RUB A LÍC KAMPELIČEK. Družstevní záložny, známé spíše jako kampeličky, lákají klienty na vyšší úroky z uložených peněz než banky, nově jim ale nahrává také vyšší limit pro pojištění vkladů. Od ledna je totiž pojištěn vklad až do výše 100 tisíc eur, a riziko ztráty peněz je proto nižší. Pokud do kampeličky uložíte na rok třeba 200 tisíc, výnosy však už takové terno nejsou.
Podíl kampeliček na úvěrech i vkladech klientů činil podle České národní banky (ČNB) koncem minulého roku necelé procento. Více než 99 procent dál připadá na banky. Zájem o naše produkty roste, hlásí nicméně družstevní záložny, které působí na českém trhu. Snaží se jít na ruku hlavně těm, kteří hledají příležitost, jak co nejlépe zhodnotit peníze na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech. Uložit peníze v kampeličce je proti minulosti nepochybně bezpečnější, má to však i svá proti. 
 Některé kampeličky inzerují průměrný výnos spořicích produktů, který se pohybuje kolem pěti procent ročně. Riziko ztráty peněz je přitom pro klienty nižší než dříve, protože od letošního ledna došlo ke zvýšení limitu pro pojištění vkladů na 100 tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun). 
 Od začátku letošního roku se také zkrátila doba, během které je možné získat peníze jako náhradu vkladů ze zkrachovalých bank či kampeliček. Nyní je to 20 pracovních dnů od okamžiku, kdy ČNB oznámí Fondu pojištění vkladů (FPV), že některá z bank či družstevních záložen není schopna dostát závazkům.
 Že výplata náhrad vkladů probíhá poměrně rychle, ukazuje krach Vojenské družstevní záložny (VDZ). Česká národní banka o něm informovala fond 2. května a dvacátý pracovní den začala GE Money Bank náhrady vyplácet. Podle výkonné ředitelky FPV Renáty Kadlecové si je dosud vyzvedlo 168 ze 443 vkladatelů. Fond jim prozatím vyplatil 63,3 z celkových 70 milionů korun. Tyto peníze si lze vyzvednout do tří let od zahájení výplat. 
 O možném krachu další záložny se nehovoří, guvernér ČNB Miroslav Singer nicméně při nedávné prezentaci zprávy ČNB o finanční stabilitě upozornil, že se družstevní záložny delší dobu soustřeďují spíše na rizikovější klienty a podíl nesplácených úvěrů je u klientů kampeliček vysoký. Je to logické – obracejí se na ně také ti, kteří by úvěr od banky nedostali. „Podíl klientských úvěrů v selhání v kampeličkách činil letos v březnu 11,5 procenta, což je téměř dvojnásobek toho, co zaznamenaly banky. Úvěry záložen jsou navíc kryty opravnými položkami z necelých 10 procent, zatímco u bank z téměř 50 procent,“ komentoval zmíněnou zprávu Singer.
Vyšší úrok pro vklady, ale i pro úvěry Kdo chce získat od záložny spořicí účet, termínovaný vklad nebo úvěr, musí se nejprve stát jejím členem, což je často možné prakticky na počkání. A zaplatit členský vklad – který není velký a obvykle se pohybuje v řádech stokorun.
Na ten se náhrady z pojištění vkladů u FPV nevztahují a je součástí takzvaného likvidačního zůstatku, na němž mají členové družstevních záložen jako jejich spolumajitelé právo se podílet.
Pokud kampeličce něco po úhradě závazků zbude.
Kampeličky sice na jedné straně lákají zájemce na vyšší úroky spořicích produktů, to se ale odráží ve vyšších úrocích u úvěrů, které pak poskytují svým členům. 
 „Zájem o členství je enormní,“ říká vedoucí odboru marketingu Moravského peněžního ústavu (MPU) Jiří Coufal. Kampelička MPU, která je podle výše aktiv největší družstevní záložnou na českém trhu, by přitom během dvou let ráda získala bankovní licenci. V polovině letošního roku navýšila kapitál na 474 milionů korun a je tak na dohled 500 milionům, minimálnímu základnímu kapitálu požadovanému pro banky. 
