Mělo to být spravedlivé účtování poplatků, ale nastal opak. Šanci mají malé banky, ale ty se ke změně také příliš nemají.
Nový zákon o platebním styku neovlivnil jen banky, záložny a jejich klienty – soukromé osoby. Dopad pocítí i firemní klientela a potažmo i koncový uživatel jejích služeb. Mezi další následky nového zákona o platebním styku totiž patří i opatření, podle kterého je možné platby v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) v měně EUR nebo jiné měně členského státu EHP zasílat pouze s typem poplatku SHA. To znamená, že o výsledné náklady v podobě účtovaných poplatků bankou se dělí plátce i příjemce. Typ poplatku OUR je možné použít pouze v případě, že měna transakce je odlišná od měny účtu plátce a při zaúčtování této platby dochází ke konverzi. A typ BEN není možné užít vůbec.
Na první pohled se to zdá spravedlivé. Opatření ale tvrdou rukou dopadne na firmy, které od svých zákazníků přijímají nekonverzní platby ze zahraničí nebo například platby v eurech. Pokud firma obdrží těchto plateb několik set za měsíc, výsledné náklady se mohou šplhat do stovek tisíců, protože banky za tento typ poplatku účtují částku 100-250 Kč.
Jednotlivé společnosti pak neponesou celé náklady na svých bedrech, ale promítnutím do cen svých služeb či výrobků se o ně podělí se svými zákazníky – obyčejnými lidmi. Opatření se vztahuje na tzv. nekonverzní transakce, kdy nedochází ke směně dvou různých měn, ale jedná se například o platbu, kdy měna účtu i zasílané částky je stejná. Není přitom rozhodující, v jaké měně je platba. Podstatné je, že jde o jednu z měn států EU/EHP. Stejné nařízení tak platí třeba pro korunové platby zasílané do Litvy na korunový účet nebo platby v GBP zasílané do Spojeného království na účet v GBP.
Dříve bylo možné vybrat si, kdo náklady ponese
Do prvního listopadu bylo možné dohodnout, zda ponese náklady transakce plátce, příjemce nebo oba:
OUR – náklady nese plátce. Banka plátce mu naúčtovala poplatek za odeslání platby. Banka příjemce za nějaký čas kontaktovala banku plátce, aby si naúčtovala poplatek za přijetí platby. I tento poplatek byl stržen z účtu plátce platby. Tento typ poplatku je nadále možný jen u určitého druhu plateb.
SHA – Náklady transakce nese plátce i příjemce platby. Banka plátce i banka příjemce - každá svému klientovi strhne poplatek za příslušnou transakci. Příjemce platby nese i náklady korespondenčních bank. Tento typ poplatku zůstává i nadále.
BEN – Náklady transakce nese příjemce platby. Stržení probíhá na stejném principu jako u platby typu OUR, jen v opačném směru a z účtu odesílatele odejde částka již stržená o poplatky banky odesílatele. Pro platby v měnách a na území EU/EHP již není možné tento poplatek účtovat.
Příležitost pro malé banky: přitáhněte si nové klienty
Velké banky mají poplatkovou politiku jasnou a dokud Česká republika nepřijme euro, nemají důvod ani potřebu na poplatcích europlateb nic měnit. Takže za každou příchozí platbu v eurech běžný občan i firma zaplatí od 100 do 250 Kč, přičemž mezi nejdražší patří právě banky se zahraničními vlastníky se sítí bank v zahraničí.
Cesta, jak neplatit přemrštěné ceny přesto existuje. Možností je otevřít si účet v zahraničí (Slovensko, Německo), kde ze zákona jsou stejné ceny europlateb jako plateb tuzemských. Průměrná cena transakce se tak pohybuje okolo 3 Kč za platbu. Další alternativou je využít nabídky tří subjektů působících na území České republiky.
Fio, družstevní záložna - běžný účet pro občany, podnikatele i firmy je bez měsíčního poplatku. Za přijatou europlatbu se platí 1 eur nebo 25 Kč, za odchozí 2 eur nebo 50 Kč.
Volksbank Löbau-Zittau - běžný účet pro občany, podnikatele i firmy je bez měsíčního poplatku. Za přijatou europlatbu se platí 0,22 eur, tj. cca 5,70 Kč. Odchozí platba v eurech stojí 0,15 eur firmy a 0,22 eur občany, tj. cca 3,90, resp. 4,70 Kč.
