi při půjčování peněz nemáme a naši klienti jsou klidní, tvrdí šéf České spořitelny Gernot Mittendorfer. Pro „znárodněnou“ banku by pracovat asi nechtěl.

* Vybírají lidé své vklady, jsou nervózní?

Ne. Vědí, že Česko je v dobré ekonomické kondici, a mají důvěru v tuzemské bankovnictví. Je pravda, že se více dotazují, pečlivě sledují trh a chtějí co nejvíce informací. Ale v čistém srovnání nám za poslední měsíce více peněz do banky přiteklo, než odteklo.

* Jaké to je být šéfem největší české banky v dnešních časech?

Je to dobré. Určitě o moc lepší než být šéfem zahraniční banky (smích).

* Mezi zahraničními bankami panuje vzájemná nedůvěra. Projevila se také na českém trhu? Bojíte se mezi sebou půjčovat?

Ne. Vzájemně se známe a víme, že český trh je v pořádku, zdejší banky mají dobré zisky, dost likvidity a nemají peníze v problémových investicích. Opravdu se mezibankovní trh ani v několikaměsíčním srovnání nezměnil.

* Vše v pořádku však není. Lidé utíkají z vašich peněžních podílových fondů, které se během několika dní ztenčily o miliardy.

Ve Sporoinvestu vidíme trochu větší aktivitu než v minulých týdnech. Jsou to reakce hlavně na novinové články. Fond je však v dobré pozici, má dost likvidity a neobávám se toho, že by z něj lidé více odcházeli. Klienti v poslední době převádějí peníze do bezpečnějších produktů, hlavně na účty bank. Ale situace se zlepší a uklidní, hlavně teď po prohlášení států eurozóny o konkrétním řešení krize. Lidé zase budou přemýšlet o investicích.

* Neplánujete dočasně zastavit odkup podílových listů z podílových fondů? Lidé by z nich tak nemohli vystoupit.

Ne. To je krok, který nezvažujeme. Ale fond nikdy neztrácel kapitál, jen vykazoval menší výkonnost. A to je výsledek rychlých pohybů na trhu. Myslím, že vrchol nervozity už máme minulý týden za sebou.

* Kolik vám momentálně dluží mateřská Erste Group?

Stále máme na paměti limity, které neumožňují převést k mateřské bance více než dvacet procent kapitálu.

* Co to znamená? V pololetí vám dlužila 5,4 miliardy korun, tedy necelých dvanáct procent vašeho kapitálu.

Přesné číslo teď nemám k dispozici, stále se mění, ale nijak teď nevybočuje od minulého vývoje.

* Vyústí krize ve zvyšování bankovních poplatků, aby si banky zlepšily výnosy?

Nemyslím si, že by se v Česku dramaticky zvýšily bankovní poplatky, nevím, jak to bude v zahraničí. Ale měly by reflektovat férovou cenu za službu, kterou zákazník dostane.

* Říkáte, že neporostou dramaticky. Jak tedy porostou?

Podívejte se, my jsme nezdražovali od roku 2005. Ale každý asi chápe, že cena nemůže zůstat navždy stejná. Teď jejich zvýšení neplánujeme, ale nemohu to do příštích let vyloučit.

* Jak se budou vyvíjet ceny úvěrů a hypoték? Zdraží?

My jsme naposledy zlevnili před dvěma měsíci. Předpokládám, že v posledním letošním čtvrtletí budou sazby stabilizované a nedojde k jejich velkým výkyvům nahoru ani dolů.

* Je teď těžší u vás dosáhnout na úvěr než třeba na jaře?

Ne. Nijak jsme kvůli gradující krizi podmínky neměnili. Zpřísnili jsme je v polovině loňského roku, ale od té doby se s nimi nehýbalo a ani to neplánujeme. Nevím, co dělají jiné banky.

* Utíkají vám lidé a firmy do států, které nabídly stoprocentní záruky vkladů?

Ne. Lidé nechávají peníze u toho, komu věří. Chápu, že je to krok, který má obnovit důvěru, ale z ekonomického hlediska není možné, aby fungoval navždy. Dává smysl, jen když ho časem státy zase zruší. Jinak by to narušilo trh.

* Co si myslíte o současném zestátňování problémových bank? Pracoval byste pro znárodněnou banku?

S největší pravděpodobností ne. Není dobré mixovat bankovní byznys s politickými zájmy. Stát není dobrý podnikatel. Ale je jasné, že krize potřebuje nějaké silné státní intervence. Ovšem všichni tvrdí, že je to jen na přechodnou dobu. Až se situace stabilizuje, stát z bankovnictví zase vystoupí.