* Tříprocentní sazbu na nejnižší vklady drží Komerční banka a LBBW * Akční nabídka GE Money Bank platí pouze do dubna pro úspory nad 40 tisíc korun

"V řádu měsíců se stane realitou úrok kolem 2,5 procenta, i ten ale bude zajímavý," prorokoval před čtvrt rokem v HN Aleš Müller, poradce společnosti Partners. Pohled na úrokové sazby spořicích účtů českých bank mu nyní dává za pravdu. ING, která v České republice začala spořicí účty propagovat, snížila úrokovou sazbu o 0,75 procenta na Müllerem odhadovanou úroveň. Podobné úročení, 2,7 procenta, svým klientům nabízí i mBank.
Přes výrazné snížení úrokových sazeb na tom jsou ale klienti těchto bank poměrně dobře. Například Volksbank nebo UniCredit Bank u svého spořicího účtu menším střadatelům nenabídne ani procento z vložených prostředků ročně.

GE si hraje s procenty
Zklamaní mohou z poboček odcházet potenciální klienti GE Money Bank, která v reklamě slibuje v tuto chvíli nejvyšší úročení vkladů mezi bankami. Krásných 3,6 procenta získají pouze zákazníci, kteří do 30. dubna na spořicí účet Genius Plus vloží nejméně 40 tisíc korun. Majitelům menší hotovosti banka nabídne pouze nepatrné zhodnocení 0,1 procenta. Navíc není jisté, jak dlouho banka 3,6procentní úrok udrží. "Naší strategií je, aby byl i v budoucnu nejvýše úročeným účtem na trhu," slibuje Milan Kříž, tiskový mluvčí GE Money Bank.

"Po prodeji bytu jsem si peníze z běžného účtu převedla na Genius Plus. Pokud ale úrok sníží, obratem půjdu za nejvyšším dostupným úrokem v solidní bance," přistupuje ke spoření pragmaticky Renata Drhlíková z Kralup nad Vltavou.

Ideální spoření neklame
Klienti bank se při výběru spořicího účtu rozhodují nejčastěji podle aktuálních úrokových sazeb, které banky navenek prezentují. Hned v několika finančních ústavech ale mohou narazit na komplikované podmínky, které zavádějí různé úrokové sazby pro různé výše vkladu. "Spořicí účet má nabízet flexibilitu a jednotný úrok. Takový účet pak vnímám jako bezpečný způsob uložení finanční rezervy," říká Lukáš Buřík z poradenské firmy AWD.

Takzvané pásmové úročení využívají například v UniCredit Bank, Volksbank nebo Komerční bance. Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším úrokovým pásmem přitom může dosáhnout i několika procent.

Například Komerční banka u produktu KB Spořicí konto úročí vklad nad 50 tisíc korun jednou desetinou procenta, zatímco úspory nižší než 50 tisíc korun banka zhodnocuje třemi procenty.

Přesně opačné podmínky panují u Červeného konta Poštovní spořitelny, do 50 tisíc zákazníci dostanou desetinu procenta, nad tuto částku jim banka připíše tříprocentní úrok. Tento příklad ukazuje, jak důležité je sledovat a využívat nabídky různých produktů jednotlivých finančních institucí.

Marketing funguje
Výrazná podpora spořicích účtů v reklamě spolu s vývojem ekonomiky přispěla k velkému nárůstu počtu klientů, kteří si u některé z českých bank spořicí účet zřídili. Dokazují to alespoň čísla bank, které se neskrývají za "konkurenční boj" a zveřejnily údaje o vývoji počtu klientů.

Například ING v průběhu roku 2008 více než zdvojnásobila počet zákazníků na 216 tisíc a ke konci roku 2008 spravovala více než 46 miliard korun. mBank se svým kontem eMax oslovila zatím 160 tisíc klientů a týdně hlásí tisícové přírůstky. "Od začátku roku vzrostl také objem uložených peněz, a to o pět procent. Brzy navíc klientům nabídneme nový typ spořicího účtu s názvem eMax Plus," láká Pavla Renčínová, tisková mluvčí mBank.

Cíl všech bank je přitom u spořicích účtů stejný - získat od klientů levnou hotovost a výhodnými podmínkami zajistit, aby s nimi mohla banka manipulovat co nejdéle, přestože až na výjimky umožňují spořicí účty okamžitý výběr uložených peněz.

I když některé banky svým klientům za vložené peníze vyplácejí úrok výrazně vyšší, než je rekordně nízká úroková sazba centrální banky, hotovost od střadatelů finanční ústavy vyjde levněji, než kdyby si peníze půjčovaly od jiných bank. "Změna úrokových sazeb ČNB se na trhu projevila pouze u sazeb s krátkou dobou splatnosti. Naopak sazby u mezibankovních půjček na déle než jeden rok dále rostou," říká Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank.

Stát vstupuje do hry
I když je pokles úrokových sazeb na spořicích účtech zřetelný, nemusí tento trend vydržet dlouho. Kromě běžných mechanismů finančního trhu totiž pravidla hry může změnit vláda.

Pokud nabídne občanům možnost investovat do státních dluhopisů s úrokovou sazbou do čtyř procent, může to bankám odlákat část klientů. Důvodem bude možné vyšší zhodnocení vložených peněz, státní záruka a hlavně možnost dluhopisy kdykoliv prodat, a to i zpět do rukou státu. Ke svým penězům se tak drobný investor dostane pravděpodobně v řádu dní.

Pavel Makovec ze společnosti Arco Capital, který se na přípravě státních dluhopisů pro občany podílí, odhaduje, že by z bank mohli lidé do těchto cenných papírů převést do tří let 50 miliard korun. "Ze začátku bych neočekával závratně velký zájem běžných lidí, Češi jsou v oblasti investic konzervativní. Záleží ale na tom, jak stát zvládne marketing, a jaké budou zkušenosti prvních klientů," odhaduje Lukáš Buřík.