PPF banka - běžný účet pro občany, podnikatele i firmy je bez měsíčního poplatku. Za zahraniční platby si banka účtuje ve srovnání s konkurencí téměř lidové paušály. Jakákoli příchozí platba z ciziny stojí 175 Kč. Odchozí platby v eurech jsou za 175 Kč a v jiné měně za 250 Kč. Jde o paušály, ne o minimální poplatky, proto se hodí zvláště pro neeurové platby
Předražené jsou i platby mimo eura
"Vážená redakce, zaujal mě dnešní článek v E15 o přijímání plateb ze zahraničí, kde jste byli citováni, že průměrný poplatek za příjem platby v Česku je 200 Kč," píše čtenář Petr Š. "Bohužel, musím potvrdit, že má zkušenost je daleko horší. Převáděl jsem částku z Velké Británie, okolo 100 000 Kč. U tamní HSBC Bank si strhli za v ekvivalentu přes GBP 4000 paušál 17 GBP. Naše česká GE Money Bank si však ode mne strhla rovné 1% z transakce! Byl jsem tím šokován a nyní si provádím průzkum pro změnu banky. Jestli je to ale všude stejné, zůstanu. Považuji tyto poplatky za nepřiměřené. Jak proti nim bojovat?" vyzývá Petr ve svém e-mailu.
Čtenář Petr tak poukázal na další problém. Zatímco platby v eurech jsou regulované, platby mimo eura nikoli. Takže poslat platbu v anglických librách, švýcarských francích nebo jiné oblíbené měně i na půdě Evropy je docela drahý špás. Cesta, jak tyto poplatky neplatit, existuje, ale je vždy komplikovaná.
Pro občany je zde tato cesta. U plateb v eurech je řešení snadné. Stačí si otevřít v zahraničí účet, nebo využít služeb Fio, družstevní záložny či žitavské Volksbanky. U plateb mimo eura je to komplikované. Nejjednodušší je zvolit banku, která má tyto platby a priori bez poplatku nebo s rozumným paušálem (Citibank, HSBC Bank, PPF banka), někdy se vyplatí otevřít účet i jednorázově. Druhou možností je domluvit se s někým, kdo v takové bance účet má (musí být vzájemná důvěra). Další možností je využít nabídky českých devizových společností, platbu umí přijmout bez poplatku. Poslední alternativou je využít služeb platebního portálu moneybookers.com za podmínky, že si posíláte peníze ze svého účtu cizině na svůj účet v Česku. Stojí to pár desetikorun a je to spolehlivé.
Pro firmy také řešení existuje. Za paušální poplatek má příchozí zahraniční platby již v ceně Citibank, v případě HSBC Bank jsou bezplatné jen platby v eurech. Ovšem tyto banky každé firně účet neotevřou, své zákazníky si vybírají. Za velmi dobrý paušální poplatek je zde nabídka PPF banky, ta zaujme firemní zákazníky především u neeurových měn. Pro eurové transakce je však nejlevnějším a nejefektivnějším řešením účet v zahraničí. Žitavská Volksbank má konkurenční výhodu ve vlastním zastoupení v Liberci a síti českých mobilních bankéřů pokrývající celou Českou republiku. Záložna Fio kontruje férovou cenou a dobrou sítí vlastních poboček. Není přitom nutné změnit celou banku, stačí si vybrat jinou banku či záložnu pro transakce v cizí měně.
Firmy promítnou zvýšené náklady do svých cen. Doplatí na to zákazníci
Jak se s touto situací dotčené firmy poperou? Své podstatně zvýšené náklady budou muset alespoň částečně kalkulovat do cen výrobků či služeb. Finální výdaje proto dopadnou kvůli zdražení i na koncové klienty. "Nové náklady vzniknou každému subjektu, který takové platby přijímá a v souhrnu nepředstavují zanedbatelnou nákladovou položku, jelikož průměrný poplatek za jeden příjem platby činí ca 200 Kč," upozornila server Měšec.cz Erika Duchanová ze společnosti UniCredit Leasing.
Podobně varuje i Pavel Nový ze společnosti Unileasing, která dříve přijímala leasingové splátky svých klientů platbou typu OUR, kdy náklady byly přeneseny a rozptýleny mezi jednotlivé zákazníky. "Pokud to podle nové úpravy již nebude možné, poplatky za příjem platby strhne banka nám a my je pak budeme nájemci přefakturovávat. Bude je ovšem nutno evidovat a přiřadit jednotlivým smlouvám - což nebude jednoduché, neboť každá banka má poplatky jiné. Ve svém důsledku tedy tato novela situaci pouze zkomplikovala a žádnou úsporu plátcům nepřinese," sdělil serveru Měšec.cz s tím, že zejména u levnějších předmětů leasingu toto významně ovlivní efektivitu leasingových smluv se splátkami v cizí měně. "Poplatek za odeslání platby v cizí měně může u klienta také dosáhnout 2000 Kč," uzavřel Nový, podle kterého by se měl zákonodárce zabývat spíše cenových limitem na bankovní poplatky za převody z eurech.
Problém ale nepostihne pouze leasingové společnosti. Dotkne se například i hotelů nebo cestovních kanceláří a agentur. "Problém se dotkne především příjezdového cestovního ruchu. Většina agentur, které se jím zabývají, jsou malé subjekty do pěti zaměstnanců. Ty opatření určitě postihne negativně, protože citlivě reagují i na menší změny nákladových položek. Pokud se jedná o komerční vztah, subjekty by měly mít možnost volby jak tyto záležitosti nastavit," informoval server Měšec.cz Tomio Okamura z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
Potíže ale přibudou často i firmám, které používali typ platby SHA už před prvním listopadem. "Typ platby SHA jsme používali již před touto změnou. Komplikaci nám to způsobilo pouze v případech, kdy musí být připsána na účet příjemce kompletní částka - např. platby na soudy. Tyto subjekty doposud neakceptovaly žádný podíl na poplatcích a vyžadovaly připsání celé částky - což vzhledem k individuálním podmínkám těchto subjektů v bankách je nyní velmi obtížné," řekla serveru Měšec.cz Pavla Křapová ze společnosti DHL Express.