 Také WPB Capital, spořitelní družstvo s druhými největšími aktivy a největším počtem členů, chce letos navýšit kapitál přes povinných 500 milionů korun a chystá další kroky nutné k podání žádosti o bankovní licenci. Kdy ji podá, není ovšem podle PR manažera WPB Karla Pluhaře zatím jasné. Moravské spořitelní družstvo stejně jako Unibon a Záložna CREDITAS, patřící mezi pět největších kampeliček na trhu, v současné době o přeměně na banku neuvažují. Unibon ale podle Jaroslava Odstrčilíka z oddělení komunikace tuto změnu v dlouhodobém plánu má.
V minulém roce se změnila na banku Fio družstevní záložna. Její zkušenosti ovšem ukazují, že transformace z kampeličky na banku může trvat velmi dlouho a úroky spořicích produktů mohou přitom postupně klesat.

Pětiprocentní výnos?
Ano, ale ne na rok Družstevní záložny ovšem lákají klienty právě na vysoké úroky spořicích produktů. Podle informací z družstevních záložen nebo z jejich internetových stránek je ze čtrnácti kampeliček, které působí na českém trhu, nejštědřejší Akcenta, jejíž zhodnocení vkladů může včetně procentního bonusu, nabízeného do konce září, dosáhnout 5,5 procenta. Kolem pěti procent se pohybují také úroky dalších družstevních záložen. WPB Capital nabízí úrokové sazby ve výši až 4,95 procenta. Metropolitní spořitelní družstvo nabízí termínované vklady úročené až 4,8 procenta, CREDITAS nabízí zájemcům průměrný roční výnos 4,3 procenta. U Moravského peněžního ústavu může činit průměrný roční úrok až 4,1 procenta, stejně úročený vklad nabízí i družstevní záložna Unibon. 
 Je to ale něco za něco. Tak vysoký úrok je podmíněn buď vyšším vkladem (a nemusí přitom stačit ani milion korun), nebo musíte peníze nechat na účtu ležet několik let. Obvykle jde o kombinaci obou podmínek.
 Uložit si u kampeliček například 100 tisíc korun na rok již tak výhodné není. Metropolitní spořitelní družstvo úročí spořicí produkty od 100 tisíc korun s úrokem 3,6 procenta. Kdo má na WPB spořicím účtu 20 tisíc až 599 999 korun, získá za rok 3,10 procenta. U CREDITAS klesá při úložce 50 či 100 tisíc na rok úrok před zdaněním ze 4,3 na 2,8 procenta.
 Unibon nabízí termínovaný vklad Klasik pro fyzické osoby – nepodnikatele na rok od 50 do 500 tisíc za tři procenta ročně. U Moravského peněžního ústavu se úročení stejného vkladu s roční výpovědní lhůtou snižuje z maximálně možných 4,1 na 2,4 procenta. Od těchto výnosů je ještě třeba odečíst patnáctiprocentní daň.
Pozor na akční nabídky bank I když jsou roční úroky statisícových vkladů v kampeličkách většinou vyšší než u bank, neplatí to vždy. Kdo hledá vyšší výnos spořicích produktů, jistě sleduje i akční nabídky bank, například současných 3,5 procenta ročně, které nabízí do konce září Zuno Bank. Nová internetová banka navíc připisuje úroky denně, a když nedosáhnou 6,99 koruny, což platí například u vkladu ve výši 50 tisíc korun, nejsou díky mezeře v zákoně úročeny. Hrubý úrok 3,5 procenta je tak roven čistému. Tuto výši úročení ale banka slibuje jen na první půlrok.
 Je tak otázka, jaké úroky nabídne tato banka u spořicích produktů, až svou akční nabídku ukončí. Nyní činí její „běžný“ roční úrok 2,2 procenta. Půjde cestou zajímavých úroků i nově vznikající Air Bank?
 „Úrokoví turisté“ mají každopádně důvod k zamyšlení – zda preferovat kampeličky, nebo sázet na nové akční nabídky bank.