.
Tehdy to znělo trochu jako hudba budoucnosti. České bankovnictví té doby vypadalo o poznání jinak, než jak ho známe dnes. Většina velkých ústavů patřila státu, popřípadě procházela přípravou na svůj prodej. Zavádět novinky typu přímého bankovnictví představovalo nelehký úkol. Netrvalo dlouho, a spravování vlastních financí bez nutnosti osobní návštěvy se stalo běžným i u nás.
Přímé bankovnictví je koncepce bankovnictví, které má malý počet „kamenných“ bankovních poboček a svým klientům poskytuje přístup k jejich účtům, aniž by museli bankovní pobočku fyzicky navštívit.
Jako první virtuální banka se uvádí Security First Network Bank, která vznikla 18. října 1995. V českém prostředí se za ryze internetovou banku považuje například mBank, jenž u nás funguje od roku 2007.
Přímé bankovnictví není výhodné jen pro klienty, ale i pro banku. Existují analýzy, z nichž vyplývá, že jednotlivé formy přímého bankovnictví představují pro banky velkou úsporu. Podle Americké studie Piper Jaffray Research z roku 1996 je transakce provedená přes internet 27krát levnější než transakce přes bankomat, 54krát levnější než přes telefon a dokonce 107krát levnější, než když je provedena na pobočce.
Právě tato skutečnost zajistila přímému bankovnictví a jeho formám budoucnost. Nejenže se stalo pro klienty pohodlným způsobem, jak řídit své finance z pohodlí domova, ale pro banku se rovněž stalo způsobem, jak zvýšit vlastní efektivnost a ziskovost.
Počátky přímého bankovnictví u nás spadají do konce devadesátých let 20. století. První bankou, která s touto novinkou přišla, byla tehdy nově vznikající Expandia Banka. Většina ostatních institucí začala s tímto produktem až na přelomu tisíciletí. Překvapivě hned na počátku celého projektu nabízela Expandia Banka svým klientům téměř všechny v té době existující formy přímého bankovnictví: Internet Banking, Phone Banking, GSM Banking a WAP Banking, krátce nato doplnila i PDA Banking.
V roce 1999 například telefonní bankovnictví, jako jednu z forem přímého bankovnictví, nabízely ČS, KB, IPB, ČSOB a Bank Austria/ Creditanstalt. Internetové bankovnictví se začalo více objevovat kolem roku 2000.

Dnes je přímé bankovnictví součástí běžné nabídky většiny bankovních institucí. Málokdo pochybuje o tom, že platby pomocí přímého bankovnictví jsou výhodnější než klasické platby na přepážce a pomocí pošty. Výhodou je rychlost, prakticky 24hodinový přístup k účtu a možnost spravovat finance odkudkoliv.
Přestože jde o službu známou, pojďme se podívat na to, jaké možnosti spravování účtu přímé bankovnictví nabízí. Patří sem Internet banking, Telebanking, GSM banking, WAP banking a homebanking. Komunikace banky a klienta se děje pomocí buď telefonu (pevné linky i mobilního), nebo počítače a internetu.
Internet banking umožňuje komunikaci banky pomocí internetu a z jakéhokoliv místa na světě. Postačí počítač s internetovým prohlížečem a připojení k internetu. Lze tak provádět různé operace – zadávat příkazy k úhradě (doma i do zahraničí), zadávat a rušit trvalé příkazy, zřizovat a rušit termínované vklady a mít přehled o stavu svého účtu. Vše se provádí s bezpečnostním klíčem, který zajišťuje zabezpečení proti případnému zneužití.
Home banking umožňuje obsluhovat účet pomocí počítače připojeného k internetu a příslušného softwaru. Ten je dodán bankou a zajišťuje základní služby jako např. příkazy k úhradě (i do zahraničí), trvalé příkazy, zůstatky na účtu, konverzi měn. Obvykle bývají tyto produkty kompatibilní s účetními a ekonomickými programy, avšak je nutné používat pouze počítač s nainstalovaným programem.