Kanadský žertík: zlikviduj nepřítele zahraničními platbami
Zahraniční platby nebo platby v cizích měnách mohou proti vám kvůli svým vyšším transakčním nákladům posloužit i potměšilým osobám nebo milovníkům kanadských žertíků. V případě, že by vám někdo na účet poslal například 200krát jeden eurocent, záleží na bance, jak se k věci postaví. "Jedná se o vztah mezi plátcem a příjemcem, do kterého banka nezasahuje. Banka připíše i takto malé částky ve prospěch účtu klienta. Jedná se o příkaz jiné banky, který banka musí připsáním na účet klienta splnit a klient tedy nemá možnost platbu odmítnout. Banka poskytne klientovi informaci o plátci na výpisu z účtů, takže příjemce má možnost vymáhat případnou škodu, která by mu vznikla, na plátci," sdělila serveru Měšec.cz Martina Lambert z LBBW Bank. "Ohledně účtování poplatků by banka posuzovala každý případ jednotlivě," doplnila neurčitě.
Irena Zatloukalová z ČSOB uvedla, že pokud platební instrukce zahraniční či tuzemské přikazující banky vyhoví požadavkům na automatizované zpracování, je platba připsána na účet příjemce bez ručního zásahu. "Banka příjemce tudíž nemá možnost daného příjemce platby dopředu informovat o detailech platby, popř. se dotazovat příjemce, zda s došlou platbou souhlasí či nikoli," uvedla. Dodala také, že pokud příjemce s došlou platbou nesouhlasí, může banku požádat o vrácení platby na původní přikazující banku. "Příjemce nehradí v tomto případě žádné poplatky," dodala Zatloukalová.
Podobně na situaci reaguje i Česká spořitelna. "Při zaúčtování platby nezkoumáme, zda má příjemce o platbu zájem či nikoli. Úhradu zúčtujeme příjemci vždy (výjimkou je případ, kdy nás banka příjemce do okamžiku připsání požádá o vrácení prostředků). Pokud příjemce s platbou nesouhlasí, je nutné aby záležitost vyřídil s odesílatelem platby, banky v tomto případě fungují pouze jako zprostředkovatelé," řekla serveru Měšec.cz Pavla Langová z České spořitelny. Zde by však případný vtipálek nepochodil. "U úhrad do 300 Kč (nebo ekvivalentu této částky v cizí měně) platí, že i v případě, že jsme obdrželi k připsání úhradu s dispozicí poplatků SHA, poplatek nezúčtujeme k tíži účtu příjemce, ale vyžádáme si ho od banky plátce a ta ho pravděpodobně zúčtuje k tíži účtu plátce," doplnila Langová.
Velký test zahraničních plateb
Jak dopadlo poslání jednoho eurocentu na český korunový účet?
Jiné banky mají k problematice aktivnější přístup. "Pokud by přišla platba taková, že by poplatky převyšovaly výši došlé platby, samozřejmě klienta na tuto skutečnost upozorníme a klient má možnost jí odmítnout - je tedy odeslána zpět příkazci," informovala server Měšec.cz Gabriela Chaloupková z Raiffeisenbank im Stiftland.
"Příjemce platby je o zúčtování platby informován formou avíza ihned po provedení platební transakce. Navíc klienti využívající internetového bankovnictví dostávají ještě před připsáním platby na jejich účet tzv. "Předavízo" obsahující informaci o došlé platbě, která bude v průběhu max. několika hodin připsána na jejich účet," potvrdila Monika Klucová z Komerční banky s tím, že pokud je platba je nižší než poplatek za došlou platbu, tento poplatek klientovi banka neúčtuje.
Víme, která banka se za vás postaví
Najdou se však i takové banky, které za částku, která by byla nižší než samotný poplatek, neúčtují nic. "Volksbank u plateb dosahujících v protihodnotě řádově několika korun, resp. několika desítek korun, poplatek za příchozí platbu neúčtuje. Klientovi je na účet automaticky připsána skutečná výše došlé platby, poplatek stržen není," uvedla pro server Měšec.cz Lucie Hálová z Volksbank. Podobný postoj potvrdil i Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank. "U nás obecně platí, že pokud klientovi přijde na účet částka menší než je případná výše poplatku, tak tento poplatek neúčtujeme. Pokud by se v případě mnoha plateb s minimální částkou jednalo buď o nepovedený žert nebo o pokus o poškození klienta, poplatek bychom v takovém případě neúčtovali - buď automaticky nebo později na žádost klienta."