Stresové testy, které měly zjistit odolnost evropských bank vůči možnému opakování krize, dopadly dobře. Žádná z matek tuzemských bank by neměla problémy. Překvapení to není, podle kritiků byly testy nastaveny příliš měkce.

Všechny velké mezinárodní banky byly hodnoceny pozitivně, a to včetně mateřských peněžních domů České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Raiffeisenbank nebo UniCredit Bank.
Stejně tak prošla většina britských, maďarských či řeckých bank. Tyto země přitom mají buď velké problémy zvládnout vlastní dluhy, nebo musely ve velkém domácí banky zachraňovat.
Ekonomové kritizující akci proto upozorňovali, že kritéria simulující nejhorší scénář vývoje ekonomiky, a tedy jeho dopadu na banky, byla nastavena příliš měkce. A výsledky testů proto nedávají skutečný obraz možných problémů evropského bankovnictví.
Ani v nejhorším scénáři tvůrci testů nepočítali s tím, že by mohla zkrachovat některá evropská země, k čemuž letos na jaře Řecko nemělo oficiálně daleko. V praxi se přitom jeho krach potvrdil, protože už bez pomoci ostatních zemí Unie nebylo schopno si půjčovat na trhu peníze na svůj provoz.
Nejhůř dopadly španělské záložny
„Obecný názor je, že scénáře negativního vývoje zemí byly měkké. Ono se těžko bude Evropské centrální bance modelovat státní bankrot, když tvrdí, že je takový vývoj nemyslitelný,“ uvedl bývalý šéf českého zastoupení Deutsche Bank Vladimír Šolc.
Testy navíc hodnotily jen část státních dluhopisů, které banky vlastní. Ty, u nichž počítají, že je nebudou prodávat a budou je držet do splatnosti, zahrnuty nebyly. To výsledky mohlo zkreslit, protože takových cenných papírů je podle Morgan Stanley až 90 procent. V testech tak propadli jen opravdu největší hříšníci, ačkoli ani u nich se paradoxně nedá tvrdit, že by tam byly peníze v nebezpečí.
V případě Německa neprošla hypoteční banka Hypo Real Estate, kterou musel již dříve zachránit stát a je fakticky jejím vlastníkem. Pravděpodobnost jejího pádu se tak rovná pravděpodobnosti pádu Německa. To však nic nemění na tom, že země bude muset do banky dodat další kapitál, což bude stát daňové poplatníky další eura.
Rekordmanem v počtu problémových bank se stalo Španělsko, kde testům nevyhovělo pět tamních lokálních spořitelen, takzvaných cajas. V Řecku zase propadla státem spoluvlastněná ATE Bank. Celkem by sedm bank potřebovalo minimální finanční injekci ve výši 3,5 miliardy eur.
Banky testem prošlé bez zaváhání pochopitelně výsledky přivítaly. „Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group,“ uvedla za matku České spořitelny Hana Cygonková. Podle analytiků testy přispějí ke klidu na bankovním trhu a na měkčí kritéria se rychle zapomene.