Telebanking využívá ke komunikaci s klientem linku telefonního bankovnictví. U většiny bank je toto číslo bezplatné a lze na ně volat i z mobilního telefonu. Klient se prokáže svým identifikačním číslem a číslem PIN. Komunikuje buď s automatickým hlasovým systémem a může získávat informace o produktech, o aktuálním zůstatku, ale také zde lze zadávat příkazy k úhradě či inkasu, trvalé příkazy, provádět konverzi měn, nebo s telefonním bankéřem, který poskytuje stejné služby jako pracovník na přepážce od zadávání příkazů po zakládání termínovaných vkladů.
GSM banking se využívá ve dvou formách: SIM Toolkit, kdy banka nahraje vlastní bankovní aplikaci do klientova mobilního telefonu (na SIM kartu); aplikace se objeví v menu. Následně si v něm stačí vybrat některou ze základních služeb (např. zjišťování zůstatku na účtu, přehled historie pohybů na účtu, přehled kursů, zadávání příkazů). Klient nakonec od banky obdrží informaci o vybrané službě, a to dohodnutou formou (e-mail, textová sms). Při nahrávání aplikace je SIM karta zašifrovaná a nelze z ní získat žádné údaje, ani když vám ukradnou telefon. Současně je přístup chráněn zvláštním bankovním PIN, které se nazývá BPIN.
SMS banking je založen komunikace pouze prostřednictvím SMS. Výhodou je použitelnost u všech mobilních telefonů. Banka může k této aplikaci vydávat tzv. autentizační kalkulátor, s jehož pomocí si klient vygeneruje speciální kód, který vloží do struktury SMS. Tím je zajištěna větší bezpečnost, ale je pravdou, že tento způsob je poměrně komplikovaný: SMS je nutné posílat přesně ve formátu daném bankou, zadávání tedy vyžaduje velkou pozornost.
WAP banking umožňuje spojení s bankovním účtem prostřednictví mobilního telefonu vybaveného technologií WAP. Pomocí mobilu a autorizačního klíče lze zadávat např. příkazy k úhradě, zjišťovat zůstatek na účtu i jeho historii, zřizovat termínované vklady nebo zjistit aktuální měnové kurzy.
Smart banking je produktem mobilního bankovnictví „vyšší generace“, který kombinuje možnosti mobilního telefonu a internetu. Umožňuje domácí i zahraniční platební styk a platby, termínované vklady a dobíjení SIM karet, a samozřejmě přehled o účtech. Vývoj v oblasti zkvalitnění a rozšíření služeb v této oblasti pokračuje.
Banky se sice zajímají o nové technologie, ale poučené předchozím „výbuchem“ technologie WAP pečlivě zvažují, zda a jak vyvíjet aplikace například pro smartphony. Již delší dobu se vedou diskuse o možnosti pracovat s datovou schránkou a elektronickým bankovnictvím v rámci jednoho autentizačního prostředí.
Nyní se zdá se, že integrace datových schránek do internetového bankovnictví je na dosah. V parlamentu je již připraven legislativní návrh. Pokud projde, měla by Poštovní spořitelna spustit projekt, o němž Jan Lamser, CEO Poštovní spořitelny v rozhovoru zveřejněném na serveru Lupa.cz říká: „My si představujeme, že byste díky tomu mohl mít přístup i ke službám, které nyní standardně v rámci datových schránek nejsou. Např. byste si mohl dokument došlý do datové schránky uložit na naše úložiště. Mohl byste si nechávat posílat elektronické faktury ve standardních formátech, které již existují, a ty byste stiskem jednoho tlačítka zařadil do elektronického bankovnictví a připravil k platbě. Jakmile jednou takový univerzální prostor vznikne, budou jej motivovaní lidé i firmy používat jak pro doporučenou poštu, tak pro dokumenty typu faktur či formulářů.“