« Zpět

To nejzajímavější z fóra Zlaté koruny

| 15. dubna 2010 - 11:00 | Zprávy | Účty

Součástí Zlaté koruny jsou pravidelně pořádaná finanční a ekonomická fóra. Zatím posledním bylo VI. Mezinárodní ekonomické fórum Zlaté koruny, které se konalo v březnu pod záštitou předsedy vlády Jana Fischera. Fórum se podobně jako předchozí zaměřilo na problémy vyvolané finanční a ekonomickou krizí. Pod názvem „Jsme na rozcestí. Probudíme se, dokud je čas?“ se diskutovalo o rostoucím zadlužování státu, nezaměstnanosti, ale také o ekonomické budoucnosti založené na vědomostech a o tom, zda naše země obstojí v tvrdé světové konkurenci. 


 Během šesti hodin se u mikrofonu vystřídalo na třicet řečníků a diskutujících. Odborníci od nás i ze zahraničí vyslovili na fóru řadu myšlenek. Někdy protichůdných a občas i velmi polemických. Nejzajímavější názory na některá současná žhavá témata jsme vybrali. Věříme, že vás zaujmou.
* Jak si poradit s veřejnými financemi?
Jan Švejnar, ekonom
Pokud jde o zadlužení, nejsme v situaci Řecka nebo Maďarska a není třeba dělat zbrklé kroky. Vůbec není nutné se deficitu za každou cenu vyhýbat, ale zadlužovat se zodpovědně a zadlužování neprohlubovat.
Bohdan Hejduk, náměstek ministra financí
Jestliže neproběhnou změny především na výdajové straně rozpočtu, skončíme vysoko nad maastrichtskými kritérii, která jsou potřeba pro přijetí eura. Nyní bude záležet na tom, jak se budoucí politická vláda postaví k úsporám a udrží daňové změny, které letos zavedla Fischerova vláda.
Nikos Christodoulou, partner společnosti Accenture, Řecko
Program snižování řeckého deficitu je tvrdý. Drasticky byly zvýšeny daně, dojde k uzavírání ztrátových podniků. Problémem Řecka je malá flexibilita pracovní síly a slabá vláda. Veřejný dluh se zvýšil vstupem do Eurozóny a Řecko se stalo nejslabším článkem EU. Úrokové sazby na řecké vládní dluhopisy jsou nyní tak vysoko, že neodpovídají skutečným ekonomickým problémům. Útok spekulantů na Řecko může položit základ pro útok na Portugalsko a podobné země.
Jan Mládek, ekonom Fontes Rerum
Data o zadlužení České republiky jsou manipulována a lidé masírováni médii o katastrofálním dluhu. Přitom jde jen o odhady, které nejsou tak dramatické.
Kamil Janáček, hlavní ekonom Komerční banky
Ignorování narůstajícího zadlužení může již brzy vést ke snížení ratingu České republiky ze strany světových ratingových agentur. Bankám by se tím výrazně prodražilo půjčování peněz, což by se přeneslo i na firmy a domácnosti. Prodražilo by to podnikání a ekonomický růst by to dále zpomalilo.
Luděk Niedermayer, řed. Deloitte ČR
Nízký ekonomický růst nám příliš nedovolí snižovat rozpočtové schodky a dluhová služba nás bude drtit. Dluhy zaplatíme my, respektive firmy, které své náklady přenesou na nás.
Vladimír Pikora, hlavní ekonom Next Finance
Rating České republiky by mohl být zhoršen už ve třetím čtvrtletí letošního roku. Pro přijetí eura je rok 2014 absolutně nereálný. Reálný není ani rok 2017, možná až rok 2020 a roky další. V té době ale už Eurozóna o nás nemusí stát.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance
Fiskální politika se musí přizpůsobit změnám globální ekonomiky, nejde jen o to, sledovat příjmy a výdaje státu. O problémech rozpočtu se už mluvilo tisíckrát a nic se nezměnilo. Dohoda politických stran není možná. Řešením by mohlo být přijetí zákona o vyrovnaném rozpočtu.
Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank
Po transformaci ekonomiky musí přijít transformace vlády. Máme stále méně výkonné úředníky. Problém je, že jsou špatně placení a zkorumpovaní. Kvalita vlády tak začne brzy negativně ovlivňovat konkurenceschopnost ekonomiky. Mizerná kvalita vlády nás může dovést až do Řecka.
* Problém nezaměstnanosti
Jaroslav Hanák, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Krize ještě neskončila. Kde vidíte nějaké oživení? Do konce roku přijde další vlna propouštění a míra nezaměstnanosti může dosáhnout 12 procent. Kolem 70 procent firem nepočítá v dohledné době s růstem zakázek a jen asi 15 procent firem hodlá letos nabírat nové lidi.
Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí ČR
Počet lidí bez práce se letos určitě ještě zvýší. Pokles nezaměstnanosti se dá očekávat až v roce 2011. Krize nepostihuje jen méně kvalifikované pracovníky, ale i absolventy. Týká se to mladých v celé Evropě a začíná to být velký problém.
Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR
Je iluzí se domnívat, že růst dvě procenta HDP začne tvořit pracovní místa. Zkušenosti z minulých let ukazují, že růst ekonomiky se na trhu práce projeví při čtyřech až pěti procentech růstu HDP.
Miloš Zeman, ekonom a prognostik
Nezaměstnanost je důležitější indikátor pro měření toho, zda je krize už překonána, než poměr veřejného dluhu k HDP. Rozumná hospodářská politika by měla opustit politiku spotřeby a zaměřit se na investice od průmyslu po vzdělání.
* Pomůže nám vzdělání?
Markku Markkula, poradce Aalto University Helsinky, Finsko
Malé země by se měly zaměřit na několik málo aktivit, které mohou společnosti zaručit růst. Finsku inovace zajišťují padesátiprocentní růst investic. Příkladem je univerzita Alvara Aalta v Helsinkách, kde je skloubena věda, technologie a umění do jednoho byznysu. Důležitou roli hraje podpora vlády, do školství jdou ve Finsku 3 procenta HDP, cílem je dosáhnout 4 procent.
Vladimíra Dvořáková, profesorka VŠE Praha
Naše univerzity, na rozdíl od západních, nejsou schopny nabídnout vzdělání na klíč podle individuálního profilu studenta. U nás často nevíme, pro koho absolventy vychováváme a pracovní trh nám v tom nepomáhá. Slyšíme stále o tom, jak to dělají v zahraničí, ale u nás se nic nemění.
Valtr Komárek, ekonom a prognostik
U nás vzdělanostní společnost a ekonomika neexistuje. Školy nabobtnaly studenty, ale učitelů je jen o málo více, než bylo. To, co vypadá jako nárůst vzdělanosti, je jen módním extempore. Studentů již máme jako na Západě, ale úroveň vzdělání neustále klesá.
Ondřej Šteffl, ředitel SCIO
Účelem vzdělání není jen ekonomická prosperita. Bez kulturní úrovně bude i nejvyšší vzdělání k ničemu. Poprvé v historii lidstva má škola připravit lidi pro svět, který si nedovedeme představit. Jak máme dnes připravovat absolventy pro pracovní trh, o němž nevíme, jak bude vypadat za pět, za deset let? V letošním roce máme ve školách 1500 studentů, kteří se připravují na povolání skláře. Ví někdo, co s nimi bude?
Jan Mühlfeit, Chairman Europe, Microsoft Corporation
S ohledem na demografický vývoj a omezené zdroje nemáme jinou šanci, než vsadit na vzdělanost, vědu a výzkum. Vraťme českého lva tam, kam historicky patří - mezi ekonomicky nejvyspělejší země světa. Dnes může sehrát česká ekonomika roli mostu mezi Evropou a Asií. Musíme být atraktivní pro investory a zdravě agresivní v exportu. Dlouhodobě se můžeme živit především prodejem myšlenek a nabídkou špičkových výrobků a technologií.
Videozáznam z celého průběhu VI. Mezinárodního ekonomického fóra Zlaté koruny najdete zde

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Vložte svůj dotaz

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.